Hrabovská brána
Archeologické výzkumy
V její blízkosti žádný archeologický výzkum neprobíhal.
Podoba brány
Hrabovská nebo též Vítkovická či Horní brána byla podobně jako brána Kostelní opatřena kamennou věží, které zakončovalo zřejmě cihlové cimbuří. Je pravděpodobné, že cimbuří je dílem italského stavitele a městského purkmistra Bernarda Lva a pochází tedy někdy ze závěru 16. století. Samotná věž je známá především z veduty z roku 1728, jeví se zde jako nižší než věž Kostelní brány, ale zároveň širší. Její výška po rovnou střechu činila 11,6 m, cimbuří pak dosahovalo cca 1,9m. Průjezd do města (resp. z města) byl zaklenutý lomeným obloukem. Podobně jako všechny zbylé brány, byla i ona zničena r. 1830.
ZM
|
Výřez z Anneisova plánu (r. 1779) zobrazuje Moravskou Ostravu s opevněním včetně bran. Převzato z Brosch O., Povodí Odry, Český Těšín 2005, s. 80. Originál uložen v Archivu města Ostravy. |
|
| Hrabovská brána na výřezu z veduty Ostravy z roku 1728. Převzato z Brosch O., Povodí Odry, Český Těšín 2005, s. 15. Originál uložen v Archivu města Brna. |
|
| Průběh hradební zdi s bránami a baštami vyznačen v současné zástavbě. Vyznačil ZM. |
Odkazy na literaturu
Miloslav Kroček, Opevnění města Moravské Ostravy, in Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 18. Ostrava 1997, s. 308-322.Akce: Otevřít verzi pro tisk
STŘEDA 8. 4., 17 h | Karol Piegza, rodák z Lazů u Karviné, byl horník, učitel, zaolšský folklorista a sociální aktivista. Ve své sběratelské činnosti shromáždil více než 300 textů lidových písní reflektujících náročný život horníků. V rámci programu budou představeny hornické prapory a stuhy včetně jejich ikonografie. Součástí setkání bude také recitace vybraných ukázek písňových textů a básní tematizujících těžký úděl horníků na Karvinsku. Setkání probíhá v polském jazyce a připravil ho Stanisław Gawlik.