Paměť ve zlatě
6. 10. - 25. 10.
Prodlouženo do 30. 5. 2021
Ostravské muzeum od 6. října 2020 otevírá pro veřejnost výstavu Paměť ve zlatě. Představí zlaté mince z pozůstalosti Vladislava Iglauera, kterou přijalo muzeum do svých sbírek právě před 50 lety. Dále připomene 500 let od ražby jáchymovského tolaru (podle něj je pojmenovaná měna mnoha států – např. americký dolar, kanadský dolar, australský dolar) a historické tolary i vystaví.
Unikátem pak bude největší mince Evropy, 130 kilová mince s nominální hodnotou 100 milionů Kč. Ta byla vyrobena v roce 2019 při příležitosti 100 výročí samostatné československé měny (1919).
Svůj díl bude mít i Česká mincovna a.s. v Jablonci nad Nisou. Pro ČNB razí všechny platné mince české měny a která pro ČNB vydává celou řadu pamětních zlatých i stříbrných mincí a také různé zajímavé pamětní medaile.
Zlatá mince
Unikátní zlatou minci ČNB emitovala u příležitosti loňského výročí 100 let česko-slovenské koruny. Největší zlatá mince v Evropě a druhá největší na světě má průměr 535 mm, šířku hrany 48 mm a hmotnost 130,24 kg. Je zároveň největší frézovanou mincí na světě.
Její polotovar, který se během podzimu 2018 vyráběl odléváním z ryzího zlata (999.9) ve Švýcarsku, měl o něco větší průměr než výsledná podoba a také až dvojnásobnou hmotnost (asi 270 kg). Ze Švýcarska byl poté převezen do vídeňské mincovny, kde probíhalo frézování reliéfu mince podle návrhu akademického sochaře a medailéra Vladimíra Oppla.
Autor na lícní straně zdůraznil zrod československé měny kolkem z roku 1919. Zároveň je zde logem ČNB prezentována současnost. Dominantou rubové strany návrhu je monumentální český lev a motiv nejznámější československé mince 1 Kč z roku 1922. Do konečné podoby se mince zpracovávala v České mincovně v Jablonci nad Nisou.
ČNB představuje umělecký dokument „Česká vysokohmotnostní mince“, který přibližuje výrobu druhé největší zlaté mince na světě. Detailní proces výroby tohoto světového unikátu můžete vidět v téměř desetiminutovém dokumentu, který režíroval Tomáš Vrána.
missing folder /website/images/2020/pamet-ve-zlate/pamet-ve-zlate-foto
Akce: Otevřít verzi pro tisk
PÁTEK 2. 10., 15.30 h | O kavárnách i osobnostech, které v nich tvořily a diskutovaly, s kurátory výstavy, historiky Evou Ševčíkovou a Jiřím Sochorkem. Výstava Ostravská kavárna představuje historii kaváren od přelomu 19. a 20. století až po současnost. Přibližuje je jako místa setkávání, architektonické fenomény i centra kulturního a společenského života. Návštěvníci a návštěvnice se dozvědí více o podobě legendárních podniků, jejich proměnách i osobnostech, které byly s kavárenským prostředím spojené. Kapacita prohlídky je 25 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
SOBOTA 3. 10., 10 h a 13 h | Fotoarchivem historických snímků Ostravského muzea s historikem Jiřím Sochorkem. Sbírka čítá tisíce snímků, na kterých lze sledovat proměny města, jeho ulic, známých staveb i podob bydlení v různých dobách. Autentické fotografie přibližují, jak se Ostrava postupně utvářela a měnila – od jednotlivých budov až po atmosféru jejích čtvrtí. Prohlídky se konají v 10:00 a ve 13:00. Kapacita každé prohlídky 6 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 17 h | O proměnách lokální architektury a způsobu bydlení od 13. do 16. století s archeologem Zbyňkem Moravcem. Jak vypadaly domy, ve kterých žili obyvatelé středověké Ostravy? Co o jejich podobě, uspořádání a každodenním provozu prozradily archeologické výzkumy posledních desetiletí? Kapacita přednášky je 30 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 16 h | Výběr ikonických předmětů 50. – 90. let ze sbírek Ostravského muzea s kurátorkou uměleckohistorických sbírek Monikou Piegerovou. Co dělalo domov domovem v druhé polovině 20. století? Výklad přiblíží materiály, technologie a tvary, které formovaly estetiku československých domácností, i nadčasový design, vybavení a technické vymoženosti tvořící pomyslné hvězdy tehdejších interiérů. Kapacita programu je 15 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.