Nacházíte se na: Odborná pracoviště » Přírodní vědy » Geologie » Geolog Václav Šusta »


Kalendář událostí

Březen 2024
Po Út St Čt So Ne
1 2 3
4 5 6

POLŠTINA VE VEŘEJNÉM PROSTORU MĚSTA OSTRAVY / přednáška / Stolik polski

6. března v 17 hodin

přednáškový sál Ostravského muzea

vstup volný

7 8 9 10
11 12 13 14

MÚZEJNÍ LITERÁRNÍ PODVEČER / KRAJINA MILOST Jindřicha Jenáčka a Jana Jiřího Víchy, OFM Cap.

14. března v 17 hodin
přednáškový sál Ostravského muzea
vstup 60 Kč / os.

přednáší PhDr. Lukáš Průša Ph.D.

15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Novinky

Výzva - prodej osobního automobilu-nabídněte cenu koupě

Ostravské muzeum nabízí k prodeji osobní automobil Škoda Octavia 2.0 TDI, rok výroby 2006, stav tachometru 286 tis.km. Odhadní prodejní cena je 45 tis. Kč. Nabídněte Vaši nabídku ceny koupě a to do 25. 3. 2024 prostřednictví e-mailu na foltynova@ostrmuz.cz. Automobil bude prodán nejvyšší nabídce.

01.03.2024 zobrazit


Uzavření knihovny Ostravského muzea

Od 1. března 2024 je knihovna Ostravského muzea až do odvolání pro veřejnost uzavřena. Do odvolání se také ruší badatelské hodiny. Děkujeme za pochopení.

29.02.2024 zobrazit


Geolog Václav Šusta

20.12.1892 – 22.12.1953

Václav Šusta se narodil ve Slezské Ostravě. Studoval nejprve na české reálce v Moravské Ostravě, po jejím dokončení na Vysoké škole báňské v Příbrami. Studia dokončil v roce 1916 a až do roku 1921 pracoval v Čechách – v Nučicích, na zlatodole Roudný, mapoval široké okolí Kašperských hor a konal průzkumné práce na Šluknovsku.

V roce 1921 přichází ing. V. Šusta do ostravsko-karvinského revíru. Nastoupil jako báňský inženýr na Larisch-Mönnichových dolech Františce a Hlubině v Karviné.

Vzhledem k výborným odborným znalostem byl povolán k přípravě komplexního díla – Monografie OKR, pro kterou vypracoval důležitou část nazvanou Stratigrafie ostravsko – karvinské kamenouhelné oblasti ve světle paleontologie.

Byl významným členem a později funkcionářem Přírodovědecké společnosti v Moravské Ostravě. Založil a vedl mineralogicko-geologickou sekci a vykonával řadu přednášek a exkurzí do terénu. Pravidelně publikoval ve Sborníku Přírodovědné společnosti i v denním tisku.

Zasloužil se také o rozvoj lázní Darkov, když po podrobném prostudování hydrogeologických poměrů v roce 1931 navrtal a zachytil nový jodobromový pramen Helena.

V letech 1934 – 1938 působí v Horní Suché na dole František, pak odchází natrvalo do Ostravy, kde zprvu pracuje jako technický referent a důlní geolog u generálního ředitelství Severní dráhy Ferdinandovy, od roku 1946 pak přechází k OKD a organizuje výzkumné geologické oddělení. V jeho vedení pracuje až do svého předčasného úmrtí.

Byl dopisujícím členem Státního geologického ústavu a zemského muzea v Praze, členem Inženýrské komory v Brně. Dle vlastních slov profáral většinu dolů v zemích českých i na Slovensku.

Vybudoval jedinečnou paleontologickou sbírku, jejíž velkou část (3000 ks) věnoval už v roce 1933 městskému muzeu v Moravské Ostravě. Po jeho smrti byly do muzea převedeny všechny jeho sběry. Sbírka nezůstala v původním stavu, ale byla dále doplňována a rozšiřována.

Václav Šusta popsal 11 nových druhů zkamenělin, dalších devět je po něm pojmenovaných. Jeho jméno nese i mořský horizont ve spodní části jakloveckých vrstev.

Kromě práce pro ostravské muzeum vybudoval i báňsko-geologické muzeum v Orlové a další sbírky mineralogické, petrografické a paleontologické věnoval pražským muzeím a různým školám (např. škole v Horní Suché).

Spolupracoval i s umělci – se sochařským mistrem Landou na žulovém reliéfu na budově ředitelství OKD. S akademickým malířem Vilémem Wünschem se podílel na zřejmě první umělecké rekonstrukci karbonské krajiny u nás. Šlo o obraz, který byl namalován na objednávku ředitelské konference kamenouhelných dolů v Moravské Ostravě na výstavu Plyn a voda, která se konala od května do července 1937 v Praze. Obraz o rozměrech 2,5x4m představoval krajinu z období tvorby sloje D z jámy František v Horní Suché.

Václav Šusta zanechal svou prací nesmazatelnou stopu v dějinách vědeckého a kulturního rozvoje našeho kraje. Ve své přelomové přednášce O kamenouhelném útvaru a jeho rostlinstvu na závěr říká:

Tane mi na mysli obrázek z poslední výstavy (1923), kde jsem zaslechl vysvětlovat horníka své prosté ženě o tom, jaké to rostly stromy v době, kdy se to uhlí, co kope, tvořilo. Jaký zájem, štěstí, že může na výsledky své práce poukázati-. Této duševní vzpruhy potřebuje časem každý; kromě své hmotné odměny, potřebuje odměnu jinou, ideovou, a pak jistě i zájem jeho k oboru stoupne. Dnešní doba jest charakterizována všeobecnou nechutí k vlastnímu oboru, každý na potkání svůj obor haní, mluví o něm s opovržením a ideál vidí v oboru jiném. Tím ovšem nemůžeme spěti k zlepšení a zdokonalení, nýbrž zpět. A soudím, že se nemýlím, vidím-li příčinu toho v nedostatku ideové součinnosti při práci tělesné.“

Při pohledu na dílo inženýra Šusty je jasné, že celý svůj život zasvětil snaze o ono zlepšení a zdokonalení, o harmonický rozvoj města i kraje a že svou lásku ke geologii a paleontologii předal dalším generacím.

 

Seznam prací V. Šusty:

1919:

  • Příspěvek ku stratigrafii pásma záhořanského D-d (3-4).- Časopis Muzea král.čes.,str.83-93,Praha

1922:

  • Dobyvatelnost zlatých ložisek v Čechách.- Hornický věstník,IV.,str.209-213,Praha.
  • Zlatodůl Roudný. The gold mine Roudný.- Knihovna Stát. geolog. Ústavu ČSR, sv.4, 32 stran, 7 obr. V textu, 3 tab. V příl., Praha.

1923:

  • Strojní dobývání uhlí v ostravsko-karvinské pánvi. – Hornický věstník, V., č. 19, str. 169 – 173, Praha.
  • Nový nález zvířeny v karbonských vrstvách karvinských.- Hornický věstník, V., č. 34, str. 309 – 311, 1 obr., 1 prof., Praha.

1924:

  • O kamenouhelném útvaru a jeho rostlinstvu.- Knihovna Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, č. 1-13, Mor. Ostrava. (Též Příroda, 17/1924, str. 89-100, 5 obr., Brno).
  • Geologický profil uhelnými sloji ložiska kladenského.- Věda přírodní, roč. 5, str. 16 – 17, 44 – 46 s prof. 79 – 83, 110 – 114, Praha.
  • Geologie uhelné sloje č. 14 vrstev karvinských.- Hornický věstník, VI, str. 245-248, 258-262, 5 obr., Praha.
  • Lepidodendron a opadávání polštářků jeho kůry.- Rozpravy II. tř. České akademie věd a umění, r. XXXIII, č. 41, 6 stran, 1 obr., 3 tab. S 13 fotografiemi v příl., Praha.
  • Průmyslová a živnostenská výstava v Mor. Ostravě r. 1923.- Věda přírodní, roč. 5, str. 145-146, Praha.

