Nacházíte se na: Obrázkové menu » Aktuální program » Ostravská kavárna » Translations / The cafés of Ostrava » The coffee tree: a humble plant with a remarkable story »


Kalendář událostí

Listopad 2026
Po Út St Čt Pá So Ne
1
2 3

WORKSHOP JAPONSKÉ KALIGRAFIE

ÚTERÝ 3. 11. 2026, 17 h | Objevte kouzlo japonské kaligrafie a vyzkoušejte si umění psaní štětcem! Během workshopu se seznámíte se základními kaligrafickými tahy, osvojíte si principy psaní jednodušších japonských znaků kanji a naučíte se správně pracovat se štětcem. Na závěr si sami vyzkoušíte napsat jeden vybraný znak.
Workshop je vhodný i pro úplné začátečníky. Přijďte si vyzkoušet tradiční japonské umění na vlastní kůži a odneste si svůj vlastnoručně napsaný znak!
Workshop je součástí doprovodného programu k výstavě Japonsko v Ostravě.
Kapacita omezena, rezervace míst nutná (Odkaz na rezervační systém najdete po kliknutí na nadpis akce ↑)
Vstupné: 170 Kč základní / 130 Kč snížené.

OSTRAVSKÝ NÁVRAT FRANCISZKA BRZEZOWSKÉHO / přednáška Martyny Radłowské-Obrusnik

ÚTERÝ 3. 11. 2026, 17 h | Přednáška přiblíží úspěchy vrchního inženýra dolů Severní dráhy Ferdinandovy, který se do Ostravy přestěhoval z Wieliczky. Zde působil 15 let jako ředitel dolu Jindřich, přičemž během této doby nedošlo v podniku ani k jedinému smrtelnému úrazu. Brzezowski zkoumal metan a metody jeho potlačování a byl mimo jiné členem vídeňské komise pro výbušné plyny. Působil jako místostarosta Přívozu, za jehož funkčního období došlo k parcelaci a plánování prostorové zástavby podle Camilla Sitteho. Franciszek Brzezowski byl nazýván „Otcem ostravských Poláků“, byl iniciátorem vzniku Polského domu, polské čítárny, spoluzakladatelem Matice školské Těšínského knížectví a angažoval se v rozvoji polského školství v Moravské Ostravě. Osobnost vymazaná z historické paměti Ostravanů se vrací v bohatě zdokumentované přednášce redaktorky Martyny Radłowské-Obrusnik ze spolku Stolik Polski.

Přednáška se uskuteční v polském jazyce. Beseda je součástí programu Polských dnů v Ostravě.
Vstup volný na základě rezervace místa. (Odkaz na rezervační systém najdete po kliknutí na nadpis akce ↑)

4

KAŽDODENNÍ ODVAHA: ŽENY V DISENTU / beseda

STŘEDA 4. 11. 2026, 18 h | Na roli žen v boji proti komunismu zapomínáme, v Československu i v Polsku přitom tvořily důležitou část disentu. Zapojily se na všech úrovních: účastnily se demonstrací, tvořily samizdat i zázemí, vařily a přitom diskutovaly o strategii. Besedy se osobně zúčastní disidentky Květoslava Princová a Ewa Kulik-Bielińska. Květoslava Princová pochází z Lipníka nad Bečvou, působila v Praze, Rychnově a později v Olomouci. Signatářka Charty 77 čelila se svou rodinou tvrdým perzekucím. Manžel byl v 70. letech vězněn, dům Princových v Rychnově byl státem vyvlastněn a zbourán, rodinu postupně vyštvali komunisté i z dalších domů. Ewa Kulik-Bielińska byla členkou Solidarity, organizovala tajné vzdělávání a vedla Informační kancelář pro kontakt se zahraničními médii. Za výjimečného stavu pomáhala vybudovat síť pro ukrývající se disidenty a sama byla několik měsíců vězněna.

Besedu s přímými aktérkami protikomunistické opozice spoluorganizuje Ostravské muzeum, Institut paměti národa Ostrava a Polský institut v Praze a je doprovodnou akcí k putovní panelové výstavě „Každodenní odvaha. Polky, Češky a Slovenky v protikomunistické opozici 1968–1989”.

Vstup volný, rezervace míst nutná. (Pro odkaz rezervaci klikněte na název akce ↑).

5 6 7 8
9 10

KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA VÝSTAVY / Vlez mi na záda

ÚTERÝ 10. 11., 17 h | Výstavou provede kurátorka a etnoložka Anna Pohořálková. Vstupné: 100 Kč / 70 Kč. (pro odkaz rezervaci klikněte na název akce ↑).

ZAPOMENUTÝ GULAG / debata o expedicích po stopách lágrů v Kazachstánu a Uzbekistánu

ÚTERÝ 10. 11. 2026, 17 h | V letošním roce se organizaci Gulag.cz podařilo učinit hned několik objevů, které vrhají nové světlo na historii sovětského systému pracovních táborů Gulagu. Týkaly se pozůstatků lágrů ukrytých v kazašské stepi i uzbecké poušti. Nejnovější poznatky a zážitky z expedic představí Štěpán Černoušek, předseda organizace Gulag.cz a vedoucí expedic. Vstup volný. Rezervace míst nutná.

11 12

PRŮVODCE HOUBAŘE / beseda s mykology

ČTVRTEK 12. 11. 2026, 17 h | Zveme vás do Ostravského muzea na besedu o houbách s Michalem Gracou a Jiřím Dihelem, věnovanou známým i méně obvyklým druhům hub, jejich stanovištím a rozpoznávání v přírodě. Dozvíte se, jak odlišit jedlé druhy od jedovatých dvojníků, kdy a kde houby nejlépe rostou a jak je správně sbírat a zpracovávat. Diskutovat se bude také o aktuálních nálezech a vzácnějších druzích, které lze objevit v našem okolí. Besedu doplní promítání fotografií a na místě budou vystaveny i některé z právě rostoucích hub. Setkání je určeno začátečníkům i zkušeným houbařům, kteří si chtějí rozšířit své znalosti a sdílet vlastní zkušenosti.
Vstupné: 100 Kč (základní) / 70 Kč (snížené). Rezervace míst nutná. (Odkaz na rezervační systém najdete po kliknutí na nadpis akce ↑)

13 14 15
16 17 18

STOLIK POLSKI:Směrem ke Krakovu: Umělecké vztahy mezi Malopolskem, Těšínským knížectvím a Moravou / beseda s prof. Waldemarem Delugou

STŘEDA 18. 11., 17 h | Vztahy mezi Krakovem, Těšínem, Ostravou a dalšími městy v regionu sahají až do středověku. Nedávný výzkum přinesl několik mimořádně zajímavých objevů a konference, která se v září konala v Muzeu Varšavské arcidiecéze, přitáhla pozornost polských historiků umění. Prezentace Waldemara Delugy představí známé i neznámé kulturní památky vytvořené v Krakově. Zvláštním objevem byla umělecká díla shromážděná v Galerii výtvarného umění v Ostravě, kterým bude věnována většina prezentace. Probíhá v polském jazyce. Vstup volný.

19 20 21 22
23 24

MÍSTO ADOPCE NA DÁLKU ZALOŽILI NEZISKOVOU ORGANIZACI / beseda o činnosti Spolku přátel Bénin Santé

ÚTERÝ 24. 11. 2026, 17 h | Beseda se Stanislavou Barabášovou, předsedkyní Spolku přátel Bénin Santé, přiblíží vznik a aktivity této neziskové organizace, která poskytuje humanitární, sociální a zdravotnickou pomoc potřebným lidem, chudým rodinám, včetně osiřelých dětí v západoafrickém Beninu. Přijďte si poslechnout příběh organizace, která pomáhá především těm nejzranitelnějším. Stanislava Barabášová chtěla pomoci jednomu dítěti prostřednictvím adopce na dálku. Ale jeden přátelský rozhovor s lékařem a kamarádem MUDr. Vincentem Zoundjiekponem z Beninu její plány úplně změnil. Uvědomila si, že děti v Africe potřebuji vedle vzdělání především zdraví. Místo individuální podpory se tak společně rozhodli v České republice založit Spolek přátel Bénin Santé.
Vstup volný, rezervace míst nutná. (Odkaz na rezervační systém najdete po kliknutí na nadpis akce ↑)

25 26

BARVY, VŮNĚ A CHUTĚ HUB / beseda s Terezou Tejklovou

ČTVRTEK 26. 11. 2026, 17 h | Zajímalo vás někdy, jakými nejrůznějšími barvami se mohou houby pyšnit, jakými vůněmi dokážou překvapit a jak rozmanité chutě mohou mít? Vydejte se s Terezou Tejklovou na voňavou a barevnou cestu do fascinujícího světa hub, který skrývá mnohá tajemství i nečekaná překvapení.
Vstupné: 100 Kč (základní) / 70 Kč (snížené). Rezervace míst nutná.(Odkaz na rezervační systém najdete po kliknutí na nadpis akce ↑)

27 28 29
30

Novinky

Poslechněte si Příběhy z muzejního depozitáře. Pořad, který vznikl ve spolupráci Ostravského muzea a Českého rozhlasu Ostrava.

Kurátoři Ostravského muzea společně s Českým rozhlasem Ostrava připravují Příběhy z muzejního depozitáře – rozhlasový pořad představující nejzajímavější předměty, o které v muzeu pečujeme. Poslouchat můžete každý čtvrtek ve 14:50 ve vysílání ČRo Ostrava, zpětně v audio archivu Českého rozhlasu, v aplikaci Můj rozhlas nebo na Spotify.

30.10.2026 zobrazit


17. LISTOPADU – OTEVŘENO

Milí návštěvníci, v den státního svátku, v úterý 17. listopadu 2026, bude Ostravské muzeum otevřeno od 10 do 20 hodin. Těšíme se na vaši návštěvu.

30.10.2026 zobrazit


The coffee tree: a humble plant with a remarkable story


Every cup of coffee begins with the coffee tree – a tropical plant that has given the world one of its most popular drinks. This unremarkable-looking shrub or small tree belongs to the Rubiaceae family, and there are over 120 species – of which arabica and robusta are the most frequently cultivated for our consumption.

Where do coffee trees grow?

Coffee trees are found in the so-called “coffee belt” between the Tropic of Cancer and the Tropic of Capricorn – in Africa, Asia, Latin America and some parts of Oceania. The finest coffee comes from higher elevations (600–2000 metres above sea level), where temperatures are stable (18–25°C) and there is sufficient rainfall. Most coffee plantations are located in the shade of taller trees, protecting the coffee plants from direct sunlight. This slows the ripening process, which gives the coffee a richer flavour. Today, coffee is cultivated in over 70 countries, and the natural conditions in each region give a unique flavour profile to that region’s coffee, ranging from the citrus notes that are typical of African coffees to the rich chocolate tones of South American blends.

Is coffee a fruit?

Coffee trees have white flowers whose scent resembles jasmine. The fruits, commonly known as “coffee cherries”, ripen for 6–9 months, and their colour ranges from red through orange to yellow. Each cherry typically contains two seeds, which are known as coffee beans.

Arabica or robusta: contrasting flavours

Arabica (Coffea arabica) makes up 60–70% of global coffee production. It is milder, more aromatic and less bitter than robusta, and it contains less caffeine. Arabica grows at higher elevations, and it is more vulnerable to diseases. Its flavour often contains fruity and floral notes.

Robusta (Coffea canephora) contains twice as much caffeine as arabica. It has a stronger, earthier flavour with higher bitterness, and it is more resistant to pests and changes in climate. It is mostly used for espresso and instant coffees.

Whether you are enjoying a fragrant arabica or a powerful robusta, your coffee’s story begins in the tropical hills and ends in your cup.

 

Drawings:

 

A coffee tree and coffee beans

Lexikon kávy, p. 9, 11, 12

Arabica and robusta beans

Lexikon kávy, p. 10

 

II.   From the beans to your cup

1.            Harvesting in the rhythm of nature

Coffee is harvested when the fruits (cherries) are fully ripe. The exact ripening time depends on the elevation above sea level, the variety of the coffee trees, and the local climate. The cherries, which contain the coffee beans, are harvested by hand in stages, because they do not all ripen at the same time. Some farms use mechanized harvesting equipment, but manual harvesting is still preferred for its precision. The harvesters walk between the rows of coffee trees and select only those cherries that are soft to the touch and have an intense colour.

2.            Processing – the key to flavour

After harvesting comes the key phase – processing. There are three main methods of processing coffee cherries:

  • The dry method (natural): The cherries are sun-dried until all the moisture has evaporated. This process takes several weeks, and the resulting coffee has a full, fruity flavour.
  • The wet method (washed): The cherries are first soaked in water to remove the fruity material around the beans. The beans are then fermented and dried. This method gives the coffee a clean, mild flavour.
  • The semi-dry method (honey): Honey processing is a combination of the dry and wet methods. Some of the fruity material is left on the beans, but not as much as in the dry method. This gives the coffee a balanced flavour profile.

3.            Drying and sorting – the path to perfection

After drying, the beans are carefully sorted to remove any that are damaged. Sorting is done by hand or using machinery. It is the final step before the coffee is transported all over the world.

4.            Roasting – coffee alchemy

Once the coffee beans are ready, the final magic can happen – roasting. The beans are heated to high temperatures (from around 180°C up to 240°C), releasing their essential oils and creating the coffee’s characteristic flavour and aroma. The length and temperature of the roast affect the resulting flavour, which ranges from fresh, fruity notes to powerful tones of chocolate.

 

Drawings:

 

The coffee harvest

Lexikon kávy, p. 15

Processing coffee beans

Lexikon kávy, p. 16-18

The roasting process

Lexikon kávy, p. 21

Grinding coffee

Lexikon kávy, p. 28

 

What are the origins of coffee? 

According to one legend, an Ethiopian goatherd named Kaldi discovered the stimulating effects of coffee when he noticed that his goats became unusually lively after eating some unknown berries.

Whether this story is true or not, we know for sure that the first written mention of coffee dates from the 15th century in Yemen, where people began cultivating and roasting coffee. The beans were exported from the port of Mokha, which gave its name to the popular Mocha bean variety.

15th century – The Arabs kept coffee cultivation a closely guarded secret. To retain their monopoly on the commodity, they prohibited the export of live seeds and only sold beans that had already been roasted. Despite these efforts, coffee trees eventually found their way to other countries.

16th century – Coffee spread throughout the Muslim world. The first coffee-houses were established; known in Persian as ghahve-khane, they were places where people met and talked.

17th century – Coffee conquered Europe. First imported by Venetian traders, coffee gradually became a fashionable beverage in high society.

The first written mention of coffee in Czech – in an account given by the traveller Heřman Černín of Chudenice.

18th and 19th centuries – Coffee trees spread throughout the world as a result of European colonial expansion. Brazil and Colombia became the largest global coffee producers.

The first coffee-house in Brno was opened in 1702, and the first in Prague was established in 1711.

The existence of a coffee-house in Ostrava (at no. 14, Kostelní Street) was confirmed in a document from 1827.


NEXT →


Akce: Otevřít verzi pro tisk


Soubory: