SOBOTA 6. 6., 17:00–23:30 | V sobotu 6. 6. 2026 se uskuteční 17. ročník kulturního festivalu Ostravská muzejní noc. Až do pozdních nočních hodin můžete nahlédnout do ostravských institucí a organizací, které se věnují kultuře, vzdělávání a dalším sociálním aktivitám. Tématem letošního ročníku je tajemství. Program Ostravského muzea najdete na ostravskamuzejninoc.cz nebo po rozkliknutí názvu akce ↑.
ÚTERÝ 23. 6., 13 h, sraz před muzeem | Historické centrum Moravské Ostravy v sobě dodnes ukrývá relikty původního středověkého města. Vydejte se na komentovanou vycházku s archeologem Zbyňkem Moravcem, který vám představí poznatky nejzásadnějších archeologických výzkumů přímo na daných místech, jako jsou Masarykovo náměstí, domovní blok bývalých Laubů, kostel sv. Václava s místem původní fary a pozůstatky hradeb.
Kostelní brána
Archeologické výzkumy
2008 – archeologický výzkum na Kostelní-Biskupské ulici vedený M. Kieconěm byl realizován v souvislosti s výstavbou bytového domu „Městské brány“.
Podoba brány
Kostelní brána nazývaná též Zámostní anebo Dolní byla ze všech ostravských bran nejmohutnější. Brána umožňovala průchod z města k mostu přes Ostravici a pak dál do Slezska, případně naopak. Vstup do města byl opatřen věží s cimbuřím, jehož podoba známá z vedut města nejspíše pochází až ze závěru 16. století a je připisována italskému staviteli a městskému purkmistru Bernardu Lvovi. Věž byla vystavěna z kamene, pravděpodobně z pískovce, renesanční cimbuří zase z cihel. Brána měla být opatřena i opěrnými pilíři a zaklenuta lomeným obloukem. Ve věži byly zazděny kamenné (švédské a pruské) ale i železné dělové koule. Z roku 1923 máme zprávu od Aloise Adamuse, že v lapidáriu ostravského muzea je poškozený znak olomouckého biskupství pocházející z městských hradeb, nejspíše z jedné z bran. Kostelní brána byla zbourána v roce 1830.
Archeologický výzkum v místech před Kostelní branou odhalil, že zde ve středověku probíhal vodní příkop. Zahluboval se více než 1,7m a je tedy vysoce pravděpodobné, že těsně před vstupem do města se nacházel dřevěný most, který příkop překlenul.
ZM
|
Výřez z mapky (1699) zachycuje Kostelní bránu, patrnou jsou i kostel sv. Václava a radniční věž. |
|
Výřez z Anneisova plánu (r. 1779) zobrazuje Moravskou Ostravu s opevněním včetně bran. Převzato z Brosch O., Povodí Odry, Český Těšín 2005, s. 80. |
|
Kostelní brána zachycená na výřezu z veduty Ostravy z roku 1728. Převzato z Brosch O., Povodí Odry, Český Těšín 2005, s. 15. |
|
Průběh hradební zdi s bránami a baštami vyznačen v současné zástavbě. Vyznačil ZM. |
Odkazy na literaturu
Alois Adamus, Besídka. Z historických drobností ostravských. Ostravské hradby. Ostravský deník XXVI, č. 83, 13. 4. 1923.
Miloslav Kroček, Opevnění města Moravské Ostravy, in Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 18. Ostrava 1997, s. 308-322.
Marek Kiecoň - Zbyněk Moravec, Městská hradba v Ostravě ve světle archeologických výzkumů, in: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 25, Ostrava 2011, s. 429-450.
Akce: Otevřít verzi pro tisk