Zajímá vás svět rostlin a rádi tvoříte? Přijďte na kreativní workshop pro děti a rodiče, kde si z lisovaných rostlin vyrobíte originální herbářová přání nebo obrázky do rámečku. Zároveň se naučíte rostliny poznávat a správně lisovat. Workshop povede Jana Koller – experimentální bioložka rostlin a výtvarnice. Kapacita míst je NAPLNĚNA.
Prestižní ocenění za popularizaci archeologie putuje do Ostravy. Archeolog Ostravského muzea Zbyněk Moravec převzal cenu Zlatý mamut za výstavu Lauby – světla a stíny Ostravy. Cenu udělují tři přední archeologické instituce: Archeologický ústav Akademie věd ČR v Brně, Moravské zemské muzeum a Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Slavnostní předání se uskutečnilo 2. června v brněnském pavilonu Anthropos. Karásek ze Lvovic potkává Vlkodlaky, aneb Fantasmagoriana v Ostravském muzeu.
21. 1. - 31. 3. 2022
Výstava oslavující vznik moderní hrůzy v literatuře a filmu.
Jednou týdně je plánovaný doprovodný program formou komentované prohlídky nebo filmové projekce. Toto se odvíjí od aktulální epidemiologické situace.
Hesla: Gotický horor. Frankenstein. Queer. Weird. Romantika. Moderní revue. Dekadence. Expresionismus a avantgarda.
Fantasmagoriana (1812, Paříž) – Název antologie anonymních hrůzostrašných povídek, které ve francouzském překladu četli v roce 1816 klasici moderní hrůzy a světoznámí básníci a literáti: Lord Gordon Byron, Mary Shelleyová, Percy Bysche Shelley a doktor Polidori. Na základě její četby uzavřeli sázku a začali vytvářet vlastní hrůzostrašné příběhy. Nejznámější dílo vzniklé z této sázky je Frankenstein aneb Moderní Prométheus publikované anonymně v roce 1818, a jenž dodnes patří k nejznámějším románům hrůzy. Fantasmagoriana jako taková je rovněž symbolem pro prolínání se kultur, které se navzájem dokáží inspirovat – spojuje britskou (anglosaskou) scénu s francouzskou a německou, navíc na neutrální švýcarské půdě, kde se romantici v létě roku 1816 příznačně setkali v italské vile Diodati.
Fantasmagoriana. Kniha, která zrodila Frankensteina. (2021, Ostrava, Protimluv) – Původní překlad německých originálů antologie hororů Gespensterbuch (1811), která pak byla ve fragmentech anonymně přeložena do francouzštiny. V češtině publikováno prvně, po více jak 210 letech. Toto vydání obsahuje ve francouzštině nepublikované pasáže, například klasický horor ze Šumavy Čarostřelec (Der Freischütz), inspirující posléze slavnou romantickou operu von Webera. Pojem Fantasmagoriana je v tomto případě inspirován hrůzostrašnými divadelními spektákly, které v Paříži provozoval vynálezce Reynaud. Ve své tvorbě hojně využíval optické klamy a vyniknul tak jako předchůdce filmových hororů.
Vlkodlak: Klasické monstrum, které při svém metaforickém využití zobrazuje člověka jako hříčku v rukách přírody. Vlkodlak se proměňuje bez vlastní vůle v okamžiku, kdy nastává úplněk. Proměna mu umožňuje ukázat zvířecí pudy v jinak navenek spořádaném životě. Vlkodlak je zároveň ten, kdo se odlišuje a koho konvenční společnost pronásleduje až na hranici, kde jej s oblibou upálí nebo jinak znemožní. Vlkodlak se objevuje v řadě spisů, od antiky do současnosti, je součástí folkloru i moderního umění. V našem pojetí je vlkodlak i symbol pro queer nebo LGBT tématiku, podobně jako upír, tato ale i jiná monstra zrodila právě viktoriánská kultura a následně pronikla do literární historie.
Jiří Karásek ze Lvovic (1871-1951): básník, romanopisec, okultista, sběratel umění a především jeden z prvních obhájců homosexuality v české kultuře. Představitel české dekadence a spoluzakladatel časopisu Moderní revue. Ve svém díle se pohybuje na pestré paletě romantické hrůzy, od smyšlených příběhů až po odborné publikace. Uspořádal nové vydání klasického českého hororu z rudolfínské doby Pekla zplozenci (1853), který patří k nejčastěji vydávaných dílům domácí hrůzy. Autor hrůzostrašného romaneta Zlověstná madona inspirovaného tvorbou Jakuba Arbese.
Doprovodný program k výstavě v Ostravském muzeu Karásek ze Lvovic potkává Vlkodlaky aneb Fantasmagoriana zaměřený na komentované prohlídky, přednášky a filmové večery. Sestavil a uvádí Martin Jiroušek. Vždy v 17 hodin. Vstupné: 50,- Kč
Leden:
- 25. 1. - Frankenstein a jeho Monstrum - Pořad bude věnován vztahu Jiřího Karáska ze Lvovic ke gotickému románu a také k fenoménu umělých bytostí, jako například právě Frankensteinovo monstrum nebo pražský Golem.
Únor:
- 1. 2. - Rukopis nalezený v Zaragoze
- 8. 2. - Očarovaná ruka
- 15. 2. - Gothic nebo Strašidelné léto?
- 22. 2. - Devátá brána a Zamilovaný ďábel
Březen:
- 1. 3. - Alraune vs Mandragora
- 8. 3. - Pražský student a démonický autor Ewers
- 15. 3. - Mnich vs Ďáblovy elixíry
- 22. 3. - Fantasmagoriana dnes
Další doprovodný program se bude konat formou videoprojekce nebo diskuse vždy v daný den v undergroundovém pubu Psí Kusy (Hoppy Dog) na Poštovní ulici od 19. hodin.
Akce: Otevřít verzi pro tisk