SOBOTA 6. 6., 17:00–23:30 | V sobotu 6. 6. 2026 se uskuteční 17. ročník kulturního festivalu Ostravská muzejní noc. Až do pozdních nočních hodin můžete nahlédnout do ostravských institucí a organizací, které se věnují kultuře, vzdělávání a dalším sociálním aktivitám. Tématem letošního ročníku je tajemství. Program Ostravského muzea najdete na ostravskamuzejninoc.cz nebo po rozkliknutí názvu akce ↑.
ÚTERÝ 23. 6., 13 h, sraz před muzeem | Historické centrum Moravské Ostravy v sobě dodnes ukrývá relikty původního středověkého města. Vydejte se na komentovanou vycházku s archeologem Zbyňkem Moravcem, který vám představí poznatky nejzásadnějších archeologických výzkumů přímo na daných místech, jako jsou Masarykovo náměstí, domovní blok bývalých Laubů, kostel sv. Václava s místem původní fary a pozůstatky hradeb.
Paměť ve zlatě
6. 10. - 25. 10.
Prodlouženo do 30. 5. 2021
Ostravské muzeum od 6. října 2020 otevírá pro veřejnost výstavu Paměť ve zlatě. Představí zlaté mince z pozůstalosti Vladislava Iglauera, kterou přijalo muzeum do svých sbírek právě před 50 lety. Dále připomene 500 let od ražby jáchymovského tolaru (podle něj je pojmenovaná měna mnoha států – např. americký dolar, kanadský dolar, australský dolar) a historické tolary i vystaví.
Unikátem pak bude největší mince Evropy, 130 kilová mince s nominální hodnotou 100 milionů Kč. Ta byla vyrobena v roce 2019 při příležitosti 100 výročí samostatné československé měny (1919).
Svůj díl bude mít i Česká mincovna a.s. v Jablonci nad Nisou. Pro ČNB razí všechny platné mince české měny a která pro ČNB vydává celou řadu pamětních zlatých i stříbrných mincí a také různé zajímavé pamětní medaile.
Zlatá mince
Unikátní zlatou minci ČNB emitovala u příležitosti loňského výročí 100 let česko-slovenské koruny. Největší zlatá mince v Evropě a druhá největší na světě má průměr 535 mm, šířku hrany 48 mm a hmotnost 130,24 kg. Je zároveň největší frézovanou mincí na světě.
Její polotovar, který se během podzimu 2018 vyráběl odléváním z ryzího zlata (999.9) ve Švýcarsku, měl o něco větší průměr než výsledná podoba a také až dvojnásobnou hmotnost (asi 270 kg). Ze Švýcarska byl poté převezen do vídeňské mincovny, kde probíhalo frézování reliéfu mince podle návrhu akademického sochaře a medailéra Vladimíra Oppla.
Autor na lícní straně zdůraznil zrod československé měny kolkem z roku 1919. Zároveň je zde logem ČNB prezentována současnost. Dominantou rubové strany návrhu je monumentální český lev a motiv nejznámější československé mince 1 Kč z roku 1922. Do konečné podoby se mince zpracovávala v České mincovně v Jablonci nad Nisou.
ČNB představuje umělecký dokument „Česká vysokohmotnostní mince“, který přibližuje výrobu druhé největší zlaté mince na světě. Detailní proces výroby tohoto světového unikátu můžete vidět v téměř desetiminutovém dokumentu, který režíroval Tomáš Vrána.
missing folder /website/images/2020/pamet-ve-zlate/pamet-ve-zlate-foto
Akce: Otevřít verzi pro tisk