Nacházíte se na: Archiv výstav a akcí » 2023 » Stolik polski wraca! / Stolik Polski se vrací! »


Kalendář událostí

Leden 2026
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13

KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA VÝSTAVY / Světlo v temnotách aneb 90 let zednářství v Ostravě

ÚTERÝ 13. 1., 17 h | Srdečně zveme na komentovanou prohlídku s autory výstavy Martinem L. a Robertem G., kteří vás provedou skrytým světem ostravského zednářství a odhalí jeho principy, symboliku i tradice. Nahlédnete do historie lóže Lux in tenebris a uvidíte autentické předměty, jež zednáři používali i používají dodnes.
Vstupné: 100 Kč (základní) / 70 Kč (snížené).
Kapacita je omezena, rezervace míst nutná.

14 15

PUTINOVA KLEC – Příběhy nesvobody v současném Rusku

Venkovní výstava organizace Gulag.cz prostřednictvím ilustrací přibližuje případy současných politických vězňů, kteří byli v Rusku odsouzeni za nesouhlas s agresí proti Ukrajině a dalšími zločiny ruské vlády. Výstava bude zahájena ve čtvrtek 15. 1. 2026 v 17 hodin na Masarykově náměstí, kde bude k vidění do 15. 2. 2026.

DEBATA O SOUČASNÉM RUSKU A POLITICKÝCH VĚZNÍCH

ČTVRTEK 15. 1., 17 h | Debata věnovaná situaci v současném Rusku a podmínkám politických vězňů. O tématu budou hovořit Alexandra Skorvid (Gulag.cz) a Miroslav Karas (bývalý zahraniční zpravodaj ČT), diskusi povede Štěpán Černoušek (předseda organizace Gulag.cz). Pro zájemce bude po skončení debaty následovat psaní dopisů a pohlednic lidem nespravedlivě vězněným v Rusku, během kterého se zájemci dozví více o jejich osudech.
Vstup je volný na základě rezervace místa.

16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29

ČEŠTÍ SVOBODNÍ ZEDNÁŘI VE 20. STOLETÍ / přednáška Doc. PhDr. Jany Čechurové, Ph.D., z Ústavu historie, Filozofické fakulty, Univerzity Karlovy.

ČTVRTEK 29. 1., 17 h | Přednáška bude věnována vzniku a vývoji svobodného zednářství v moderní době a to jak v celočeskoslovenském kontextu, tak s dílčím zaměřením na moravské reálie. Těžiště výkladu se zaměří na českojazyčné regulérní zednářství, sdružené pod Národní Velikou Lóží Československou, k níž patřila i ostravská lóže Lux in tenebris (Světlo v temnotách). Výklad bude doplněn o informace o německojazyčném zednářství a také některých zednářství podobných společnostech, které existovaly na našem území a dotvářely pestrou paletu diskrétního sdružování. Představeny budou i některé pro zednářství důležité osobnosti. Celkově bude obsah přednášky zasazen do širších celospolečenských a politických reálií, od nichž nelze fenomén svobodného zednářství separovat. Rezervace míst nutná.
Vstupné: 100 Kč (základní) / 70 Kč (snížené)

30 31

Novinky

ZMĚNA VSTUPNÉHO / od 1. 1. 2026

Milí návštěvníci, dovolujeme si vás upozornit, že od 1. ledna 2026 vstoupil v platnost nový ceník vstupného do Ostravského muzea, na vyhlídkovou věž i na doprovodné a edukační programy. Nový ceník najdete v menu v sekci Kontakty – Otevírací doba a vstupné nebo na pokladně muzea. Věříme, že pro vás zůstane návštěva muzea i nadále dostupná a příjemná. Děkujeme za pochopení.

01.01.2026 zobrazit


Stolik polski wraca! / Stolik Polski se vrací!

Obraz kobiety w protestantyzmie / Obraz ženy v protestantismu

22. 11. 2023 v 17 hodin

 

Wiodącym tematem spotkania będzie nakreślenie obrazu kobiety, jak prezentował się na podstawie mów pogrzebowych pochodzących z XVIII wieku. Badane teksty powstały w kręgu protestantów cieszyńskich a ich autorem jest ksiądz Jan Traugott Bartelmus. Na podstawie przeprowadzonej analizy mów żałobnych, zobaczymy, że u protestantów cieszyńskich w XVIII wieku pozycja kobiety jako matki i małżonki była wysoko ceniona. W tej roli akcentowane są przede wszystkim następujące przymioty: pracowitość, pilność, wierność, cierpliwość. Jeśli chodzi o życie religijne, to podkreślana była wiara w Boga i wychowanie dzieci w wierze. W kazaniach księdza Bartelmusa zauważamy wysoką ocenę pracy charytatywnej zmarłych kobiet, co było typowe dla całego obszaru chrześcijaństwa. Jeśli bierzemy pod uwagę wyłącznie region Śląska Cieszyńskiego, należy podkreślić wysoką pozycję posiadanego wykształcenia protestanckich kobiet pochodzących z różych warstw społecznych. To ostatnie stwierdzenie świadczy, moim zdaniem, o najważniejszym osiągnięciu kościoła luterańskiego wobec kobiet żyjących na Śląsku Cieszyńskim.

Jana Raclavská

 

Hlavním tématem setkání bude prezentace obrazu ženy, jak vyplynul z analýzy  smutečních řečí 18. století. Analyzované texty vznikly v kruhu těšínských protestantů a jejich autorem je duchovní Jan Traugott Bartelmus. Na základě těchto textů zjistíme, že  u těšínských protestantů pozice ženy jako matky a manželky byla vysoce uznávaná. V rámci této role jsou vyzvedávany především následující charakteristiky:  pracovitost, píle, věrnost, trpělivost. Směrem k náboženskému životu byla akcentována víra v Boha a výchova dětí ve víře. V kázáních kněze Bartelma pozorujeme vysoké hodnocení charitativní činnosti zemřelých žen, co bylo příznačné pro celou oblast křesťanství. Pokud se zabýváme přímo územím Těšínského Slezska, je třeba upozornit na vysokou pozici vzdělanosti u protestantských žen pocházejících z různých stavů. Toto poslední zjištění, je, podle našeho soudu, nejdůležitějším přínosem luteranství pro ženy žíjící na Těšínsku.  

Jana Raclavská

 

Vstup volný

Akci pořádá Stolik Polski ve spolupráci s Kongresem Poláků v ČR.

 

O Stoliku Polskim w Ostrawie

Założony w 2004 roku i prowadzony przez dwie pasjonatki kultury polskiej – polonistkę Janę Raclavską i dziennikarkę Martynę Radłowską-Obrusnik nieformalnie koło przyjaciół polskiej, zaolziańskiej i czeskiej kultury.

Początkowo comiesięczne spotkania stolikowców odbywały się w Domu Księżki „Librex”. Działo się to za zezwoleniem jego ówczesnego właściciela Jana Bechera. (Przypomnijmy, że to budynek byłego domu handlowego Brouk i Babka). Po zmiane właściciela „Librexu” w 2013 roku Stolik Polski zmienił swoje locum i skorzystał z zaproszenia Klubu Atlantic Miejskiego Centrum Kultury i Edukacji, gdzie kontynuuował comiesięczne biaesiady o kulturze szeroko rozumianego regionu obecnej i przeszłej. Praca trwała aż do pandemii Covidu.

Od października 2023 zaangażowanie Kongresu Polaków, a szczególnie jego Centrum Polskiego umożliwiło otwarcie dla Stolika Polskiego wrót starego ratusza ostrawskiego, w którym gospodarzy Muzeum Ostrawskie, gdzie w multimedialnej Sali Konferencyjnej stolikowcy i fani lokalnej kultury z Ostrawy czy Zaolzia będą mogli ponownie się spotkać i być może obchodzić jubileusz XX lecia założenia Stolika.     

Jana Raclavská i Martyna Radłowska-Obrusnik

 

Stolik Polski / Polský stoleček v Ostravě

Neformální sdružení přátel polské, zaolžské a české kultury bylo v roce 2004 založeno a vedeno dvěma propagátorkami polské kultury – polskou pedagožkou Janou Raclavskou a novinářkou Martynou Radłowskou-Obrusník.

Zpočátku se schůzky příznivců „stolečku“ konaly jednou měsíčně v Domě knihy Librex. Stalo se tak se svolením jeho tehdejšího majitele Jana Bechera. (Připomeňme, že se jedná o budovu bývalého obchodního domu Brouk a Babka). V roce 2013 došlo ke změně majitele Librexu. Stolik Polski tehdy využil nabídku Centra kultury a vzdělávání a začal využívat prostor Klubu Atlantik, kde každý měsíc pokračovaly besedy o kulturní současnosti a minulosti široce pojatého regionu. Aktivity pokračovaly až do doby covidové pandemie.

Díky zapojení Kongresu Poláků, a zejména jeho Polského centra, se „stolečku“ otevřely od října 2023 brány staré ostravské radnice, dnes Ostravského muzea, v jehož přednáškovém sále se příznivci místní kultury z Ostravy a Zaolží budou moci znovu setkat a snad i oslavit 20. výročí založení neformálního seskupení „Stolik Polski“.

Jana Raclavská a Martyna Radłowska-Obrusnik




Akce: Otevřít verzi pro tisk


Soubory: