Zajímá vás svět rostlin a rádi tvoříte? Přijďte na kreativní workshop pro děti a rodiče, kde si z lisovaných rostlin vyrobíte originální herbářová přání nebo obrázky do rámečku. Zároveň se naučíte rostliny poznávat a správně lisovat. Workshop povede Jana Koller – experimentální bioložka rostlin a výtvarnice. Kapacita míst je NAPLNĚNA.
Prestižní ocenění za popularizaci archeologie putuje do Ostravy. Archeolog Ostravského muzea Zbyněk Moravec převzal cenu Zlatý mamut za výstavu Lauby – světla a stíny Ostravy. Cenu udělují tři přední archeologické instituce: Archeologický ústav Akademie věd ČR v Brně, Moravské zemské muzeum a Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Slavnostní předání se uskutečnilo 2. června v brněnském pavilonu Anthropos. 
Paměť ve zlatě
6. 10. - 25. 10.
Prodlouženo do 30. 5. 2021
Ostravské muzeum od 6. října 2020 otevírá pro veřejnost výstavu Paměť ve zlatě. Představí zlaté mince z pozůstalosti Vladislava Iglauera, kterou přijalo muzeum do svých sbírek právě před 50 lety. Dále připomene 500 let od ražby jáchymovského tolaru (podle něj je pojmenovaná měna mnoha států – např. americký dolar, kanadský dolar, australský dolar) a historické tolary i vystaví.
Unikátem pak bude největší mince Evropy, 130 kilová mince s nominální hodnotou 100 milionů Kč. Ta byla vyrobena v roce 2019 při příležitosti 100 výročí samostatné československé měny (1919).
Svůj díl bude mít i Česká mincovna a.s. v Jablonci nad Nisou. Pro ČNB razí všechny platné mince české měny a která pro ČNB vydává celou řadu pamětních zlatých i stříbrných mincí a také různé zajímavé pamětní medaile.
Zlatá mince
Unikátní zlatou minci ČNB emitovala u příležitosti loňského výročí 100 let česko-slovenské koruny. Největší zlatá mince v Evropě a druhá největší na světě má průměr 535 mm, šířku hrany 48 mm a hmotnost 130,24 kg. Je zároveň největší frézovanou mincí na světě.
Její polotovar, který se během podzimu 2018 vyráběl odléváním z ryzího zlata (999.9) ve Švýcarsku, měl o něco větší průměr než výsledná podoba a také až dvojnásobnou hmotnost (asi 270 kg). Ze Švýcarska byl poté převezen do vídeňské mincovny, kde probíhalo frézování reliéfu mince podle návrhu akademického sochaře a medailéra Vladimíra Oppla.
Autor na lícní straně zdůraznil zrod československé měny kolkem z roku 1919. Zároveň je zde logem ČNB prezentována současnost. Dominantou rubové strany návrhu je monumentální český lev a motiv nejznámější československé mince 1 Kč z roku 1922. Do konečné podoby se mince zpracovávala v České mincovně v Jablonci nad Nisou.
ČNB představuje umělecký dokument „Česká vysokohmotnostní mince“, který přibližuje výrobu druhé největší zlaté mince na světě. Detailní proces výroby tohoto světového unikátu můžete vidět v téměř desetiminutovém dokumentu, který režíroval Tomáš Vrána.
Akce: Otevřít verzi pro tisk