Beseda s prof. Aleksandrou Banot, v rámci setkání mezikulturní platformy. Od 17 hodin, vstup volný.
Od 29. dubna je vyhlídková věž otevřena. Vstup je možný pouze za příznivého počasí během otevírací doby muzea 10–18 h. Pozor, vyletí ptáček
20. 6. - 2. 9. 2018
Výstava představí fotoaparáty od roku 1900 do konce 20. století ze soukromých sbírek a vybrané ostravské fotoateliéry činné v době první republiky (Spisar, Boček-Valentík, Wenzel, Hůlek ad.)
Fotografické přístroje
Předchůdcem fotografického přístroje je tzv. camera obscura (temná komora), kterou znal již Aristoteles v r. 350 př. n. l. Původně to byla místnost, v jejíž čelní stěně byl kruhový otvor, kterým vnikalo světlo dovnitř. Na vnitřní straně zadní stěny se objevil „fotografovaný“ obraz otočený vzhůru nohama. Později se místo místnosti začala používat přenosná skříňka, pomocí které si malíři zachycovali krajinu, kterou chtěli malovat. „Fotografovaný“ obraz se zobrazil na průsvitném papíru položeném na zrcadle a malíři ho museli obtáhnout olůvkem. Fotografie vznikla mnohem později.
Camera obscura se stále více zdokonalovala, např. v roce 1566 vložil Daniel Barbaro do jejího kruhového otvoru jednoduchou spojnou čočku, která nahrazovala objektiv, čímž zřejmě vytvořil první fotografický přístroj.
V roce 1837 objevil malíř Jacques Louis Daguerre způsob uchování fotografovaného obrazu, který po něm dostal jméno dageurrotypie. Daguerre nechal působit na měděné postříbřené a vyleštěné desky jodové páry, které vytvořily na povrchu desek jodid stříbrný (citlivý na světlo). Takovéto desky po exponování (fotografování) vyvolával ve rtuťových parách a ustaloval je v roztoku kuchyňské soli, později v roztoku thiosíranu sodného. Nevýhodou tohoto postupu bylo, že se získal pouze jeden pozitivní obraz, který měl převrácenou pravou a levou stranu, a nedal se rozmnožovat. Pro zhotovování daguerrotypií se používal od roku 1839 Daguerrův fotografický přístroj. Skládal se ze dvou do sebe přesně zapadajících skříněk, ve kterých byl pevně zasazený objektiv.
Fotografické přístroje neboli kamery se nejdříve stavěly na stůl nebo na sloupový stojánek se stavěcími šrouby, později také na třínohé stativy.
Kožený skládací měch na spojení objektivu a zaostřovací roviny (matnice) začal používat roku 1839 Pierre de Seguir.
V letech 1880–1890 se začal používat první skříňkový ruční přenosný a sklopný fotografický přístroj se štěrbinovou uzávěrkou a roku 1894 byla vyhotovena sklopná komora. Tento typ fotografického přístroje má sklopnou podlážku, takže se dá složit do tvaru ploché krabice. Používal se pro práci v exteriéru, např. pro snímky budov nebo krajiny.
Roku 1888 se začaly používat přístroje s vyměnitelnými kazetami.
Firma Kodak vyrobila roku 1888 Eastmanův fotografický přístroj malého formátu pro 100 záběrů. Tehdy se začaly už rozvíjet fotografické přístroje pro řadové záběry, na které se použily citlivé filmy na celuloidovém podkladě navinuté na cívce.
Kolem roku 1889 Hesekiel vyhotovil fotografické přístroje nazvané zrcadlovky, u kterých dochází ke vzpřímení obrazu pomocí zrcadla. Rozeznáváme dva typy – jednookou a dvouokou zrcadlovku. Jednooká zrcadlovka (též „pravá zrcadlovka“) používá stejného objektivu jako snímacího i jako hledáčkového. Naproti tomu dvouoká zrcadlovka (též „nepravá zrcadlovka“) má dva objektivy, z nichž horní hledáčkový slouží k vyhledávání fotografovaného obrazu a dolní snímací objektiv promítá fotografovaný obraz na citlivý materiál.
V letech 1910–1914 zkonstruoval O. Barnack fotografický přístroj malého formátu, který firma Leitz začala vyrábět pod názvem Leica až v roce 1925. Tento přístroj je předchůdcem nynějších fotografických přístrojů značky Leica.
Roku 1929 Firma Franke a Heidecke v Brunšviku vyrábí první dvouoké zrcadlovky na svitkový film značky Rolleiflex a Rolleicord. Drážďanská továrna Ihagee uvádí na trh roku 1936 první jednookou zrcadlovku na malý formát.
Před druhou světovou válkou se objevují americké a švýcarské přístroje s expoziční automatikou.
U nás se od třicátých let 20. století začínají prosazovat přístroje domácí výroby, např. přístroj Kola, který v několika variantách vyráběl V. Kolář v Modřanech. Roku 1938 vznikají první fotografické přístroje firmy Optikotechna (pozdější Meopta Přerov).
Po druhé světové válce začala automatizace a zjednodušování pronikat i do amatérské fotografie pomocí automatických miniaturních přístrojů s vestavěným bleskem pro laiky. Proces fotografování zkrátil vynález okamžité černobílé fotografie roku 1947 a okamžité barevné fotografie roku 1963.
| Vydání publikace "Karel Hůlek: Moravská Ostrava 1928" finančně podpořilo statutární město Ostrava. |
|
Akce: Otevřít verzi pro tisk