Nacházíte se na: Archiv výstav a akcí » 2022 » Karásek ze Lvovic potkává Vlkodlaky, aneb Fantasmagoriana v Ostravském muzeu. »

Kalendář událostí

Leden 2026
Po Út St Čt Pá So Ne
1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13

KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA VÝSTAVY / Světlo v temnotách aneb 90 let zednářství v Ostravě

ÚTERÝ 13. 1., 17 h | Srdečně zveme na komentovanou prohlídku s autory výstavy Martinem L. a Robertem G., kteří vás provedou skrytým světem ostravského zednářství a odhalí jeho principy, symboliku i tradice. Nahlédnete do historie lóže Lux in tenebris a uvidíte autentické předměty, jež zednáři používali i používají dodnes.
Vstupné: 100 Kč (základní) / 70 Kč (snížené).
Kapacita je omezena, rezervace míst nutná.

 14 15

PUTINOVA KLEC – Příběhy nesvobody v současném Rusku

Venkovní výstava organizace Gulag.cz prostřednictvím ilustrací přibližuje případy současných politických vězňů, kteří byli v Rusku odsouzeni za nesouhlas s agresí proti Ukrajině a dalšími zločiny ruské vlády. Výstava bude zahájena ve čtvrtek 15. 1. 2026 v 17 hodin na Masarykově náměstí, kde bude k vidění do 15. 2. 2026.

DEBATA O SOUČASNÉM RUSKU A POLITICKÝCH VĚZNÍCH

ČTVRTEK 15. 1., 17 h | Debata věnovaná situaci v současném Rusku a podmínkám politických vězňů. O tématu budou hovořit Alexandra Skorvid (Gulag.cz) a Miroslav Karas (bývalý zahraniční zpravodaj ČT), diskusi povede Štěpán Černoušek (předseda organizace Gulag.cz). Pro zájemce bude po skončení debaty následovat psaní dopisů a pohlednic lidem nespravedlivě vězněným v Rusku, během kterého se zájemci dozví více o jejich osudech.
Vstup je volný na základě rezervace místa.

 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29

ČEŠTÍ SVOBODNÍ ZEDNÁŘI VE 20. STOLETÍ / přednáška Doc. PhDr. Jany Čechurové, Ph.D., z Ústavu historie, Filozofické fakulty, Univerzity Karlovy.

ČTVRTEK 29. 1., 17 h | Přednáška bude věnována vzniku a vývoji svobodného zednářství v moderní době a to jak v celočeskoslovenském kontextu, tak s dílčím zaměřením na moravské reálie. Těžiště výkladu se zaměří na českojazyčné regulérní zednářství, sdružené pod Národní Velikou Lóží Československou, k níž patřila i ostravská lóže Lux in tenebris (Světlo v temnotách). Výklad bude doplněn o informace o německojazyčném zednářství a také některých zednářství podobných společnostech, které existovaly na našem území a dotvářely pestrou paletu diskrétního sdružování. Představeny budou i některé pro zednářství důležité osobnosti. Celkově bude obsah přednášky zasazen do širších celospolečenských a politických reálií, od nichž nelze fenomén svobodného zednářství separovat. Rezervace míst nutná.
Vstupné: 100 Kč (základní) / 70 Kč (snížené)

 30 31

Novinky

ZMĚNA VSTUPNÉHO / od 1. 1. 2026

Milí návštěvníci, dovolujeme si vás upozornit, že od 1. ledna 2026 vstoupil v platnost nový ceník vstupného do Ostravského muzea, na vyhlídkovou věž i na doprovodné a edukační programy. Nový ceník najdete v menu v sekci Kontakty – Otevírací doba a vstupné nebo na pokladně muzea. Věříme, že pro vás zůstane návštěva muzea i nadále dostupná a příjemná. Děkujeme za pochopení.

01.01.2026 zobrazit


ZMĚNA PROGRAMU / Komentovaná prohlídka výstavy Světlo v temnotách přesunuta z 10. 2. na 17. 2. 2026

Milí návštěvníci, rádi bychom Vás informovali ohledně změny termínu únorové komentované prohlídky výstavy Světlo v temnotách aneb 90 let zednářství v Ostravě, která se měla uskutečnit v úterý 10. února. Z provozních důvodů komentovanou prohlídku v tomto termínu rušíme. Prohlídka se uskuteční v náhradním termínu v úterý 17. února od 17 hodin. Omlouváme se za vzniklé komplikace a děkujeme za pochopení.

21.01.2026 zobrazit


Karásek ze Lvovic potkává Vlkodlaky, aneb Fantasmagoriana v Ostravském muzeu.

21. 1. - 31. 3. 2022

Výstava oslavující vznik moderní hrůzy v literatuře a filmu.

Jednou týdně je plánovaný doprovodný program formou komentované prohlídky nebo filmové projekce. Toto se odvíjí od aktulální epidemiologické situace.

Hesla: Gotický horor. Frankenstein. Queer. Weird. Romantika. Moderní revue. Dekadence. Expresionismus a avantgarda.

Fantasmagoriana (1812, Paříž) – Název antologie anonymních hrůzostrašných povídek, které ve francouzském překladu četli v roce 1816 klasici moderní hrůzy a světoznámí básníci a literáti: Lord Gordon Byron, Mary Shelleyová, Percy Bysche Shelley a doktor Polidori. Na základě její četby uzavřeli sázku a začali vytvářet vlastní hrůzostrašné příběhy. Nejznámější dílo vzniklé z této sázky je Frankenstein aneb Moderní Prométheus publikované anonymně v roce 1818, a jenž dodnes patří k nejznámějším románům hrůzy. Fantasmagoriana jako taková je rovněž symbolem pro prolínání se kultur, které se navzájem dokáží inspirovat – spojuje britskou (anglosaskou) scénu s francouzskou a německou, navíc na neutrální švýcarské půdě, kde se romantici v létě roku 1816 příznačně setkali v italské vile Diodati.

Fantasmagoriana. Kniha, která zrodila Frankensteina. (2021, Ostrava, Protimluv) – Původní překlad německých originálů antologie hororů Gespensterbuch (1811), která pak byla ve fragmentech anonymně přeložena do francouzštiny.  V češtině publikováno prvně, po více jak 210 letech. Toto vydání obsahuje ve francouzštině nepublikované pasáže, například klasický horor ze Šumavy Čarostřelec (Der Freischütz), inspirující posléze slavnou romantickou operu von Webera. Pojem Fantasmagoriana je v tomto případě inspirován hrůzostrašnými divadelními spektákly, které v Paříži provozoval vynálezce Reynaud. Ve své tvorbě hojně využíval optické klamy a vyniknul tak jako předchůdce filmových hororů.

Vlkodlak: Klasické monstrum, které při svém metaforickém využití zobrazuje člověka jako hříčku v rukách přírody. Vlkodlak se proměňuje bez vlastní vůle v okamžiku, kdy nastává úplněk. Proměna mu umožňuje ukázat zvířecí pudy v jinak navenek spořádaném životě. Vlkodlak je zároveň ten, kdo se odlišuje a koho konvenční společnost pronásleduje až na hranici, kde jej s oblibou upálí nebo jinak znemožní. Vlkodlak se objevuje v řadě spisů, od antiky do současnosti, je součástí folkloru i moderního umění. V našem pojetí je vlkodlak i symbol pro queer nebo LGBT tématiku, podobně jako upír, tato ale i jiná monstra zrodila právě viktoriánská kultura a následně pronikla do literární historie.

Jiří Karásek ze Lvovic (1871-1951): básník, romanopisec, okultista, sběratel umění a především jeden z prvních obhájců homosexuality v české kultuře. Představitel české dekadence a spoluzakladatel časopisu Moderní revue. Ve svém díle se pohybuje na pestré paletě romantické hrůzy, od smyšlených příběhů až po odborné publikace. Uspořádal nové vydání klasického českého hororu z rudolfínské doby Pekla zplozenci (1853), který patří k nejčastěji vydávaných dílům domácí hrůzy. Autor hrůzostrašného romaneta Zlověstná madona inspirovaného tvorbou Jakuba Arbese.

 

Doprovodný program k výstavě v Ostravském muzeu Karásek ze Lvovic potkává Vlkodlaky aneb Fantasmagoriana zaměřený na komentované prohlídky, přednášky a filmové večery. Sestavil a uvádí Martin Jiroušek. Vždy v 17 hodin. Vstupné: 50,- Kč

Leden:

  • 25. 1. - Frankenstein a jeho Monstrum - Pořad bude věnován vztahu Jiřího Karáska ze Lvovic ke gotickému románu a také k fenoménu umělých bytostí, jako například právě Frankensteinovo monstrum nebo pražský Golem.

Únor:

  • 1. 2. -  Rukopis nalezený v Zaragoze
  • 8. 2. -  Očarovaná ruka
  • 15. 2. - Gothic nebo Strašidelné léto?
  • 22. 2. - Devátá brána a Zamilovaný ďábel

Březen:

  • 1. 3. - Alraune vs Mandragora
  • 8. 3. - Pražský student a démonický autor Ewers
  • 15. 3. - Mnich vs Ďáblovy elixíry
  • 22. 3. - Fantasmagoriana dnes

 

Další doprovodný program se bude konat formou videoprojekce nebo diskuse vždy v daný den v undergroundovém pubu Psí Kusy (Hoppy Dog) na Poštovní ulici od 19. hodin.

Akce: Otevřít verzi pro tisk

Soubory: