Nacházíte se na: Odborná pracoviště » Přírodní vědy » Geologie » Geolog Václav Šusta »

Kalendář událostí

Říjen 2026
Po Út St Čt Pá So Ne
1

VLEZ MI NA ZÁDA / vernisáž

ČTVRTEK 1. 10., 17 h | Srdečně vás zveme na vernisáž výstavy Vlez mi na záda. Nošení dětí je téma stejně moderní jako prastaré. Každý rodič v historii lidstva musel řešit otázku, jak bezpečně a efektivně přenášet své potomky, kteří se v prvních fázích života neobejdou bez pomoci dospělých. Výstava Vlez mi na záda představuje nošení jako univerzální lidskou činnost, která nejen pomáhá vytvářet pouto mezi rodičem a dítětem, ale přináší také technické výzvy a inovace. Výstava je pro všechny, kteří si chtějí rozšířit obzory, především však nabízí interaktivní prostor pro celou rodinu. Pro návštěvníky je připravena prožitková zóna se smyslovými vjemy i kreativní koutek pro tvoření a zaznamenávání vlastních vzpomínek.
Vstup na vernisáž je volný.

 2

DEN ARCHITEKTURY / Komentovaná prohlídka výstavy Ostravská kavárna

PÁTEK 2. 10., 15.30 h | O kavárnách i osobnostech, které v nich tvořily a diskutovaly, s kurátory výstavy, historiky Evou Ševčíkovou a Jiřím Sochorkem. Výstava Ostravská kavárna představuje historii kaváren od přelomu 19. a 20. století až po současnost. Přibližuje je jako místa setkávání, architektonické fenomény i centra kulturního a společenského života. Návštěvníci a návštěvnice se dozvědí více o podobě legendárních podniků, jejich proměnách i osobnostech, které byly s kavárenským prostředím spojené. Kapacita prohlídky je 25 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.

KAŽDODENNÍ ODVAHA. POLKY, ČEŠKY A SLOVENKY V PROTIKOMUNISTICKÉ OPOZICI 1968–1989 / panelová výstava v podloubí muzea

2. 10.–29. 11. 2026 | Bez nich by k historickým změnám v roce 1989 nedošlo, přesto dnes na roli žen v boji proti komunismu zapomínáme. Zapojily se na všech úrovních: účastnily se demonstrací, tvořily samizdat i zázemí, vařily a přitom diskutovaly o strategii. Za svou angažovanost zaplatily vysokou cenu: byly šikanované a vězněné nebo donucené odejít do exilu. Kurátorkou putovní panelové výstavy o ženách v polské a československé protikomunistické opozici je dokumentaristka a spisovatelka Marta Dzido. Putovní panelová výstava je volně přístupná v podloubí Ostravského muzea.

 3

DEN ARCHITEKTURY / Architektura & bydlení ve fotoarchivu Ostravského muzea

SOBOTA 3. 10., 10 h a 13 h | Fotoarchivem historických snímků Ostravského muzea s historikem Jiřím Sochorkem. Sbírka čítá tisíce snímků, na kterých lze sledovat proměny města, jeho ulic, známých staveb i podob bydlení v různých dobách. Autentické fotografie přibližují, jak se Ostrava postupně utvářela a měnila – od jednotlivých budov až po atmosféru jejích čtvrtí. Prohlídky se konají v 10:00 a ve 13:00. Kapacita každé prohlídky 6 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.

 4
5

MYKOLOGICKÁ PORADNA PRO VEŘEJNOST

Každé pondělí od 15:00 do 16:30. Koná se v přízemí Ostravského muzea a svou radou Vám pomohou zkušení mykologové.
Vstup volný.

 6

DEN ARCHITEKTURY / Bydlení ve středověké Ostravě

ÚTERÝ 6. 10., 17 h | O proměnách lokální architektury a způsobu bydlení od 13. do 16. století s archeologem Zbyňkem Moravcem. Jak vypadaly domy, ve kterých žili obyvatelé středověké Ostravy? Co o jejich podobě, uspořádání a každodenním provozu prozradily archeologické výzkumy posledních desetiletí? Kapacita přednášky je 30 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.

DEN ARCHITEKTURY / Hvězdy dřívějších interiérů

ÚTERÝ 6. 10., 16 h | Výběr ikonických předmětů 50. – 90. let ze sbírek Ostravského muzea s kurátorkou uměleckohistorických sbírek Monikou Piegerovou. Co dělalo domov domovem v druhé polovině 20. století? Výklad přiblíží materiály, technologie a tvary, které formovaly estetiku československých domácností, i nadčasový design, vybavení a technické vymoženosti tvořící pomyslné hvězdy tehdejších interiérů. Kapacita programu je 15 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.

 7 8

DĚTSKÁ VERNISÁŽ VÝSTAVY VLEZ MI NA ZÁDA

ČTVRTEK 8. 10., 16 h | Zveme vás na dětskou vernisáž výstavy Vlez mi na záda, připravenou na míru dětem do 10 let a jejich doprovodu. Čeká vás krátká komentovaná prohlídka s kurátorkou Annou Pohořálkovou, na kterou plynule naváže kreativní workshop s lektory muzea.

Drobné občerstvení je zajištěno.
Vstup zdarma na základě rezervace.
(pro odkaz rezervaci klikněte na název akce ↑).


(Odkaz na rezervační systém najdete po kliknutí na nadpis akce ↑)

 9 10 11
12

MYKOLOGICKÁ PORADNA PRO VEŘEJNOST

Každé pondělí od 15:00 do 16:30. Koná se v přízemí Ostravského muzea a svou radou Vám pomohou zkušení mykologové.
Vstup volný.

 13

OCHRANA OUTLOŇŮ NA SUMATŘE ANEB I O TOM, JAK PYTLÁCI KE KUKANG KÁVĚ PŘIŠLI / beseda

ÚTERÝ 13. 10., 17 h | Beseda s Kateřinou Holubovou, předsedkyní organizace The Kukang Rescue Program, vás zavede na indonéskou Sumatru, kde český záchranný program The Kukang Rescue Program bojuje za záchranu ohrožených outloňů, ale také luskounů a dalších ohrožených zvířat. Seznámíte se nejen s historií vzniku záchranného programu a aktivitami na potírání ilegálního obchodu se zvířaty, ale také s tím, jak důležitá je spolupráce s místními komunitami. Zjistíte například, jak se z bývalých pytláků stali ochránci přírody a co všechno obnáší udržitelný projekt Kukang Coffee, který pomáhá lidem i divočině. Přijďte objevit příběh o tom, že úspěšná ochrana zvířat na druhém konci světa začíná u porozumění lidem a možná i u vašeho šálku ranní kávy. (Pro odkaz rezervaci klikněte na název akce ↑).


 14

STOLIK POLSKI / Symbolika „vody“ v textech Wiesława Adama Bergera / beseda

STŘEDA 14. 10. 2026, 17 h | Wiesław Adam Berger (6. 6. 1926–15. 1. 1998) patřil k polsky píšícím spisovatelům pocházejícím z české části Těšínska. Narodil se v Ostravě-Přívoze a dětství strávil v Dolních Bludovicích. Jeho povídky a básně vycházely zpočátku v Polsku, teprve v roce 1987 vyšla v nakladatelství Profil jeho kniha Most nad Łucyną. V roce 1996 vydalo nakladatelství Ego u příležitosti 70. výročí narození spisovatele sbírku povídek s názvem „Za późno“. Jednalo se zároveň o jeho poslední knižní publikaci. Beseda s docentkou Janou Raclavskou z Ostravské univerzity se zaměří na odhalování skrytých významů a symbolů v dílech W. A. Bergera. Vstup volný.

 15 16 17 18
19

MYKOLOGICKÁ PORADNA PRO VEŘEJNOST

Každé pondělí od 15:00 do 16:30. Koná se v přízemí Ostravského muzea a svou radou Vám pomohou zkušení mykologové.
Vstup volný.

 20

KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA VÝSTAVY / Vlez mi na záda

ÚTERÝ 20. 10., 17 h | Výstavou provede kurátorka a etnoložka Anna Pohořálková.
Vstupné: 100 Kč / 70 Kč
(pro odkaz rezervaci klikněte na název akce ↑).

 21 22 23 24 25
26

MYKOLOGICKÁ PORADNA PRO VEŘEJNOST

Každé pondělí od 15:00 do 16:30. Koná se v přízemí Ostravského muzea a svou radou Vám pomohou zkušení mykologové.
Vstup volný.

 27

KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA VÝSTAVY / Japonsko v Ostravě

ÚTERÝ 27. 10. 2026, 17 h | Komentovaná prohlídka výstavy Japonsko v Ostravě připomene deset let činnosti Česko-japonského kulturního centra v Ostravě. Autor výstavy a předseda centra Jan Kudla vám představí vystavené předměty, ale podělí se také o příběhy z historie centra, osobní zážitky z cest do Japonska i o zkušenosti ze spolupráce s Japonci. Vstupné: 100 Kč (základní) / 70 Kč (snížené). Kapacita je omezena, rezervace míst nutná (pro odkaz na rezervaci klikněte na název akce ↑).

 28 29 30 31

Novinky

NA STÁTNÍ SVÁTEK 28. 10. BUDE MUZEUM OTEVŘENO.

Milí návštěvníci, v den státního svátku, ve středu 28. října, bude Ostravské muzeum otevřeno od 10 do 18 hodin. Těšíme se na vaši návštěvu.

09.10.2026 zobrazit


Říjnový program Ostravského muzea

06.10.2026 zobrazit


Geolog Václav Šusta

20.12.1892 – 22.12.1953

Václav Šusta se narodil ve Slezské Ostravě. Studoval nejprve na české reálce v Moravské Ostravě, po jejím dokončení na Vysoké škole báňské v Příbrami. Studia dokončil v roce 1916 a až do roku 1921 pracoval v Čechách – v Nučicích, na zlatodole Roudný, mapoval široké okolí Kašperských hor a konal průzkumné práce na Šluknovsku.

V roce 1921 přichází ing. V. Šusta do ostravsko-karvinského revíru. Nastoupil jako báňský inženýr na Larisch-Mönnichových dolech Františce a Hlubině v Karviné.

Vzhledem k výborným odborným znalostem byl povolán k přípravě komplexního díla – Monografie OKR, pro kterou vypracoval důležitou část nazvanou Stratigrafie ostravsko – karvinské kamenouhelné oblasti ve světle paleontologie.

Byl významným členem a později funkcionářem Přírodovědecké společnosti v Moravské Ostravě. Založil a vedl mineralogicko-geologickou sekci a vykonával řadu přednášek a exkurzí do terénu. Pravidelně publikoval ve Sborníku Přírodovědné společnosti i v denním tisku.

Zasloužil se také o rozvoj lázní Darkov, když po podrobném prostudování hydrogeologických poměrů v roce 1931 navrtal a zachytil nový jodobromový pramen Helena.

V letech 1934 – 1938 působí v Horní Suché na dole František, pak odchází natrvalo do Ostravy, kde zprvu pracuje jako technický referent a důlní geolog u generálního ředitelství Severní dráhy Ferdinandovy, od roku 1946 pak přechází k OKD a organizuje výzkumné geologické oddělení. V jeho vedení pracuje až do svého předčasného úmrtí.

Byl dopisujícím členem Státního geologického ústavu a zemského muzea v Praze, členem Inženýrské komory v Brně. Dle vlastních slov profáral většinu dolů v zemích českých i na Slovensku.

Vybudoval jedinečnou paleontologickou sbírku, jejíž velkou část (3000 ks) věnoval už v roce 1933 městskému muzeu v Moravské Ostravě. Po jeho smrti byly do muzea převedeny všechny jeho sběry. Sbírka nezůstala v původním stavu, ale byla dále doplňována a rozšiřována.

Václav Šusta popsal 11 nových druhů zkamenělin, dalších devět je po něm pojmenovaných. Jeho jméno nese i mořský horizont ve spodní části jakloveckých vrstev.

Kromě práce pro ostravské muzeum vybudoval i báňsko-geologické muzeum v Orlové a další sbírky mineralogické, petrografické a paleontologické věnoval pražským muzeím a různým školám (např. škole v Horní Suché).

Spolupracoval i s umělci – se sochařským mistrem Landou na žulovém reliéfu na budově ředitelství OKD. S akademickým malířem Vilémem Wünschem se podílel na zřejmě první umělecké rekonstrukci karbonské krajiny u nás. Šlo o obraz, který byl namalován na objednávku ředitelské konference kamenouhelných dolů v Moravské Ostravě na výstavu Plyn a voda, která se konala od května do července 1937 v Praze. Obraz o rozměrech 2,5x4m představoval krajinu z období tvorby sloje D z jámy František v Horní Suché.

Václav Šusta zanechal svou prací nesmazatelnou stopu v dějinách vědeckého a kulturního rozvoje našeho kraje. Ve své přelomové přednášce O kamenouhelném útvaru a jeho rostlinstvu na závěr říká:

„Tane mi na mysli obrázek z poslední výstavy (1923), kde jsem zaslechl vysvětlovat horníka své prosté ženě o tom, jaké to rostly stromy v době, kdy se to uhlí, co kope, tvořilo. Jaký zájem, štěstí, že může na výsledky své práce poukázati-. Této duševní vzpruhy potřebuje časem každý; kromě své hmotné odměny, potřebuje odměnu jinou, ideovou, a pak jistě i zájem jeho k oboru stoupne. Dnešní doba jest charakterizována všeobecnou nechutí k vlastnímu oboru, každý na potkání svůj obor haní, mluví o něm s opovržením a ideál vidí v oboru jiném. Tím ovšem nemůžeme spěti k zlepšení a zdokonalení, nýbrž zpět. A soudím, že se nemýlím, vidím-li příčinu toho v nedostatku ideové součinnosti při práci tělesné.“

Při pohledu na dílo inženýra Šusty je jasné, že celý svůj život zasvětil snaze o ono zlepšení a zdokonalení, o harmonický rozvoj města i kraje a že svou lásku ke geologii a paleontologii předal dalším generacím.

 

Seznam prací V. Šusty:

1919:

  • Příspěvek ku stratigrafii pásma záhořanského D-d (3-4).- Časopis Muzea král.čes.,str.83-93,Praha

1922:

  • Dobyvatelnost zlatých ložisek v Čechách.- Hornický věstník,IV.,str.209-213,Praha.
  • Zlatodůl Roudný. The gold mine Roudný.- Knihovna Stát. geolog. Ústavu ČSR, sv.4, 32 stran, 7 obr. V textu, 3 tab. V příl., Praha.

1923:

  • Strojní dobývání uhlí v ostravsko-karvinské pánvi. – Hornický věstník, V., č. 19, str. 169 – 173, Praha.
  • Nový nález zvířeny v karbonských vrstvách karvinských.- Hornický věstník, V., č. 34, str. 309 – 311, 1 obr., 1 prof., Praha.

1924:

  • O kamenouhelném útvaru a jeho rostlinstvu.- Knihovna Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, č. 1-13, Mor. Ostrava. (Též Příroda, 17/1924, str. 89-100, 5 obr., Brno).
  • Geologický profil uhelnými sloji ložiska kladenského.- Věda přírodní, roč. 5, str. 16 – 17, 44 – 46 s prof. 79 – 83, 110 – 114, Praha.
  • Geologie uhelné sloje č. 14 vrstev karvinských.- Hornický věstník, VI, str. 245-248, 258-262, 5 obr., Praha.
  • Lepidodendron a opadávání polštářků jeho kůry.- Rozpravy II. tř. České akademie věd a umění, r. XXXIII, č. 41, 6 stran, 1 obr., 3 tab. S 13 fotografiemi v příl., Praha.
  • Průmyslová a živnostenská výstava v Mor. Ostravě r. 1923.- Věda přírodní, roč. 5, str. 145-146, Praha.

1925:

  • Vláknité uhlí.- Příroda, 18, str. 113 – 117, 2. foto, Brno.
  • Příspěvek k otázce vzniku kamenného uhlí.- Hornický věstník, VII, str. 173 – 175, 8 obr., Praha.
  • Stratigrafické vymezení hranic svrchních a spodních vrstev karvinských.- Hornický věstník, VII, str. 320 – 321, 1 prof., Praha.

1926:

  • Výskyt cannelového uhlí ve vrstvách karvinských.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. III., 1924 – 1925, str. 3 – 12, 1 obr. 8 foto, chem. rozb. Uhlí, Mor. Ostrava. S R. Vondráčkem.
  • Phytopaleontologické novinky z karbonských vrstev karvinských.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. III., 1924 – 1925, str. 113 – 119, 6 obr., Mor. Ostrava.
  • Předběžná zpráva o nalezištích flóry vrstev karvinských.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. III., 1924 -1925, str. 120 – 133, 1 prof., Mor. Ostrava.
  • Z geologie Těšínska.- Výstavní almanach, Orlová.
  • Hőrbigerova světová nauka ledová ve světle báňské geologie (referát o přednášce).- Hornický věstník, VIII., str. 230, Praha.
  • Nová patra mořské a sladkovodní zvířeny v nejsvrchnějším pásmu vrstev ostravských.- Hornický věstník, VIII, str. 481 – 485, 500 – 503, profily, Praha.
  • Výmoly v karbonských uhelných slojích.- Práce Moravské přírodovědecké společnosti v Brně, sv. 3, spis 10, str. 317 – 326, 3 obr., Brno.
  • Vláknité uhlí ve stojatém kmeni.- Věstník Stát. geol. ústavu ČSR, roč. 2, čís. 3, str. 127 – 129, 1 obr., Praha.

1928:

  • Rozdělení „uhlonosného karbonu ostravsko-karvinské oblasti“.- Hornický věstník X, str. 187, Praha.
  • Muzeum ostravsko-karvinské oblasti se stanoviska geologie a organizace sběratelské práce.- První zpráva o činnosti „Slezské muzejní společnosti“ v Orlové za léta 1910 – 1927, str. 7 – 11, 20 obr., Orlová.
  • Stratigrafie ostravsko-karvinské kamenouhelné oblasti ve světle paleontologie.- Kamenouhelné doly ostravsko-karvinského revíru (Monografie), díl I, str. 345-429, Mor. Ostrava (k práci vydán Atlas, 75 tab., 544 obr.).

1929:

  • Fytopaleontologické novinky z karbonu osravsko-karvinského.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. IV, 1926 – 1928, str. 174 – 182, 2 tab. S 8 foto, Mor. Ostrava. Stratigrafie ostravsko-karvinské oblasti kamenouhelné.- Věstník VI. sjezdu čs. Lékařů, přírodovědců a inženýrů v Praze 1928, III/1929, č. 1, str. 59 – 61, Praha.

1930:

  • Neuropteris Larischi n. sp. – Sborník Přírodovědecké společnosti v mor. Ostravě, roč. V, 1929, str. 11-14, 12 obr. V textu, 1 tab. S 5 obr., Mor. Ostrava.

1931:

  • Příspěvek k autochtonitě uhlonosného karbonu ostravsko-karvinského.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VI, 1930 – 1931, str. 205 – 221, 5 obr., 3 prof., Mor. Ostrava.
  • Rhizomopteris Kranichi n. sp. – Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VI, 1930 – 1931, str. 223 – 229, 3 obr., Mor. Ostrava.
  • O karbonu na Slovensku.- Hornický a hutnický věstník, XIII/1931, str. 417 – 420, tab. Stratigraf., Praha.

1932:

  • Několik poznámek k stáří nového kamenouhelného ložiska v Dobrilugk v Německu.- Hornický věstník, XIV, č. 7, str. 118 – 119, Praha.
  • Kenelové uhlí ostravsko-karvinské oblasti.- Báňský svět, roč. XI, str. 61 – 66, Praha.
  • Oblast ostravsko-karvinská (geologický přehled uhelné pánve ostravsko-karvinské).- Hornicko-hutnický ka. Kalendář na rok 1933, str. 72 – 82, Prometheus, Praha.
  • Fosilní flora sloje „Ignát“ jámy Eleonory v Doubravě.- Věstník Stát. geolog. Ústavu ČSR, r. VIII, č. 2, str. 117 – 118, Praha.
  • Dva nové nerosty z karbonských sférosideritů ostravsko-karvinské oblasti.- Věda přírodní, roč. XIII, str. 306 – 307, Praha.
  • Předběžná zpráva o nálezu šupin a zubů sladkovodních ryb a jiné fauny z vrstev karvinských.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VII, str. 135 – 143, 2 tab. S 26 obr., Mor. Ostrava.
  • Nález čelisti diluviálního nosorožce v Orlové.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VII, str. 145 – 152, 4 obr., Mor. Ostrava.
  • Příspěvek k bližšímu poznání Psygmophyllum delvali.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VII, str. 153 – 167, 3 tab. S 18 obr., Mor. Ostrava.
  • Několik příbuzných rostlin z vrstev karvinských (Alethopteris – Neuropteris). Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VII, str. 169 – 184, přehledná tabulka, 9 obr., Mor. Ostrava.

1934:

  • Užitkové nerosty a horniny oblasti ostravsko- karvinské.- Katalog celostátní včelařské výstavy v Karviné, str. 62 – 65.

1935:

  • Geologie ostravsko-karvinského revíru a vlastnosti jeho uhlí.- Časopis plyn a voda, roč.XV, č. 10,str. 225 – 236.

1937:

  • Vyobrazení krajiny ostravsko-karvinského revíru z doby kamenouhelného útvaru.- Hornický a hutnický věstník, XIX/1937, str. 385 – 391, Praha.

1942:

  • Místní vyloužení kamenouhelných slojí.- Zprávy geologického ústavu pro Čechy a Moravu, roč. XVII/1941, č. 2 – 3, str. 101 – 114, tab., 5 obr., Praha.

1944 – 1945:

  • Leaia v karbonu ostravsko-karvinské oblasti.- Věda přírodní, roč. XXIII, č. 1, str. 27, Praha.
  • Výskyty mikrofauny v karbonu ostravsko-karvinské oblasti.- Věda přírodní, roč. XXIII, str. 55 – 56, 2 obr., Praha.

1947:

  • Nová hornina pro identifikaci spodních vrstev ostravských. Vápencový pískovec.- Věstník Stát. geol. ústavu ČSR, roč. XXII, str. 291 – 308, 1 obr. A 2 tab. V textu, chem. Analýzy, 2 mikrofot. V příl., Praha.

1948:

  • Úlomky hnědého uhlí a zkřemenělý kmen v miocénu ostravsko-karvinské oblasti.- Přírodovědecký sborník. Sborník Přírodovědecké společnosti v Ostravě, roč. IX/1936 – 1946, str. 73 – 81, 1 obr., Ostrava. S F. Coufalíkem.

1949:

  • Zemní plyn ostravsko-karvinského revíru i pobeskydí a jeho zužitkování. Paliva a voda, roč. XXIX, č. 5 – 6, str. 193 – 195, 2 prof., Praha.

1951:

  • O nápravě rybniční půdy.- Věstník ČSAZV, r. XXV/1951, č. 11 – 12, str. 545 – 547, Praha.

Použitá literatura:

V. Šusta (1924): O kamenouhelném útvaru a jeho rostlinstvu.- Knihovna Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, č. 1-13, Mor. Ostrava.

V.Šusta (1937): Vyobrazení krajiny ostravsko-karvinského revíru z doby kamenouhelného útvaru.- Hornický a hutnický věstník, XIX/1937, str. 385 – 391, Praha.

V.Šusta (1952): Životopis.-MS, geologické oddělení Ostravského muzea.



Mgr. Eva Mertová

Akce: Otevřít verzi pro tisk

Soubory: