Nacházíte se na: Odborná pracoviště » Přírodní vědy » Geologie » Geolog Václav Šusta »

Kalendář událostí

Říjen 2026
Po Út St Čt Pá So Ne
1

VLEZ MI NA ZÁDA / vernisáž

ČTVRTEK 1. 10., 17 h | Srdečně vás zveme na vernisáž výstavy Vlez mi na záda. Nošení dětí je téma stejně moderní jako prastaré. Každý rodič v historii lidstva musel řešit otázku, jak bezpečně a efektivně přenášet své potomky, kteří se v prvních fázích života neobejdou bez pomoci dospělých. Výstava Vlez mi na záda představuje nošení jako univerzální lidskou činnost, která nejen pomáhá vytvářet pouto mezi rodičem a dítětem, ale přináší také technické výzvy a inovace. Výstava je pro všechny, kteří si chtějí rozšířit obzory, především však nabízí interaktivní prostor pro celou rodinu. Pro návštěvníky je připravena prožitková zóna se smyslovými vjemy i kreativní koutek pro tvoření a zaznamenávání vlastních vzpomínek.
Vstup na vernisáž je volný.

 2

DEN ARCHITEKTURY / Komentovaná prohlídka výstavy Ostravská kavárna

PÁTEK 2. 10., 15.30 h | O kavárnách i osobnostech, které v nich tvořily a diskutovaly, s kurátory výstavy, historiky Evou Ševčíkovou a Jiřím Sochorkem. Výstava Ostravská kavárna představuje historii kaváren od přelomu 19. a 20. století až po současnost. Přibližuje je jako místa setkávání, architektonické fenomény i centra kulturního a společenského života. Návštěvníci a návštěvnice se dozvědí více o podobě legendárních podniků, jejich proměnách i osobnostech, které byly s kavárenským prostředím spojené. Kapacita prohlídky je 25 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.

KAŽDODENNÍ ODVAHA. POLKY, ČEŠKY A SLOVENKY V PROTIKOMUNISTICKÉ OPOZICI 1968–1989 / panelová výstava v podloubí muzea

2. 10.–29. 11. 2026 | Bez nich by k historickým změnám v roce 1989 nedošlo, přesto dnes na roli žen v boji proti komunismu zapomínáme. Zapojily se na všech úrovních: účastnily se demonstrací, tvořily samizdat i zázemí, vařily a přitom diskutovaly o strategii. Za svou angažovanost zaplatily vysokou cenu: byly šikanované a vězněné nebo donucené odejít do exilu. Kurátorkou putovní panelové výstavy o ženách v polské a československé protikomunistické opozici je dokumentaristka a spisovatelka Marta Dzido. Putovní panelová výstava je volně přístupná v podloubí Ostravského muzea.

 3

DEN ARCHITEKTURY / Architektura & bydlení ve fotoarchivu Ostravského muzea

SOBOTA 3. 10., 10 h a 13 h | Fotoarchivem historických snímků Ostravského muzea s historikem Jiřím Sochorkem. Sbírka čítá tisíce snímků, na kterých lze sledovat proměny města, jeho ulic, známých staveb i podob bydlení v různých dobách. Autentické fotografie přibližují, jak se Ostrava postupně utvářela a měnila – od jednotlivých budov až po atmosféru jejích čtvrtí. Prohlídky se konají v 10:00 a ve 13:00. Kapacita každé prohlídky 6 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.

 4
5

MYKOLOGICKÁ PORADNA PRO VEŘEJNOST

Každé pondělí od 15:00 do 16:30. Koná se v přízemí Ostravského muzea a svou radou Vám pomohou zkušení mykologové.
Vstup volný.

 6

DEN ARCHITEKTURY / Bydlení ve středověké Ostravě

ÚTERÝ 6. 10., 17 h | O proměnách lokální architektury a způsobu bydlení od 13. do 16. století s archeologem Zbyňkem Moravcem. Jak vypadaly domy, ve kterých žili obyvatelé středověké Ostravy? Co o jejich podobě, uspořádání a každodenním provozu prozradily archeologické výzkumy posledních desetiletí? Kapacita přednášky je 30 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.

DEN ARCHITEKTURY / Hvězdy dřívějších interiérů

ÚTERÝ 6. 10., 16 h | Výběr ikonických předmětů 50. – 90. let ze sbírek Ostravského muzea s kurátorkou uměleckohistorických sbírek Monikou Piegerovou. Co dělalo domov domovem v druhé polovině 20. století? Výklad přiblíží materiály, technologie a tvary, které formovaly estetiku československých domácností, i nadčasový design, vybavení a technické vymoženosti tvořící pomyslné hvězdy tehdejších interiérů. Kapacita programu je 15 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.

 7 8

DĚTSKÁ VERNISÁŽ VÝSTAVY VLEZ MI NA ZÁDA

ČTVRTEK 8. 10., 16 h | Zveme vás na dětskou vernisáž výstavy Vlez mi na záda, připravenou na míru dětem do 10 let a jejich doprovodu. Čeká vás krátká komentovaná prohlídka s kurátorkou Annou Pohořálkovou, na kterou plynule naváže kreativní workshop s lektory muzea.

Drobné občerstvení je zajištěno.
Vstup zdarma na základě rezervace.
(pro odkaz rezervaci klikněte na název akce ↑).


(Odkaz na rezervační systém najdete po kliknutí na nadpis akce ↑)

 9 10 11
12

MYKOLOGICKÁ PORADNA PRO VEŘEJNOST

Každé pondělí od 15:00 do 16:30. Koná se v přízemí Ostravského muzea a svou radou Vám pomohou zkušení mykologové.
Vstup volný.

 13

OCHRANA OUTLOŇŮ NA SUMATŘE ANEB I O TOM, JAK PYTLÁCI KE KUKANG KÁVĚ PŘIŠLI / beseda

ÚTERÝ 13. 10., 17 h | Beseda s Kateřinou Holubovou, předsedkyní organizace The Kukang Rescue Program, vás zavede na indonéskou Sumatru, kde český záchranný program The Kukang Rescue Program bojuje za záchranu ohrožených outloňů, ale také luskounů a dalších ohrožených zvířat. Seznámíte se nejen s historií vzniku záchranného programu a aktivitami na potírání ilegálního obchodu se zvířaty, ale také s tím, jak důležitá je spolupráce s místními komunitami. Zjistíte například, jak se z bývalých pytláků stali ochránci přírody a co všechno obnáší udržitelný projekt Kukang Coffee, který pomáhá lidem i divočině. Přijďte objevit příběh o tom, že úspěšná ochrana zvířat na druhém konci světa začíná u porozumění lidem a možná i u vašeho šálku ranní kávy. (Pro odkaz rezervaci klikněte na název akce ↑).


 14

STOLIK POLSKI / Symbolika „vody“ v textech Wiesława Adama Bergera / beseda

STŘEDA 14. 10. 2026, 17 h | Wiesław Adam Berger (6. 6. 1926–15. 1. 1998) patřil k polsky píšícím spisovatelům pocházejícím z české části Těšínska. Narodil se v Ostravě-Přívoze a dětství strávil v Dolních Bludovicích. Jeho povídky a básně vycházely zpočátku v Polsku, teprve v roce 1987 vyšla v nakladatelství Profil jeho kniha Most nad Łucyną. V roce 1996 vydalo nakladatelství Ego u příležitosti 70. výročí narození spisovatele sbírku povídek s názvem „Za późno“. Jednalo se zároveň o jeho poslední knižní publikaci. Beseda s docentkou Janou Raclavskou z Ostravské univerzity se zaměří na odhalování skrytých významů a symbolů v dílech W. A. Bergera. Vstup volný.

 15 16 17 18
19

MYKOLOGICKÁ PORADNA PRO VEŘEJNOST

Každé pondělí od 15:00 do 16:30. Koná se v přízemí Ostravského muzea a svou radou Vám pomohou zkušení mykologové.
Vstup volný.

 20

KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA VÝSTAVY / Vlez mi na záda

ÚTERÝ 20. 10., 17 h | Výstavou provede kurátorka a etnoložka Anna Pohořálková.
Vstupné: 100 Kč / 70 Kč
(pro odkaz rezervaci klikněte na název akce ↑).

 21 22 23 24 25
26

MYKOLOGICKÁ PORADNA PRO VEŘEJNOST

Každé pondělí od 15:00 do 16:30. Koná se v přízemí Ostravského muzea a svou radou Vám pomohou zkušení mykologové.
Vstup volný.

 27

KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA VÝSTAVY / Japonsko v Ostravě

ÚTERÝ 27. 10. 2026, 17 h | Komentovaná prohlídka výstavy Japonsko v Ostravě připomene deset let činnosti Česko-japonského kulturního centra v Ostravě. Autor výstavy a předseda centra Jan Kudla vám představí vystavené předměty, ale podělí se také o příběhy z historie centra, osobní zážitky z cest do Japonska i o zkušenosti ze spolupráce s Japonci. Vstupné: 100 Kč (základní) / 70 Kč (snížené). Kapacita je omezena, rezervace míst nutná (pro odkaz na rezervaci klikněte na název akce ↑).

 28 29 30 31

Novinky

Poslechněte si Příběhy z muzejního depozitáře. Pořad, který vznikl ve spolupráci Ostravského muzea a Českého rozhlasu Ostrava.

Kurátoři Ostravského muzea společně s Českým rozhlasem Ostrava připravují Příběhy z muzejního depozitáře – rozhlasový pořad představující nejzajímavější předměty, o které v muzeu pečujeme. Poslouchat můžete každý čtvrtek ve 14:50 ve vysílání ČRo Ostrava, zpětně v audio archivu Českého rozhlasu, v aplikaci Můj rozhlas nebo na Spotify.

30.10.2026 zobrazit


17. LISTOPADU – OTEVŘENO

Milí návštěvníci, v den státního svátku, v úterý 17. listopadu 2026, bude Ostravské muzeum otevřeno od 10 do 20 hodin. Těšíme se na vaši návštěvu.

30.10.2026 zobrazit


Geolog Václav Šusta

20.12.1892 – 22.12.1953

Václav Šusta se narodil ve Slezské Ostravě. Studoval nejprve na české reálce v Moravské Ostravě, po jejím dokončení na Vysoké škole báňské v Příbrami. Studia dokončil v roce 1916 a až do roku 1921 pracoval v Čechách – v Nučicích, na zlatodole Roudný, mapoval široké okolí Kašperských hor a konal průzkumné práce na Šluknovsku.

V roce 1921 přichází ing. V. Šusta do ostravsko-karvinského revíru. Nastoupil jako báňský inženýr na Larisch-Mönnichových dolech Františce a Hlubině v Karviné.

Vzhledem k výborným odborným znalostem byl povolán k přípravě komplexního díla – Monografie OKR, pro kterou vypracoval důležitou část nazvanou Stratigrafie ostravsko – karvinské kamenouhelné oblasti ve světle paleontologie.

Byl významným členem a později funkcionářem Přírodovědecké společnosti v Moravské Ostravě. Založil a vedl mineralogicko-geologickou sekci a vykonával řadu přednášek a exkurzí do terénu. Pravidelně publikoval ve Sborníku Přírodovědné společnosti i v denním tisku.

Zasloužil se také o rozvoj lázní Darkov, když po podrobném prostudování hydrogeologických poměrů v roce 1931 navrtal a zachytil nový jodobromový pramen Helena.

V letech 1934 – 1938 působí v Horní Suché na dole František, pak odchází natrvalo do Ostravy, kde zprvu pracuje jako technický referent a důlní geolog u generálního ředitelství Severní dráhy Ferdinandovy, od roku 1946 pak přechází k OKD a organizuje výzkumné geologické oddělení. V jeho vedení pracuje až do svého předčasného úmrtí.

Byl dopisujícím členem Státního geologického ústavu a zemského muzea v Praze, členem Inženýrské komory v Brně. Dle vlastních slov profáral většinu dolů v zemích českých i na Slovensku.

Vybudoval jedinečnou paleontologickou sbírku, jejíž velkou část (3000 ks) věnoval už v roce 1933 městskému muzeu v Moravské Ostravě. Po jeho smrti byly do muzea převedeny všechny jeho sběry. Sbírka nezůstala v původním stavu, ale byla dále doplňována a rozšiřována.

Václav Šusta popsal 11 nových druhů zkamenělin, dalších devět je po něm pojmenovaných. Jeho jméno nese i mořský horizont ve spodní části jakloveckých vrstev.

Kromě práce pro ostravské muzeum vybudoval i báňsko-geologické muzeum v Orlové a další sbírky mineralogické, petrografické a paleontologické věnoval pražským muzeím a různým školám (např. škole v Horní Suché).

Spolupracoval i s umělci – se sochařským mistrem Landou na žulovém reliéfu na budově ředitelství OKD. S akademickým malířem Vilémem Wünschem se podílel na zřejmě první umělecké rekonstrukci karbonské krajiny u nás. Šlo o obraz, který byl namalován na objednávku ředitelské konference kamenouhelných dolů v Moravské Ostravě na výstavu Plyn a voda, která se konala od května do července 1937 v Praze. Obraz o rozměrech 2,5x4m představoval krajinu z období tvorby sloje D z jámy František v Horní Suché.

Václav Šusta zanechal svou prací nesmazatelnou stopu v dějinách vědeckého a kulturního rozvoje našeho kraje. Ve své přelomové přednášce O kamenouhelném útvaru a jeho rostlinstvu na závěr říká:

„Tane mi na mysli obrázek z poslední výstavy (1923), kde jsem zaslechl vysvětlovat horníka své prosté ženě o tom, jaké to rostly stromy v době, kdy se to uhlí, co kope, tvořilo. Jaký zájem, štěstí, že může na výsledky své práce poukázati-. Této duševní vzpruhy potřebuje časem každý; kromě své hmotné odměny, potřebuje odměnu jinou, ideovou, a pak jistě i zájem jeho k oboru stoupne. Dnešní doba jest charakterizována všeobecnou nechutí k vlastnímu oboru, každý na potkání svůj obor haní, mluví o něm s opovržením a ideál vidí v oboru jiném. Tím ovšem nemůžeme spěti k zlepšení a zdokonalení, nýbrž zpět. A soudím, že se nemýlím, vidím-li příčinu toho v nedostatku ideové součinnosti při práci tělesné.“

Při pohledu na dílo inženýra Šusty je jasné, že celý svůj život zasvětil snaze o ono zlepšení a zdokonalení, o harmonický rozvoj města i kraje a že svou lásku ke geologii a paleontologii předal dalším generacím.

 

Seznam prací V. Šusty:

1919:

  • Příspěvek ku stratigrafii pásma záhořanského D-d (3-4).- Časopis Muzea král.čes.,str.83-93,Praha

1922:

  • Dobyvatelnost zlatých ložisek v Čechách.- Hornický věstník,IV.,str.209-213,Praha.
  • Zlatodůl Roudný. The gold mine Roudný.- Knihovna Stát. geolog. Ústavu ČSR, sv.4, 32 stran, 7 obr. V textu, 3 tab. V příl., Praha.

1923:

  • Strojní dobývání uhlí v ostravsko-karvinské pánvi. – Hornický věstník, V., č. 19, str. 169 – 173, Praha.
  • Nový nález zvířeny v karbonských vrstvách karvinských.- Hornický věstník, V., č. 34, str. 309 – 311, 1 obr., 1 prof., Praha.

1924:

  • O kamenouhelném útvaru a jeho rostlinstvu.- Knihovna Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, č. 1-13, Mor. Ostrava. (Též Příroda, 17/1924, str. 89-100, 5 obr., Brno).
  • Geologický profil uhelnými sloji ložiska kladenského.- Věda přírodní, roč. 5, str. 16 – 17, 44 – 46 s prof. 79 – 83, 110 – 114, Praha.
  • Geologie uhelné sloje č. 14 vrstev karvinských.- Hornický věstník, VI, str. 245-248, 258-262, 5 obr., Praha.
  • Lepidodendron a opadávání polštářků jeho kůry.- Rozpravy II. tř. České akademie věd a umění, r. XXXIII, č. 41, 6 stran, 1 obr., 3 tab. S 13 fotografiemi v příl., Praha.
  • Průmyslová a živnostenská výstava v Mor. Ostravě r. 1923.- Věda přírodní, roč. 5, str. 145-146, Praha.

1925:

  • Vláknité uhlí.- Příroda, 18, str. 113 – 117, 2. foto, Brno.
  • Příspěvek k otázce vzniku kamenného uhlí.- Hornický věstník, VII, str. 173 – 175, 8 obr., Praha.
  • Stratigrafické vymezení hranic svrchních a spodních vrstev karvinských.- Hornický věstník, VII, str. 320 – 321, 1 prof., Praha.

1926:

  • Výskyt cannelového uhlí ve vrstvách karvinských.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. III., 1924 – 1925, str. 3 – 12, 1 obr. 8 foto, chem. rozb. Uhlí, Mor. Ostrava. S R. Vondráčkem.
  • Phytopaleontologické novinky z karbonských vrstev karvinských.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. III., 1924 – 1925, str. 113 – 119, 6 obr., Mor. Ostrava.
  • Předběžná zpráva o nalezištích flóry vrstev karvinských.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. III., 1924 -1925, str. 120 – 133, 1 prof., Mor. Ostrava.
  • Z geologie Těšínska.- Výstavní almanach, Orlová.
  • Hőrbigerova světová nauka ledová ve světle báňské geologie (referát o přednášce).- Hornický věstník, VIII., str. 230, Praha.
  • Nová patra mořské a sladkovodní zvířeny v nejsvrchnějším pásmu vrstev ostravských.- Hornický věstník, VIII, str. 481 – 485, 500 – 503, profily, Praha.
  • Výmoly v karbonských uhelných slojích.- Práce Moravské přírodovědecké společnosti v Brně, sv. 3, spis 10, str. 317 – 326, 3 obr., Brno.
  • Vláknité uhlí ve stojatém kmeni.- Věstník Stát. geol. ústavu ČSR, roč. 2, čís. 3, str. 127 – 129, 1 obr., Praha.

1928:

  • Rozdělení „uhlonosného karbonu ostravsko-karvinské oblasti“.- Hornický věstník X, str. 187, Praha.
  • Muzeum ostravsko-karvinské oblasti se stanoviska geologie a organizace sběratelské práce.- První zpráva o činnosti „Slezské muzejní společnosti“ v Orlové za léta 1910 – 1927, str. 7 – 11, 20 obr., Orlová.
  • Stratigrafie ostravsko-karvinské kamenouhelné oblasti ve světle paleontologie.- Kamenouhelné doly ostravsko-karvinského revíru (Monografie), díl I, str. 345-429, Mor. Ostrava (k práci vydán Atlas, 75 tab., 544 obr.).

1929:

  • Fytopaleontologické novinky z karbonu osravsko-karvinského.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. IV, 1926 – 1928, str. 174 – 182, 2 tab. S 8 foto, Mor. Ostrava. Stratigrafie ostravsko-karvinské oblasti kamenouhelné.- Věstník VI. sjezdu čs. Lékařů, přírodovědců a inženýrů v Praze 1928, III/1929, č. 1, str. 59 – 61, Praha.

1930:

  • Neuropteris Larischi n. sp. – Sborník Přírodovědecké společnosti v mor. Ostravě, roč. V, 1929, str. 11-14, 12 obr. V textu, 1 tab. S 5 obr., Mor. Ostrava.

1931:

  • Příspěvek k autochtonitě uhlonosného karbonu ostravsko-karvinského.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VI, 1930 – 1931, str. 205 – 221, 5 obr., 3 prof., Mor. Ostrava.
  • Rhizomopteris Kranichi n. sp. – Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VI, 1930 – 1931, str. 223 – 229, 3 obr., Mor. Ostrava.
  • O karbonu na Slovensku.- Hornický a hutnický věstník, XIII/1931, str. 417 – 420, tab. Stratigraf., Praha.

1932:

  • Několik poznámek k stáří nového kamenouhelného ložiska v Dobrilugk v Německu.- Hornický věstník, XIV, č. 7, str. 118 – 119, Praha.
  • Kenelové uhlí ostravsko-karvinské oblasti.- Báňský svět, roč. XI, str. 61 – 66, Praha.
  • Oblast ostravsko-karvinská (geologický přehled uhelné pánve ostravsko-karvinské).- Hornicko-hutnický ka. Kalendář na rok 1933, str. 72 – 82, Prometheus, Praha.
  • Fosilní flora sloje „Ignát“ jámy Eleonory v Doubravě.- Věstník Stát. geolog. Ústavu ČSR, r. VIII, č. 2, str. 117 – 118, Praha.
  • Dva nové nerosty z karbonských sférosideritů ostravsko-karvinské oblasti.- Věda přírodní, roč. XIII, str. 306 – 307, Praha.
  • Předběžná zpráva o nálezu šupin a zubů sladkovodních ryb a jiné fauny z vrstev karvinských.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VII, str. 135 – 143, 2 tab. S 26 obr., Mor. Ostrava.
  • Nález čelisti diluviálního nosorožce v Orlové.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VII, str. 145 – 152, 4 obr., Mor. Ostrava.
  • Příspěvek k bližšímu poznání Psygmophyllum delvali.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VII, str. 153 – 167, 3 tab. S 18 obr., Mor. Ostrava.
  • Několik příbuzných rostlin z vrstev karvinských (Alethopteris – Neuropteris). Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VII, str. 169 – 184, přehledná tabulka, 9 obr., Mor. Ostrava.

1934:

  • Užitkové nerosty a horniny oblasti ostravsko- karvinské.- Katalog celostátní včelařské výstavy v Karviné, str. 62 – 65.

1935:

  • Geologie ostravsko-karvinského revíru a vlastnosti jeho uhlí.- Časopis plyn a voda, roč.XV, č. 10,str. 225 – 236.

1937:

  • Vyobrazení krajiny ostravsko-karvinského revíru z doby kamenouhelného útvaru.- Hornický a hutnický věstník, XIX/1937, str. 385 – 391, Praha.

1942:

  • Místní vyloužení kamenouhelných slojí.- Zprávy geologického ústavu pro Čechy a Moravu, roč. XVII/1941, č. 2 – 3, str. 101 – 114, tab., 5 obr., Praha.

1944 – 1945:

  • Leaia v karbonu ostravsko-karvinské oblasti.- Věda přírodní, roč. XXIII, č. 1, str. 27, Praha.
  • Výskyty mikrofauny v karbonu ostravsko-karvinské oblasti.- Věda přírodní, roč. XXIII, str. 55 – 56, 2 obr., Praha.

1947:

  • Nová hornina pro identifikaci spodních vrstev ostravských. Vápencový pískovec.- Věstník Stát. geol. ústavu ČSR, roč. XXII, str. 291 – 308, 1 obr. A 2 tab. V textu, chem. Analýzy, 2 mikrofot. V příl., Praha.

1948:

  • Úlomky hnědého uhlí a zkřemenělý kmen v miocénu ostravsko-karvinské oblasti.- Přírodovědecký sborník. Sborník Přírodovědecké společnosti v Ostravě, roč. IX/1936 – 1946, str. 73 – 81, 1 obr., Ostrava. S F. Coufalíkem.

1949:

  • Zemní plyn ostravsko-karvinského revíru i pobeskydí a jeho zužitkování. Paliva a voda, roč. XXIX, č. 5 – 6, str. 193 – 195, 2 prof., Praha.

1951:

  • O nápravě rybniční půdy.- Věstník ČSAZV, r. XXV/1951, č. 11 – 12, str. 545 – 547, Praha.

Použitá literatura:

V. Šusta (1924): O kamenouhelném útvaru a jeho rostlinstvu.- Knihovna Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, č. 1-13, Mor. Ostrava.

V.Šusta (1937): Vyobrazení krajiny ostravsko-karvinského revíru z doby kamenouhelného útvaru.- Hornický a hutnický věstník, XIX/1937, str. 385 – 391, Praha.

V.Šusta (1952): Životopis.-MS, geologické oddělení Ostravského muzea.



Mgr. Eva Mertová

Akce: Otevřít verzi pro tisk

Soubory: