Děkuji za park - anketa
Děkuji za park
„Kdo dokáže dobře naplánovat park, může také plánovat město.“
Marc Antoine Laugier (1713–1769)
Projekt „Děkuji za park“ připravují pracovníci Ostravského muzea již delší dobu. Celý projekt zakončí výstava, plánovaná pro rok 2021. V současném každodenním životě však nastala neočekávaná a nechtěná doba. V důsledku koronavirové pandemie jsou omezeny možnosti vycházení a většina z nás je se svým okolím kontaktována jen pomocí telefonů, mailů či sdělovacích prostředků – rozhlas, televize, internetové portály. Rozhodli jsme se trošku předběhnout plánovanou výstavu a aspoň s částí už teď přijít za Vámi. Přiblížit Vám alespoň prostřednictvím povídání a fotografií to, co za normálních okolností už vnímáme jako samozřejmost, která je ale pro každého člověka velmi důležitá.
Označení park se používalo již ve středověku pro lovecké obory, z nichž některé se v průběhu století přeměnily na parky, např. pražská Stromovka. Park, jak jej známe dnes, neboli sad s okrasnými stromy a květinami, se začal formovat v Anglii v 18. století převážně u šlechtických sídel. Vznikl na protest proti barokní přísně geometricky tvarované zahradě francouzského typu. Všimnout si rozdílu mezi francouzskou zahradou a anglickým parkem můžeme např. v Kroměříži. Podzámecká zahrada je příkladem romantického anglického parku, Květná zahrada příkladem pečlivě zastřihávané francouzské zahrady.
Městské parky začaly v našich zemích vznikat na konci 18. století, kdy se bouraly městské hradby a v některých městech nadšenci osazovali valy okrasnými stromy a keři. V Opavě začali s parkovou úpravou bývalého prostoru hradeb již v roce 1834 a dnes se mohou pyšnit rozlehlými Městskými parky na tzv. Hradebním okruhu.
V Ostravě vznikal nejstarší městský park od roku 1852 na bývalém jezdeckém cvičišti při Staré střelnici na slezskoostravském břehu řeky Ostravice. Stará střelnice i park jsou již dávno zničené a upomíná na ně pouze pozůstatek lávky (opravené schodiště), po které návštěvníci parku překonávali řeku.
Proč jsou pro nás městské parky tak důležité? Přispívají ke zdraví obyvatel a okrase města, jsou ukazatelem kvality života ve městě, vytvářejí protiváhu zastavěnému prostředí a pokoušejí se nahradit nedostatek přírodní volné krajiny ve městě. Plní také funkci společenskou, shromažďovací a rekreační. V parcích se setkávají lidé, pořádají se zde kulturní a sportovní akce. Parky nám umožňují zregenerovat tělo a harmonizovat duši.
Stromy a květiny v parku snižují teplotu vzduchu, hlučnost a prašnost. Odstiňují světelné znečištění a zvlhčují klima. Pozorování barevnosti a morfologické rozlišnosti vyvolává v pozorovateli ozdravné procesy, pocit klidu a bezpečí.
Některé ostravské parky jsou registrované jako „Významné krajinné prvky“ (VKP), které přispívají k udržení biologické stability v městském prostředí. Více viz http://www.ochranaprirody.cz/obecna-ochrana-prirody-a-krajiny/vyznamne-krajinne-prvky/. V Ostravě je zaregistrováno 137 VKP, z toho je 32 % parků a lesoparků.
Zveme Vás k online prohlídce ostravských parků, které, jak věříme, navštěvujete a také v nich fotíte. Budeme rádi, když se stanete pozorovateli přírody a biodiverzity v parcích. Fotografujte přírodní zajímavosti ve vašich parcích a fotografie posílejte přes www.uschovna.cz na e-mail grondelova@ostrmuz.cz, do předmětu zprávy napište „Děkuji za park“. Dovolte nám zpracovat vaše fotografie do seriálů, ze kterých vzniknou virtuální procházky parkem, a zpřístupnit je na webu Ostravského muzea. Potěšíte ty, kteří nesmějí vycházet ze svých domovů a touží pozorovat změny v přírodě s příchodem jara a možná i brzkého léta.
Děkujeme rovněž za Vaše názory vyjádřené v anketě k ostravským parkům přístupné na adrese https://www.survio.com/survey/d/S8B6Q8T0I5T3A7N9A. Výsledky ankety použijeme v připravované výstavě o ostravských parcích.
Celý projekt "Děkuji za park", včetně textů a zajímavých údajů, připravily Zdenka Rozbrojová, botanička OM a Kateřina Barcuchová, historička OM.
Fototgrafie k jednotlivým částem projektu dodali:
Fotoarchiv Ostravkého muzea
Kateřina Barcuchová
Viera Gřondělová
Karla Ihnatíková
Zdenka Rozbrojová
_______________________________
Použité zdroje:
Ñ Pacáková-Hošťálková, B. a kol. Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha 2004.
Ñ Víchová, A. Městské parky: Veřejná prostranství zvláštního typu. Magisterská diplomová práce, Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií, 2011.
Ñ Význam parků. Dostupné na https://www.promenypromesta.cz/cz/verejny-prostor/vyznam-parku.html
missing folder /website/images/2020/dekuji-za-parky/prezentace
Akce: Otevřít verzi pro tisk