Zajímá vás svět rostlin a rádi tvoříte? Přijďte na kreativní workshop pro děti a rodiče, kde si z lisovaných rostlin vyrobíte originální herbářová přání nebo obrázky do rámečku. Zároveň se naučíte rostliny poznávat a správně lisovat. Workshop povede Jana Koller – experimentální bioložka rostlin a výtvarnice. Kapacita míst je NAPLNĚNA.
Prestižní ocenění za popularizaci archeologie putuje do Ostravy. Archeolog Ostravského muzea Zbyněk Moravec převzal cenu Zlatý mamut za výstavu Lauby – světla a stíny Ostravy. Cenu udělují tři přední archeologické instituce: Archeologický ústav Akademie věd ČR v Brně, Moravské zemské muzeum a Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Slavnostní předání se uskutečnilo 2. června v brněnském pavilonu Anthropos. 
Jímka právovárečného domu č. 188
Archeologický výzkum
1962 – výzkum J. Krále a J. Pavelčíka, hloubení základů obytného bloku.
Poloha jímek
Jímky se v literatuře lokalizují na Kostelní ulici, toto označení je ale nepřesné. Obě jímky se nacházely v zadní části městiště, na němž stál patrně dům označený č. 188 (dle indikační skici z roku 1833). Dům byl přivrácený svou čelní stěnou na centrální náměstí a dnes již neexistuje.
Odpadní jímky
V rámci Moravské Ostravy se můžeme setkat s několika způsoby, kterak středověcí měšťané nakládali s odpadem. Jedním z nich je i vyhloubení jímek do nichž mohlo odhazovat vše nepotřebné od výkalů po rozbité hrnce. Tento typ odpadního areálu má pro nás výhodu v tom, že se do jeho útrob vyhodily předměty často hned po vyřazení z používání, a proto je zde možné najít celé nebo téměř celé nádoby anebo i artefakty, které se běžně při výzkumech nenacházejí – např. z organických materiálů.
Výzkum na městišti domu č. 188 odhalil dvě jímky. Dochovala se i jejich výdřeva. V každém rohu byl postaven trám, přičemž vzpěru těmto svislým osám tvořily vertikálně položené dřevěné prvky. Z vnější strany trámů byly pak stěny jímky posázeny dřevěnými tesanými vodorovně kladenými deskami.
Zatímco v jedné jímce nebyly zachyceny mimo rostlinných makrozbytků žádné nálezy, tak druhá přinesla jeden z nejkvalitnějších souborů hmotné kultury v rámci ostravského prostředí.
Díky keramickým nálezům je také možné časově zařadit výplň druhé z jímek do doby okolo 13./14. st.
ZM
|
Městiště na němž byly v roce 1962 zkoumány dvě odpadní jímky (vyznačeno černým rámečkem), výřez z indikační skici z roku 1833 (převzato z Majer D. (ed.) Král který létal, Ostrava 2011, s.111), upravil ZM. |
|
|
| Rekonstruovaný pohled do jedné z jímek, kresba ZM |
Keramický hrnec, 13./14. st., foto Viera Gřondělová |
|
|
| Keramická lahvovitá nádoba, 13./14. st., foto Viera Gřondělová |
Keramický džbán, 13./14. st., foto Viera Gřondělová |
|
|
| Keramický hrnec, 13./14. st., foto Viera Gřondělová |
Železný kahan, 13./14. st., foto Viera Gřondělová. |
|
|
| Železný hák k zavěšení např. kotlíku nad otevřený oheň, 13./14. st., foto Viera Gřondělová. |
Džber z jedlového dřeva, 13./14. st., foto Viera Gřondělová |
|
|
| Čerpák z jasanového dřeva, 13./14. st., foto Viera Gřondělová. |
Odkazy na literaturu
Jaroslav Král, Středověké nálezy v Ostravě, Časopis Slezského muzea XIII, série B – vědy historické, 1964, s. 1-8.
Zbyněk Moravec, Ostrava a její blízké okolí v době kolem první poloviny 14. století. In: (D. Majer ed.) Král, který létal. Moravsko-slezské pomezí v kontextu středoevropského prostoru doby Jana Lucemburského. Ostrava 2011, s. 107-158.
Emanuel Opravil, Rostliny ze středověkých nálezů v Ostravě, Časopis Slezského muzea XIII, série B – vědy historické, 1964, s. 9-12.Akce: Otevřít verzi pro tisk