Nacházíte se na: Odborná pracoviště » Přírodní vědy » Geologie » Geolog Václav Šusta »

Kalendář událostí

Červen 2026
Po Út St Čt Pá So Ne
1

MYKOLOGICKÁ PORADNA PRO VEŘEJNOST

Od května 2026 každé pondělí od 15:00 do 16:30. Koná se v přízemí Ostravského muzea a svou radou Vám pomohou RNDr. Vít Balner nebo Mgr. Michal Graca.

 2

DEN DĚTÍ V OSTRAVSKÉM MUZEU – komentované prohlídky pro děti

ÚTERÝ 2. 6., 15–18 h | Přijďte oslavit Den dětí do Ostravského muzea! Naši lektoři si pro malé návštěvníky připravili dětské komentované prohlídky stálých expozic.
Rezervace míst nutná. Vstupné dle ceníku muzea. Odkaz na rezervační systém najdete po kliknutí na nadpis akce ↑

3 4 5 6

OSTRAVSKÁ MUZEJNÍ NOC 2026

SOBOTA 6. 6., 17:00–23:30 | V sobotu 6. 6. 2026 se uskuteční 17. ročník kulturního festivalu Ostravská muzejní noc. Až do pozdních nočních hodin můžete nahlédnout do ostravských institucí a organizací, které se věnují kultuře, vzdělávání a dalším sociálním aktivitám. Tématem letošního ročníku je tajemství. Program Ostravského muzea najdete na ostravskamuzejninoc.cz nebo po rozkliknutí názvu akce ↑.

 7
8

MYKOLOGICKÁ PORADNA PRO VEŘEJNOST

Od května 2026 každé pondělí od 15:00 do 16:30. Koná se v přízemí Ostravského muzea a svou radou Vám pomohou RNDr. Vít Balner nebo Mgr. Michal Graca.

 9

CUPPING: degustace káv ostravské pražírny Laura Coffee

ÚTERÝ 9. 6., 17 h | Ponořte se do světa chutí a vůní výběrové kávy! Společně s odborníky z ostravské pražírny Laura Coffee vyzkoušíte cupping – profesionální metodu degustace, kterou používají baristé a pražiči po celém světě k hodnocení kvality kávy. Ukážete si správný postup od namletí kávy přes zalití až po specifický způsob ochutnávání pomocí cuppingové lžíce. Ochutnáte vybrané kávy z pražírny Laura Coffee, naučíte se rozpoznávat jejich chuťové nuance a povíme si, jak jednotlivé faktory, jako je původ, odrůda či způsob zpracování,ovlivňují výslednou chuť v šálku.
Vstupné: 170 Kč (základní) / 130 Kč (snížené).
Rezervace míst nutná. Odkaz na rezervační systém najdete po kliknutí na nadpis akce ↑

 10 11 12 13 14
15

MYKOLOGICKÁ PORADNA PRO VEŘEJNOST

Od května 2026 každé pondělí od 15:00 do 16:30. Koná se v přízemí Ostravského muzea a svou radou Vám pomohou RNDr. Vít Balner nebo Mgr. Michal Graca.

 16

ZA VĚHLASNÝMI OSTRAVSKÝMI KAVÁRNAMI / literární procházka s Petrem Ligockým

ÚTERÝ 16. 6., 17 h, sraz před muzeem | Ostravské kavárny, místa, kde se už od počátku 20. století s oblibou scházeli zámožní podnikatelé a obchodníci, aby zde střádali své četné profesní a jiné plány, ale též místa s neopakovatelnou atmosférou a nevšední elegancí, jež dokázala zapůsobit na nejednoho tvůrčího ducha. I když by se mohlo zdát, že Mekkou předválečného českého kavárnictví musela být Praha, pravdou je, že největší koncentrací kavárenských podniků se mohla v období před druhou světovou válkou pyšnit právě Ostrava. Víte, ve které zdejší kavárně jste mohli pravidelně narazit na známého českého básníka Josefa Kainara? Víte, ve kterém ze zdejších podniků se scházeli pověstní místní chachaři nebo kde přesně se zrodil jeden z nejprůkopničtějších ostravských literárních časopisů? Vydejte se s námi po stopách vybraných předválečných ostravských kafebarů a zaposlouchejte se do příběhů spisovatelů s těmito místy už navždy spjatých.
Vstupné: 130 Kč (cena zahrnuje vstupenku na výstavu Ostravská kavárna).
Rezervace míst nutná. Odkaz na rezervační systém najdete po kliknutí na nadpis akce ↑

 17 18 19

TVŮRČÍ DÍLNA PRO DĚTI / ke Dni octů

PÁTEK 19. 6. 2026, 15–18 h | Blíží se Den otců a to je ideální příležitost k tvoření! Přijďte do muzea na tvůrčí dílnu, kde si děti vyrobí originální dárek, kterým tatínky zaručeně potěší. Materiál i nápady máme nachystané, stačí dorazit. Vstupné: 65 Kč / dítě, doprovod zdarma 

 20 21
22

MYKOLOGICKÁ PORADNA PRO VEŘEJNOST

Od května 2026 každé pondělí od 15:00 do 16:30. Koná se v přízemí Ostravského muzea a svou radou Vám pomohou RNDr. Vít Balner nebo Mgr. Michal Graca.

 23

ARCHEOLOGICKÉ LÉTO: Komentovaná vycházka historickým jádrem Moravské Ostravy s archeologem Zbyňkem Moravcem

ÚTERÝ 23. 6., 13 h, sraz před muzeem | Historické centrum Moravské Ostravy v sobě dodnes ukrývá relikty původního středověkého města. Vydejte se na komentovanou vycházku s archeologem Zbyňkem Moravcem, který vám představí poznatky nejzásadnějších archeologických výzkumů přímo na daných místech, jako jsou Masarykovo náměstí, domovní blok bývalých Laubů, kostel sv. Václava s místem původní fary a pozůstatky hradeb.
Koná se v rámci celorepublikové akce Archeologické léto.
Rezervace míst na www.archeologickeleto.cz
Vstup zdarma.

 24 25 26 27 28
29

MYKOLOGICKÁ PORADNA PRO VEŘEJNOST

Od května 2026 každé pondělí od 15:00 do 16:30. Koná se v přízemí Ostravského muzea a svou radou Vám pomohou RNDr. Vít Balner nebo Mgr. Michal Graca.

 30

Novinky

ZMĚNA OTEVÍRACÍ DOBY / pátek 19. 6.

Milí návštěvníci, v pátek 19. 6. 2026 bude muzeum z technických důvodů otevřeno až od 14:00. Navštívit nás můžete v čase 14:00–18:00.

08.06.2026 zobrazit


Geolog Václav Šusta

20.12.1892 – 22.12.1953

Václav Šusta se narodil ve Slezské Ostravě. Studoval nejprve na české reálce v Moravské Ostravě, po jejím dokončení na Vysoké škole báňské v Příbrami. Studia dokončil v roce 1916 a až do roku 1921 pracoval v Čechách – v Nučicích, na zlatodole Roudný, mapoval široké okolí Kašperských hor a konal průzkumné práce na Šluknovsku.

V roce 1921 přichází ing. V. Šusta do ostravsko-karvinského revíru. Nastoupil jako báňský inženýr na Larisch-Mönnichových dolech Františce a Hlubině v Karviné.

Vzhledem k výborným odborným znalostem byl povolán k přípravě komplexního díla – Monografie OKR, pro kterou vypracoval důležitou část nazvanou Stratigrafie ostravsko – karvinské kamenouhelné oblasti ve světle paleontologie.

Byl významným členem a později funkcionářem Přírodovědecké společnosti v Moravské Ostravě. Založil a vedl mineralogicko-geologickou sekci a vykonával řadu přednášek a exkurzí do terénu. Pravidelně publikoval ve Sborníku Přírodovědné společnosti i v denním tisku.

Zasloužil se také o rozvoj lázní Darkov, když po podrobném prostudování hydrogeologických poměrů v roce 1931 navrtal a zachytil nový jodobromový pramen Helena.

V letech 1934 – 1938 působí v Horní Suché na dole František, pak odchází natrvalo do Ostravy, kde zprvu pracuje jako technický referent a důlní geolog u generálního ředitelství Severní dráhy Ferdinandovy, od roku 1946 pak přechází k OKD a organizuje výzkumné geologické oddělení. V jeho vedení pracuje až do svého předčasného úmrtí.

Byl dopisujícím členem Státního geologického ústavu a zemského muzea v Praze, členem Inženýrské komory v Brně. Dle vlastních slov profáral většinu dolů v zemích českých i na Slovensku.

Vybudoval jedinečnou paleontologickou sbírku, jejíž velkou část (3000 ks) věnoval už v roce 1933 městskému muzeu v Moravské Ostravě. Po jeho smrti byly do muzea převedeny všechny jeho sběry. Sbírka nezůstala v původním stavu, ale byla dále doplňována a rozšiřována.

Václav Šusta popsal 11 nových druhů zkamenělin, dalších devět je po něm pojmenovaných. Jeho jméno nese i mořský horizont ve spodní části jakloveckých vrstev.

Kromě práce pro ostravské muzeum vybudoval i báňsko-geologické muzeum v Orlové a další sbírky mineralogické, petrografické a paleontologické věnoval pražským muzeím a různým školám (např. škole v Horní Suché).

Spolupracoval i s umělci – se sochařským mistrem Landou na žulovém reliéfu na budově ředitelství OKD. S akademickým malířem Vilémem Wünschem se podílel na zřejmě první umělecké rekonstrukci karbonské krajiny u nás. Šlo o obraz, který byl namalován na objednávku ředitelské konference kamenouhelných dolů v Moravské Ostravě na výstavu Plyn a voda, která se konala od května do července 1937 v Praze. Obraz o rozměrech 2,5x4m představoval krajinu z období tvorby sloje D z jámy František v Horní Suché.

Václav Šusta zanechal svou prací nesmazatelnou stopu v dějinách vědeckého a kulturního rozvoje našeho kraje. Ve své přelomové přednášce O kamenouhelném útvaru a jeho rostlinstvu na závěr říká:

„Tane mi na mysli obrázek z poslední výstavy (1923), kde jsem zaslechl vysvětlovat horníka své prosté ženě o tom, jaké to rostly stromy v době, kdy se to uhlí, co kope, tvořilo. Jaký zájem, štěstí, že může na výsledky své práce poukázati-. Této duševní vzpruhy potřebuje časem každý; kromě své hmotné odměny, potřebuje odměnu jinou, ideovou, a pak jistě i zájem jeho k oboru stoupne. Dnešní doba jest charakterizována všeobecnou nechutí k vlastnímu oboru, každý na potkání svůj obor haní, mluví o něm s opovržením a ideál vidí v oboru jiném. Tím ovšem nemůžeme spěti k zlepšení a zdokonalení, nýbrž zpět. A soudím, že se nemýlím, vidím-li příčinu toho v nedostatku ideové součinnosti při práci tělesné.“

Při pohledu na dílo inženýra Šusty je jasné, že celý svůj život zasvětil snaze o ono zlepšení a zdokonalení, o harmonický rozvoj města i kraje a že svou lásku ke geologii a paleontologii předal dalším generacím.

 

Seznam prací V. Šusty:

1919:

  • Příspěvek ku stratigrafii pásma záhořanského D-d (3-4).- Časopis Muzea král.čes.,str.83-93,Praha

1922:

  • Dobyvatelnost zlatých ložisek v Čechách.- Hornický věstník,IV.,str.209-213,Praha.
  • Zlatodůl Roudný. The gold mine Roudný.- Knihovna Stát. geolog. Ústavu ČSR, sv.4, 32 stran, 7 obr. V textu, 3 tab. V příl., Praha.

1923:

  • Strojní dobývání uhlí v ostravsko-karvinské pánvi. – Hornický věstník, V., č. 19, str. 169 – 173, Praha.
  • Nový nález zvířeny v karbonských vrstvách karvinských.- Hornický věstník, V., č. 34, str. 309 – 311, 1 obr., 1 prof., Praha.

1924:

  • O kamenouhelném útvaru a jeho rostlinstvu.- Knihovna Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, č. 1-13, Mor. Ostrava. (Též Příroda, 17/1924, str. 89-100, 5 obr., Brno).
  • Geologický profil uhelnými sloji ložiska kladenského.- Věda přírodní, roč. 5, str. 16 – 17, 44 – 46 s prof. 79 – 83, 110 – 114, Praha.
  • Geologie uhelné sloje č. 14 vrstev karvinských.- Hornický věstník, VI, str. 245-248, 258-262, 5 obr., Praha.
  • Lepidodendron a opadávání polštářků jeho kůry.- Rozpravy II. tř. České akademie věd a umění, r. XXXIII, č. 41, 6 stran, 1 obr., 3 tab. S 13 fotografiemi v příl., Praha.
  • Průmyslová a živnostenská výstava v Mor. Ostravě r. 1923.- Věda přírodní, roč. 5, str. 145-146, Praha.

1925:

  • Vláknité uhlí.- Příroda, 18, str. 113 – 117, 2. foto, Brno.
  • Příspěvek k otázce vzniku kamenného uhlí.- Hornický věstník, VII, str. 173 – 175, 8 obr., Praha.
  • Stratigrafické vymezení hranic svrchních a spodních vrstev karvinských.- Hornický věstník, VII, str. 320 – 321, 1 prof., Praha.

1926:

  • Výskyt cannelového uhlí ve vrstvách karvinských.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. III., 1924 – 1925, str. 3 – 12, 1 obr. 8 foto, chem. rozb. Uhlí, Mor. Ostrava. S R. Vondráčkem.
  • Phytopaleontologické novinky z karbonských vrstev karvinských.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. III., 1924 – 1925, str. 113 – 119, 6 obr., Mor. Ostrava.
  • Předběžná zpráva o nalezištích flóry vrstev karvinských.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. III., 1924 -1925, str. 120 – 133, 1 prof., Mor. Ostrava.
  • Z geologie Těšínska.- Výstavní almanach, Orlová.
  • Hőrbigerova světová nauka ledová ve světle báňské geologie (referát o přednášce).- Hornický věstník, VIII., str. 230, Praha.
  • Nová patra mořské a sladkovodní zvířeny v nejsvrchnějším pásmu vrstev ostravských.- Hornický věstník, VIII, str. 481 – 485, 500 – 503, profily, Praha.
  • Výmoly v karbonských uhelných slojích.- Práce Moravské přírodovědecké společnosti v Brně, sv. 3, spis 10, str. 317 – 326, 3 obr., Brno.
  • Vláknité uhlí ve stojatém kmeni.- Věstník Stát. geol. ústavu ČSR, roč. 2, čís. 3, str. 127 – 129, 1 obr., Praha.

1928:

  • Rozdělení „uhlonosného karbonu ostravsko-karvinské oblasti“.- Hornický věstník X, str. 187, Praha.
  • Muzeum ostravsko-karvinské oblasti se stanoviska geologie a organizace sběratelské práce.- První zpráva o činnosti „Slezské muzejní společnosti“ v Orlové za léta 1910 – 1927, str. 7 – 11, 20 obr., Orlová.
  • Stratigrafie ostravsko-karvinské kamenouhelné oblasti ve světle paleontologie.- Kamenouhelné doly ostravsko-karvinského revíru (Monografie), díl I, str. 345-429, Mor. Ostrava (k práci vydán Atlas, 75 tab., 544 obr.).

1929:

  • Fytopaleontologické novinky z karbonu osravsko-karvinského.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. IV, 1926 – 1928, str. 174 – 182, 2 tab. S 8 foto, Mor. Ostrava. Stratigrafie ostravsko-karvinské oblasti kamenouhelné.- Věstník VI. sjezdu čs. Lékařů, přírodovědců a inženýrů v Praze 1928, III/1929, č. 1, str. 59 – 61, Praha.

1930:

  • Neuropteris Larischi n. sp. – Sborník Přírodovědecké společnosti v mor. Ostravě, roč. V, 1929, str. 11-14, 12 obr. V textu, 1 tab. S 5 obr., Mor. Ostrava.

1931:

  • Příspěvek k autochtonitě uhlonosného karbonu ostravsko-karvinského.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VI, 1930 – 1931, str. 205 – 221, 5 obr., 3 prof., Mor. Ostrava.
  • Rhizomopteris Kranichi n. sp. – Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VI, 1930 – 1931, str. 223 – 229, 3 obr., Mor. Ostrava.
  • O karbonu na Slovensku.- Hornický a hutnický věstník, XIII/1931, str. 417 – 420, tab. Stratigraf., Praha.

1932:

  • Několik poznámek k stáří nového kamenouhelného ložiska v Dobrilugk v Německu.- Hornický věstník, XIV, č. 7, str. 118 – 119, Praha.
  • Kenelové uhlí ostravsko-karvinské oblasti.- Báňský svět, roč. XI, str. 61 – 66, Praha.
  • Oblast ostravsko-karvinská (geologický přehled uhelné pánve ostravsko-karvinské).- Hornicko-hutnický ka. Kalendář na rok 1933, str. 72 – 82, Prometheus, Praha.
  • Fosilní flora sloje „Ignát“ jámy Eleonory v Doubravě.- Věstník Stát. geolog. Ústavu ČSR, r. VIII, č. 2, str. 117 – 118, Praha.
  • Dva nové nerosty z karbonských sférosideritů ostravsko-karvinské oblasti.- Věda přírodní, roč. XIII, str. 306 – 307, Praha.
  • Předběžná zpráva o nálezu šupin a zubů sladkovodních ryb a jiné fauny z vrstev karvinských.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VII, str. 135 – 143, 2 tab. S 26 obr., Mor. Ostrava.
  • Nález čelisti diluviálního nosorožce v Orlové.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VII, str. 145 – 152, 4 obr., Mor. Ostrava.
  • Příspěvek k bližšímu poznání Psygmophyllum delvali.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VII, str. 153 – 167, 3 tab. S 18 obr., Mor. Ostrava.
  • Několik příbuzných rostlin z vrstev karvinských (Alethopteris – Neuropteris). Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VII, str. 169 – 184, přehledná tabulka, 9 obr., Mor. Ostrava.

1934:

  • Užitkové nerosty a horniny oblasti ostravsko- karvinské.- Katalog celostátní včelařské výstavy v Karviné, str. 62 – 65.

1935:

  • Geologie ostravsko-karvinského revíru a vlastnosti jeho uhlí.- Časopis plyn a voda, roč.XV, č. 10,str. 225 – 236.

1937:

  • Vyobrazení krajiny ostravsko-karvinského revíru z doby kamenouhelného útvaru.- Hornický a hutnický věstník, XIX/1937, str. 385 – 391, Praha.

1942:

  • Místní vyloužení kamenouhelných slojí.- Zprávy geologického ústavu pro Čechy a Moravu, roč. XVII/1941, č. 2 – 3, str. 101 – 114, tab., 5 obr., Praha.

1944 – 1945:

  • Leaia v karbonu ostravsko-karvinské oblasti.- Věda přírodní, roč. XXIII, č. 1, str. 27, Praha.
  • Výskyty mikrofauny v karbonu ostravsko-karvinské oblasti.- Věda přírodní, roč. XXIII, str. 55 – 56, 2 obr., Praha.

1947:

  • Nová hornina pro identifikaci spodních vrstev ostravských. Vápencový pískovec.- Věstník Stát. geol. ústavu ČSR, roč. XXII, str. 291 – 308, 1 obr. A 2 tab. V textu, chem. Analýzy, 2 mikrofot. V příl., Praha.

1948:

  • Úlomky hnědého uhlí a zkřemenělý kmen v miocénu ostravsko-karvinské oblasti.- Přírodovědecký sborník. Sborník Přírodovědecké společnosti v Ostravě, roč. IX/1936 – 1946, str. 73 – 81, 1 obr., Ostrava. S F. Coufalíkem.

1949:

  • Zemní plyn ostravsko-karvinského revíru i pobeskydí a jeho zužitkování. Paliva a voda, roč. XXIX, č. 5 – 6, str. 193 – 195, 2 prof., Praha.

1951:

  • O nápravě rybniční půdy.- Věstník ČSAZV, r. XXV/1951, č. 11 – 12, str. 545 – 547, Praha.

Použitá literatura:

V. Šusta (1924): O kamenouhelném útvaru a jeho rostlinstvu.- Knihovna Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, č. 1-13, Mor. Ostrava.

V.Šusta (1937): Vyobrazení krajiny ostravsko-karvinského revíru z doby kamenouhelného útvaru.- Hornický a hutnický věstník, XIX/1937, str. 385 – 391, Praha.

V.Šusta (1952): Životopis.-MS, geologické oddělení Ostravského muzea.



Mgr. Eva Mertová

Akce: Otevřít verzi pro tisk

Soubory: