Ostravské muzeum

Geolog Václav Šusta

20.12.1892 – 22.12.1953

Václav Šusta se narodil ve Slezské Ostravě. Studoval nejprve na české reálce v Moravské Ostravě, po jejím dokončení na Vysoké škole báňské v Příbrami. Studia dokončil v roce 1916 a až do roku 1921 pracoval v Čechách – v Nučicích, na zlatodole Roudný, mapoval široké okolí Kašperských hor a konal průzkumné práce na Šluknovsku.

V roce 1921 přichází ing. V. Šusta do ostravsko-karvinského revíru. Nastoupil jako báňský inženýr na Larisch-Mönnichových dolech Františce a Hlubině v Karviné.

Vzhledem k výborným odborným znalostem byl povolán k přípravě komplexního díla – Monografie OKR, pro kterou vypracoval důležitou část nazvanou Stratigrafie ostravsko – karvinské kamenouhelné oblasti ve světle paleontologie.

Byl významným členem a později funkcionářem Přírodovědecké společnosti v Moravské Ostravě. Založil a vedl mineralogicko-geologickou sekci a vykonával řadu přednášek a exkurzí do terénu. Pravidelně publikoval ve Sborníku Přírodovědné společnosti i v denním tisku.

Zasloužil se také o rozvoj lázní Darkov, když po podrobném prostudování hydrogeologických poměrů v roce 1931 navrtal a zachytil nový jodobromový pramen Helena.

V letech 1934 – 1938 působí v Horní Suché na dole František, pak odchází natrvalo do Ostravy, kde zprvu pracuje jako technický referent a důlní geolog u generálního ředitelství Severní dráhy Ferdinandovy, od roku 1946 pak přechází k OKD a organizuje výzkumné geologické oddělení. V jeho vedení pracuje až do svého předčasného úmrtí.

Byl dopisujícím členem Státního geologického ústavu a zemského muzea v Praze, členem Inženýrské komory v Brně. Dle vlastních slov profáral většinu dolů v zemích českých i na Slovensku.

Vybudoval jedinečnou paleontologickou sbírku, jejíž velkou část (3000 ks) věnoval už v roce 1933 městskému muzeu v Moravské Ostravě. Po jeho smrti byly do muzea převedeny všechny jeho sběry. Sbírka nezůstala v původním stavu, ale byla dále doplňována a rozšiřována.

Václav Šusta popsal 11 nových druhů zkamenělin, dalších devět je po něm pojmenovaných. Jeho jméno nese i mořský horizont ve spodní části jakloveckých vrstev.

Kromě práce pro ostravské muzeum vybudoval i báňsko-geologické muzeum v Orlové a další sbírky mineralogické, petrografické a paleontologické věnoval pražským muzeím a různým školám (např. škole v Horní Suché).

Spolupracoval i s umělci – se sochařským mistrem Landou na žulovém reliéfu na budově ředitelství OKD. S akademickým malířem Vilémem Wünschem se podílel na zřejmě první umělecké rekonstrukci karbonské krajiny u nás. Šlo o obraz, který byl namalován na objednávku ředitelské konference kamenouhelných dolů v Moravské Ostravě na výstavu Plyn a voda, která se konala od května do července 1937 v Praze. Obraz o rozměrech 2,5x4m představoval krajinu z období tvorby sloje D z jámy František v Horní Suché.

Václav Šusta zanechal svou prací nesmazatelnou stopu v dějinách vědeckého a kulturního rozvoje našeho kraje. Ve své přelomové přednášce O kamenouhelném útvaru a jeho rostlinstvu na závěr říká:

„Tane mi na mysli obrázek z poslední výstavy (1923), kde jsem zaslechl vysvětlovat horníka své prosté ženě o tom, jaké to rostly stromy v době, kdy se to uhlí, co kope, tvořilo. Jaký zájem, štěstí, že může na výsledky své práce poukázati-. Této duševní vzpruhy potřebuje časem každý; kromě své hmotné odměny, potřebuje odměnu jinou, ideovou, a pak jistě i zájem jeho k oboru stoupne. Dnešní doba jest charakterizována všeobecnou nechutí k vlastnímu oboru, každý na potkání svůj obor haní, mluví o něm s opovržením a ideál vidí v oboru jiném. Tím ovšem nemůžeme spěti k zlepšení a zdokonalení, nýbrž zpět. A soudím, že se nemýlím, vidím-li příčinu toho v nedostatku ideové součinnosti při práci tělesné.“

Při pohledu na dílo inženýra Šusty je jasné, že celý svůj život zasvětil snaze o ono zlepšení a zdokonalení, o harmonický rozvoj města i kraje a že svou lásku ke geologii a paleontologii předal dalším generacím.

Seznam prací V. Šusty:

1919:

• Příspěvek ku stratigrafii pásma záhořanského D-d (3-4).- Časopis Muzea král.čes.,str.83-93,Praha

1922:

• Dobyvatelnost zlatých ložisek v Čechách.- Hornický věstník,IV.,str.209-213,Praha.
• Zlatodůl Roudný. The gold mine Roudný.- Knihovna Stát. geolog. Ústavu ČSR, sv.4, 32 stran, 7 obr. V textu, 3 tab. V příl., Praha.

1923:

• Strojní dobývání uhlí v ostravsko-karvinské pánvi. – Hornický věstník, V., č. 19, str. 169 – 173, Praha.
• Nový nález zvířeny v karbonských vrstvách karvinských.- Hornický věstník, V., č. 34, str. 309 – 311, 1 obr., 1 prof., Praha.

1924:

• O kamenouhelném útvaru a jeho rostlinstvu.- Knihovna Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, č. 1-13, Mor. Ostrava. (Též Příroda, 17/1924, str. 89-100, 5 obr., Brno).
• Geologický profil uhelnými sloji ložiska kladenského.- Věda přírodní, roč. 5, str. 16 – 17, 44 – 46 s prof. 79 – 83, 110 – 114, Praha.
• Geologie uhelné sloje č. 14 vrstev karvinských.- Hornický věstník, VI, str. 245-248, 258-262, 5 obr., Praha.
• Lepidodendron a opadávání polštářků jeho kůry.- Rozpravy II. tř. České akademie věd a umění, r. XXXIII, č. 41, 6 stran, 1 obr., 3 tab. S 13 fotografiemi v příl., Praha.
• Průmyslová a živnostenská výstava v Mor. Ostravě r. 1923.- Věda přírodní, roč. 5, str. 145-146, Praha.

1925:

• Vláknité uhlí.- Příroda, 18, str. 113 – 117, 2. foto, Brno.
• Příspěvek k otázce vzniku kamenného uhlí.- Hornický věstník, VII, str. 173 – 175, 8 obr., Praha.
• Stratigrafické vymezení hranic svrchních a spodních vrstev karvinských.- Hornický věstník, VII, str. 320 – 321, 1 prof., Praha.

1926:

• Výskyt cannelového uhlí ve vrstvách karvinských.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. III., 1924 – 1925, str. 3 – 12, 1 obr. 8 foto, chem. rozb. Uhlí, Mor. Ostrava. S R. Vondráčkem.
• Phytopaleontologické novinky z karbonských vrstev karvinských.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. III., 1924 – 1925, str. 113 – 119, 6 obr., Mor. Ostrava.
• Předběžná zpráva o nalezištích flóry vrstev karvinských.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. III., 1924 -1925, str. 120 – 133, 1 prof., Mor. Ostrava.
• Z geologie Těšínska.- Výstavní almanach, Orlová.
• Hőrbigerova světová nauka ledová ve světle báňské geologie (referát o přednášce).- Hornický věstník, VIII., str. 230, Praha.
• Nová patra mořské a sladkovodní zvířeny v nejsvrchnějším pásmu vrstev ostravských.- Hornický věstník, VIII, str. 481 – 485, 500 – 503, profily, Praha.
• Výmoly v karbonských uhelných slojích.- Práce Moravské přírodovědecké společnosti v Brně, sv. 3, spis 10, str. 317 – 326, 3 obr., Brno.
• Vláknité uhlí ve stojatém kmeni.- Věstník Stát. geol. ústavu ČSR, roč. 2, čís. 3, str. 127 – 129, 1 obr., Praha.

1928:

• Rozdělení „uhlonosného karbonu ostravsko-karvinské oblasti“.- Hornický věstník X, str. 187, Praha.
• Muzeum ostravsko-karvinské oblasti se stanoviska geologie a organizace sběratelské práce.- První zpráva o činnosti „Slezské muzejní společnosti“ v Orlové za léta 1910 – 1927, str. 7 – 11, 20 obr., Orlová.
• Stratigrafie ostravsko-karvinské kamenouhelné oblasti ve světle paleontologie.- Kamenouhelné doly ostravsko-karvinského revíru (Monografie), díl I, str. 345-429, Mor. Ostrava (k práci vydán Atlas, 75 tab., 544 obr.).

1929:

• Fytopaleontologické novinky z karbonu osravsko-karvinského.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. IV, 1926 – 1928, str. 174 – 182, 2 tab. S 8 foto, Mor. Ostrava. Stratigrafie ostravsko-karvinské oblasti kamenouhelné.- Věstník VI. sjezdu čs. Lékařů, přírodovědců a inženýrů v Praze 1928, III/1929, č. 1, str. 59 – 61, Praha.

1930:

• Neuropteris Larischi n. sp. – Sborník Přírodovědecké společnosti v mor. Ostravě, roč. V, 1929, str. 11-14, 12 obr. V textu, 1 tab. S 5 obr., Mor. Ostrava.

1931:

• Příspěvek k autochtonitě uhlonosného karbonu ostravsko-karvinského.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VI, 1930 – 1931, str. 205 – 221, 5 obr., 3 prof., Mor. Ostrava.
• Rhizomopteris Kranichi n. sp. – Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VI, 1930 – 1931, str. 223 – 229, 3 obr., Mor. Ostrava.
• O karbonu na Slovensku.- Hornický a hutnický věstník, XIII/1931, str. 417 – 420, tab. Stratigraf., Praha.

1932:

• Několik poznámek k stáří nového kamenouhelného ložiska v Dobrilugk v Německu.- Hornický věstník, XIV, č. 7, str. 118 – 119, Praha.
• Kenelové uhlí ostravsko-karvinské oblasti.- Báňský svět, roč. XI, str. 61 – 66, Praha.
• Oblast ostravsko-karvinská (geologický přehled uhelné pánve ostravsko-karvinské).- Hornicko-hutnický ka. Kalendář na rok 1933, str. 72 – 82, Prometheus, Praha.
• Fosilní flora sloje „Ignát“ jámy Eleonory v Doubravě.- Věstník Stát. geolog. Ústavu ČSR, r. VIII, č. 2, str. 117 – 118, Praha.
• Dva nové nerosty z karbonských sférosideritů ostravsko-karvinské oblasti.- Věda přírodní, roč. XIII, str. 306 – 307, Praha.
• Předběžná zpráva o nálezu šupin a zubů sladkovodních ryb a jiné fauny z vrstev karvinských.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VII, str. 135 – 143, 2 tab. S 26 obr., Mor. Ostrava.
• Nález čelisti diluviálního nosorožce v Orlové.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VII, str. 145 – 152, 4 obr., Mor. Ostrava.
• Příspěvek k bližšímu poznání Psygmophyllum delvali.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VII, str. 153 – 167, 3 tab. S 18 obr., Mor. Ostrava.
• Několik příbuzných rostlin z vrstev karvinských (Alethopteris – Neuropteris). Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VII, str. 169 – 184, přehledná tabulka, 9 obr., Mor. Ostrava.

1934:

• Užitkové nerosty a horniny oblasti ostravsko- karvinské.- Katalog celostátní včelařské výstavy v Karviné, str. 62 – 65.

1935:

• Geologie ostravsko-karvinského revíru a vlastnosti jeho uhlí.- Časopis plyn a voda, roč.XV, č. 10,str. 225 – 236.

1937:

• Vyobrazení krajiny ostravsko-karvinského revíru z doby kamenouhelného útvaru.- Hornický a hutnický věstník, XIX/1937, str. 385 – 391, Praha.

1942:

• Místní vyloužení kamenouhelných slojí.- Zprávy geologického ústavu pro Čechy a Moravu, roč. XVII/1941, č. 2 – 3, str. 101 – 114, tab., 5 obr., Praha.

1944 – 1945:

• Leaia v karbonu ostravsko-karvinské oblasti.- Věda přírodní, roč. XXIII, č. 1, str. 27, Praha.
• Výskyty mikrofauny v karbonu ostravsko-karvinské oblasti.- Věda přírodní, roč. XXIII, str. 55 – 56, 2 obr., Praha.

1947:

• Nová hornina pro identifikaci spodních vrstev ostravských. Vápencový pískovec.- Věstník Stát. geol. ústavu ČSR, roč. XXII, str. 291 – 308, 1 obr. A 2 tab. V textu, chem. Analýzy, 2 mikrofot. V příl., Praha.

1948:

• Úlomky hnědého uhlí a zkřemenělý kmen v miocénu ostravsko-karvinské oblasti.- Přírodovědecký sborník. Sborník Přírodovědecké společnosti v Ostravě, roč. IX/1936 – 1946, str. 73 – 81, 1 obr., Ostrava. S F. Coufalíkem.

1949:

• Zemní plyn ostravsko-karvinského revíru i pobeskydí a jeho zužitkování. Paliva a voda, roč. XXIX, č. 5 – 6, str. 193 – 195, 2 prof., Praha.

1951:

• O nápravě rybniční půdy.- Věstník ČSAZV, r. XXV/1951, č. 11 – 12, str. 545 – 547, Praha.

Použitá literatura:

V. Šusta (1924): O kamenouhelném útvaru a jeho rostlinstvu.- Knihovna Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, č. 1-13, Mor. Ostrava.

V.Šusta (1937): Vyobrazení krajiny ostravsko-karvinského revíru z doby kamenouhelného útvaru.- Hornický a hutnický věstník, XIX/1937, str. 385 – 391, Praha.

V.Šusta (1952): Životopis.-MS, geologické oddělení Ostravského muzea.



Mgr. Eva Mertová