1925:

  • Vláknité uhlí.- Příroda, 18, str. 113 – 117, 2. foto, Brno.
  • Příspěvek k otázce vzniku kamenného uhlí.- Hornický věstník, VII, str. 173 – 175, 8 obr., Praha.
  • Stratigrafické vymezení hranic svrchních a spodních vrstev karvinských.- Hornický věstník, VII, str. 320 – 321, 1 prof., Praha.

1926:

  • Výskyt cannelového uhlí ve vrstvách karvinských.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. III., 1924 – 1925, str. 3 – 12, 1 obr. 8 foto, chem. rozb. Uhlí, Mor. Ostrava. S R. Vondráčkem.
  • Phytopaleontologické novinky z karbonských vrstev karvinských.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. III., 1924 – 1925, str. 113 – 119, 6 obr., Mor. Ostrava.
  • Předběžná zpráva o nalezištích flóry vrstev karvinských.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. III., 1924 -1925, str. 120 – 133, 1 prof., Mor. Ostrava.
  • Z geologie Těšínska.- Výstavní almanach, Orlová.
  • Hőrbigerova světová nauka ledová ve světle báňské geologie (referát o přednášce).- Hornický věstník, VIII., str. 230, Praha.
  • Nová patra mořské a sladkovodní zvířeny v nejsvrchnějším pásmu vrstev ostravských.- Hornický věstník, VIII, str. 481 – 485, 500 – 503, profily, Praha.
  • Výmoly v karbonských uhelných slojích.- Práce Moravské přírodovědecké společnosti v Brně, sv. 3, spis 10, str. 317 – 326, 3 obr., Brno.
  • Vláknité uhlí ve stojatém kmeni.- Věstník Stát. geol. ústavu ČSR, roč. 2, čís. 3, str. 127 – 129, 1 obr., Praha.

1928:

  • Rozdělení „uhlonosného karbonu ostravsko-karvinské oblasti“.- Hornický věstník X, str. 187, Praha.
  • Muzeum ostravsko-karvinské oblasti se stanoviska geologie a organizace sběratelské práce.- První zpráva o činnosti „Slezské muzejní společnosti“ v Orlové za léta 1910 – 1927, str. 7 – 11, 20 obr., Orlová.
  • Stratigrafie ostravsko-karvinské kamenouhelné oblasti ve světle paleontologie.- Kamenouhelné doly ostravsko-karvinského revíru (Monografie), díl I, str. 345-429, Mor. Ostrava (k práci vydán Atlas, 75 tab., 544 obr.).

1929:

  • Fytopaleontologické novinky z karbonu osravsko-karvinského.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. IV, 1926 – 1928, str. 174 – 182, 2 tab. S 8 foto, Mor. Ostrava. Stratigrafie ostravsko-karvinské oblasti kamenouhelné.- Věstník VI. sjezdu čs. Lékařů, přírodovědců a inženýrů v Praze 1928, III/1929, č. 1, str. 59 – 61, Praha.

1930:

  • Neuropteris Larischi n. sp. – Sborník Přírodovědecké společnosti v mor. Ostravě, roč. V, 1929, str. 11-14, 12 obr. V textu, 1 tab. S 5 obr., Mor. Ostrava.

1931:

  • Příspěvek k autochtonitě uhlonosného karbonu ostravsko-karvinského.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VI, 1930 – 1931, str. 205 – 221, 5 obr., 3 prof., Mor. Ostrava.
  • Rhizomopteris Kranichi n. sp. – Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VI, 1930 – 1931, str. 223 – 229, 3 obr., Mor. Ostrava.
  • O karbonu na Slovensku.- Hornický a hutnický věstník, XIII/1931, str. 417 – 420, tab. Stratigraf., Praha.

1932:

  • Několik poznámek k stáří nového kamenouhelného ložiska v Dobrilugk v Německu.- Hornický věstník, XIV, č. 7, str. 118 – 119, Praha.
  • Kenelové uhlí ostravsko-karvinské oblasti.- Báňský svět, roč. XI, str. 61 – 66, Praha.
  • Oblast ostravsko-karvinská (geologický přehled uhelné pánve ostravsko-karvinské).- Hornicko-hutnický ka. Kalendář na rok 1933, str. 72 – 82, Prometheus, Praha.
  • Fosilní flora sloje „Ignát“ jámy Eleonory v Doubravě.- Věstník Stát. geolog. Ústavu ČSR, r. VIII, č. 2, str. 117 – 118, Praha.
  • Dva nové nerosty z karbonských sférosideritů ostravsko-karvinské oblasti.- Věda přírodní, roč. XIII, str. 306 – 307, Praha.
  • Předběžná zpráva o nálezu šupin a zubů sladkovodních ryb a jiné fauny z vrstev karvinských.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VII, str. 135 – 143, 2 tab. S 26 obr., Mor. Ostrava.
  • Nález čelisti diluviálního nosorožce v Orlové.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VII, str. 145 – 152, 4 obr., Mor. Ostrava.
  • Příspěvek k bližšímu poznání Psygmophyllum delvali.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VII, str. 153 – 167, 3 tab. S 18 obr., Mor. Ostrava.
  • Několik příbuzných rostlin z vrstev karvinských (Alethopteris – Neuropteris). Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VII, str. 169 – 184, přehledná tabulka, 9 obr., Mor. Ostrava.

1934:

  • Užitkové nerosty a horniny oblasti ostravsko- karvinské.- Katalog celostátní včelařské výstavy v Karviné, str. 62 – 65.

1935:

  • Geologie ostravsko-karvinského revíru a vlastnosti jeho uhlí.- Časopis plyn a voda, roč.XV, č. 10,str. 225 – 236.

1937:

  • Vyobrazení krajiny ostravsko-karvinského revíru z doby kamenouhelného útvaru.- Hornický a hutnický věstník, XIX/1937, str. 385 – 391, Praha.

1942:

  • Místní vyloužení kamenouhelných slojí.- Zprávy geologického ústavu pro Čechy a Moravu, roč. XVII/1941, č. 2 – 3, str. 101 – 114, tab., 5 obr., Praha.

1944 – 1945:

  • Leaia v karbonu ostravsko-karvinské oblasti.- Věda přírodní, roč. XXIII, č. 1, str. 27, Praha.
  • Výskyty mikrofauny v karbonu ostravsko-karvinské oblasti.- Věda přírodní, roč. XXIII, str. 55 – 56, 2 obr., Praha.

1947:

  • Nová hornina pro identifikaci spodních vrstev ostravských. Vápencový pískovec.- Věstník Stát. geol. ústavu ČSR, roč. XXII, str. 291 – 308, 1 obr. A 2 tab. V textu, chem. Analýzy, 2 mikrofot. V příl., Praha.

1948:

  • Úlomky hnědého uhlí a zkřemenělý kmen v miocénu ostravsko-karvinské oblasti.- Přírodovědecký sborník. Sborník Přírodovědecké společnosti v Ostravě, roč. IX/1936 – 1946, str. 73 – 81, 1 obr., Ostrava. S F. Coufalíkem.

1949:

  • Zemní plyn ostravsko-karvinského revíru i pobeskydí a jeho zužitkování. Paliva a voda, roč. XXIX, č. 5 – 6, str. 193 – 195, 2 prof., Praha.

1951:

  • O nápravě rybniční půdy.- Věstník ČSAZV, r. XXV/1951, č. 11 – 12, str. 545 – 547, Praha.

Použitá literatura:

V. Šusta (1924): O kamenouhelném útvaru a jeho rostlinstvu.- Knihovna Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, č. 1-13, Mor. Ostrava.

V.Šusta (1937): Vyobrazení krajiny ostravsko-karvinského revíru z doby kamenouhelného útvaru.- Hornický a hutnický věstník, XIX/1937, str. 385 – 391, Praha.

V.Šusta (1952): Životopis.-MS, geologické oddělení Ostravského muzea.



Mgr. Eva Mertová


Akce: Otevřít verzi pro tisk


Soubory: