PÁTEK 2. 10., 15.30 h | O kavárnách i osobnostech, které v nich tvořily a diskutovaly, s kurátory výstavy, historiky Evou Ševčíkovou a Jiřím Sochorkem. Výstava Ostravská kavárna představuje historii kaváren od přelomu 19. a 20. století až po současnost. Přibližuje je jako místa setkávání, architektonické fenomény i centra kulturního a společenského života. Návštěvníci a návštěvnice se dozvědí více o podobě legendárních podniků, jejich proměnách i osobnostech, které byly s kavárenským prostředím spojené. Kapacita prohlídky je 25 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
SOBOTA 3. 10., 10 h a 13 h | Fotoarchivem historických snímků Ostravského muzea s historikem Jiřím Sochorkem. Sbírka čítá tisíce snímků, na kterých lze sledovat proměny města, jeho ulic, známých staveb i podob bydlení v různých dobách. Autentické fotografie přibližují, jak se Ostrava postupně utvářela a měnila – od jednotlivých budov až po atmosféru jejích čtvrtí. Prohlídky se konají v 10:00 a ve 13:00. Kapacita každé prohlídky 6 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 17 h | O proměnách lokální architektury a způsobu bydlení od 13. do 16. století s archeologem Zbyňkem Moravcem. Jak vypadaly domy, ve kterých žili obyvatelé středověké Ostravy? Co o jejich podobě, uspořádání a každodenním provozu prozradily archeologické výzkumy posledních desetiletí? Kapacita přednášky je 30 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 16 h | Výběr ikonických předmětů 50. – 90. let ze sbírek Ostravského muzea s kurátorkou uměleckohistorických sbírek Monikou Piegerovou. Co dělalo domov domovem v druhé polovině 20. století? Výklad přiblíží materiály, technologie a tvary, které formovaly estetiku československých domácností, i nadčasový design, vybavení a technické vymoženosti tvořící pomyslné hvězdy tehdejších interiérů. Kapacita programu je 15 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
Stolik polski wraca! / Stolik Polski se vrací!
Obraz kobiety w protestantyzmie / Obraz ženy v protestantismu
22. 11. 2023 v 17 hodin
Wiodącym tematem spotkania będzie nakreślenie obrazu kobiety, jak prezentował się na podstawie mów pogrzebowych pochodzących z XVIII wieku. Badane teksty powstały w kręgu protestantów cieszyńskich a ich autorem jest ksiądz Jan Traugott Bartelmus. Na podstawie przeprowadzonej analizy mów żałobnych, zobaczymy, że u protestantów cieszyńskich w XVIII wieku pozycja kobiety jako matki i małżonki była wysoko ceniona. W tej roli akcentowane są przede wszystkim następujące przymioty: pracowitość, pilność, wierność, cierpliwość. Jeśli chodzi o życie religijne, to podkreślana była wiara w Boga i wychowanie dzieci w wierze. W kazaniach księdza Bartelmusa zauważamy wysoką ocenę pracy charytatywnej zmarłych kobiet, co było typowe dla całego obszaru chrześcijaństwa. Jeśli bierzemy pod uwagę wyłącznie region Śląska Cieszyńskiego, należy podkreślić wysoką pozycję posiadanego wykształcenia protestanckich kobiet pochodzących z różych warstw społecznych. To ostatnie stwierdzenie świadczy, moim zdaniem, o najważniejszym osiągnięciu kościoła luterańskiego wobec kobiet żyjących na Śląsku Cieszyńskim.
Jana Raclavská
Hlavním tématem setkání bude prezentace obrazu ženy, jak vyplynul z analýzy smutečních řečí 18. století. Analyzované texty vznikly v kruhu těšínských protestantů a jejich autorem je duchovní Jan Traugott Bartelmus. Na základě těchto textů zjistíme, že u těšínských protestantů pozice ženy jako matky a manželky byla vysoce uznávaná. V rámci této role jsou vyzvedávany především následující charakteristiky: pracovitost, píle, věrnost, trpělivost. Směrem k náboženskému životu byla akcentována víra v Boha a výchova dětí ve víře. V kázáních kněze Bartelma pozorujeme vysoké hodnocení charitativní činnosti zemřelých žen, co bylo příznačné pro celou oblast křesťanství. Pokud se zabýváme přímo územím Těšínského Slezska, je třeba upozornit na vysokou pozici vzdělanosti u protestantských žen pocházejících z různých stavů. Toto poslední zjištění, je, podle našeho soudu, nejdůležitějším přínosem luteranství pro ženy žíjící na Těšínsku.
Jana Raclavská
Vstup volný
Akci pořádá Stolik Polski ve spolupráci s Kongresem Poláků v ČR.
O Stoliku Polskim w Ostrawie
Założony w 2004 roku i prowadzony przez dwie pasjonatki kultury polskiej – polonistkę Janę Raclavską i dziennikarkę Martynę Radłowską-Obrusnik nieformalnie koło przyjaciół polskiej, zaolziańskiej i czeskiej kultury.
Początkowo comiesięczne spotkania stolikowców odbywały się w Domu Księżki „Librex”. Działo się to za zezwoleniem jego ówczesnego właściciela Jana Bechera. (Przypomnijmy, że to budynek byłego domu handlowego Brouk i Babka). Po zmiane właściciela „Librexu” w 2013 roku Stolik Polski zmienił swoje locum i skorzystał z zaproszenia Klubu Atlantic Miejskiego Centrum Kultury i Edukacji, gdzie kontynuuował comiesięczne biaesiady o kulturze szeroko rozumianego regionu obecnej i przeszłej. Praca trwała aż do pandemii Covidu.
Od października 2023 zaangażowanie Kongresu Polaków, a szczególnie jego Centrum Polskiego umożliwiło otwarcie dla Stolika Polskiego wrót starego ratusza ostrawskiego, w którym gospodarzy Muzeum Ostrawskie, gdzie w multimedialnej Sali Konferencyjnej stolikowcy i fani lokalnej kultury z Ostrawy czy Zaolzia będą mogli ponownie się spotkać i być może obchodzić jubileusz XX lecia założenia Stolika.
Jana Raclavská i Martyna Radłowska-Obrusnik
Stolik Polski / Polský stoleček v Ostravě
Neformální sdružení přátel polské, zaolžské a české kultury bylo v roce 2004 založeno a vedeno dvěma propagátorkami polské kultury – polskou pedagožkou Janou Raclavskou a novinářkou Martynou Radłowskou-Obrusník.
Zpočátku se schůzky příznivců „stolečku“ konaly jednou měsíčně v Domě knihy Librex. Stalo se tak se svolením jeho tehdejšího majitele Jana Bechera. (Připomeňme, že se jedná o budovu bývalého obchodního domu Brouk a Babka). V roce 2013 došlo ke změně majitele Librexu. Stolik Polski tehdy využil nabídku Centra kultury a vzdělávání a začal využívat prostor Klubu Atlantik, kde každý měsíc pokračovaly besedy o kulturní současnosti a minulosti široce pojatého regionu. Aktivity pokračovaly až do doby covidové pandemie.
Díky zapojení Kongresu Poláků, a zejména jeho Polského centra, se „stolečku“ otevřely od října 2023 brány staré ostravské radnice, dnes Ostravského muzea, v jehož přednáškovém sále se příznivci místní kultury z Ostravy a Zaolží budou moci znovu setkat a snad i oslavit 20. výročí založení neformálního seskupení „Stolik Polski“.
Jana Raclavská a Martyna Radłowska-Obrusnik
Akce: Otevřít verzi pro tisk