PÁTEK 2. 10., 15.30 h | O kavárnách i osobnostech, které v nich tvořily a diskutovaly, s kurátory výstavy, historiky Evou Ševčíkovou a Jiřím Sochorkem. Výstava Ostravská kavárna představuje historii kaváren od přelomu 19. a 20. století až po současnost. Přibližuje je jako místa setkávání, architektonické fenomény i centra kulturního a společenského života. Návštěvníci a návštěvnice se dozvědí více o podobě legendárních podniků, jejich proměnách i osobnostech, které byly s kavárenským prostředím spojené. Kapacita prohlídky je 25 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
SOBOTA 3. 10., 10 h a 13 h | Fotoarchivem historických snímků Ostravského muzea s historikem Jiřím Sochorkem. Sbírka čítá tisíce snímků, na kterých lze sledovat proměny města, jeho ulic, známých staveb i podob bydlení v různých dobách. Autentické fotografie přibližují, jak se Ostrava postupně utvářela a měnila – od jednotlivých budov až po atmosféru jejích čtvrtí. Prohlídky se konají v 10:00 a ve 13:00. Kapacita každé prohlídky 6 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 17 h | O proměnách lokální architektury a způsobu bydlení od 13. do 16. století s archeologem Zbyňkem Moravcem. Jak vypadaly domy, ve kterých žili obyvatelé středověké Ostravy? Co o jejich podobě, uspořádání a každodenním provozu prozradily archeologické výzkumy posledních desetiletí? Kapacita přednášky je 30 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 16 h | Výběr ikonických předmětů 50. – 90. let ze sbírek Ostravského muzea s kurátorkou uměleckohistorických sbírek Monikou Piegerovou. Co dělalo domov domovem v druhé polovině 20. století? Výklad přiblíží materiály, technologie a tvary, které formovaly estetiku československých domácností, i nadčasový design, vybavení a technické vymoženosti tvořící pomyslné hvězdy tehdejších interiérů. Kapacita programu je 15 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
Za velkou zdí
16. 12. 2017 – 28. 2. 2018
Výstavní projekt s názvem „Za velkou zdí“ představí mnoho desítek uměleckých památek starověké Číny. Předměty pocházejí z dlouhého období od 3. tisíciletí př. n. l. do 10. století n. l. Svou kvalitou a historickou hodnotou nemají v českých státních sbírkách žádnou paralelu.
Návštěvníci expozice mohou zhlédnout mistrovsky provedené a bohatě zdobené rituální bronzové plastiky a nádoby, autentické řezby v nefritu i památky raně středověké, které tvořily nedílnou součást mystérií a vznešených rituálů ve vrcholném období čínských dějin za vlády dynastie Tchang (618–907 n. l.).
Duchovní svět v odlesku kovu
Život a duchovní svět starověké čínské společnosti byl velmi bohatý a byl prostoupen řadou rituálů. Při ceremoniálech ve svatyních předků a dalších božských bytostí byly užívány předepsané obřadní nádoby, odlévané z kovu.
Nejstarší kovové nádoby prozrazují své keramické předchůdce, ale již velmi brzy se vyvíjejí specifické typy obřadních nádob, jejichž tvary se staly na řadu staletí závaznými. Zásadní změny a inovace se po dlouhou dobu odrážely pouze v dekoru, základní symbolika a funkce zůstávala stejná.
Nádoby byly odlévány z olovnatého bronzu (dobře se odléval, ale špatně se opracovával za studena), mosazi a mědi. Později se bohaté plastické dekory doplňovaly barevnými tausiemi z bílého bronzu, cínu, stříbra a zlata. Již v období Válčících států se výrazněji rozšiřuje doplnění dekoru použitím drahých kamenů, mořských korálů či skla.
|
missing image /website/images/2017/za-velkou-zdi/04
|
missing image /website/images/2017/za-velkou-zdi/05
|
missing image /website/images/2017/za-velkou-zdi/06
|
Ve znamení měsíce
Ještě významnější roli než kovové předměty měl v kontaktu mezi nebeským a pozemským světem v čínské kultuře ušlechtilý kámen – nefrit. Byla mu připisována magická moc a měl klíčový význam v duchovním světě. Nejvzácnější z četných jeho druhů je průsvitně bílý nefrit, označovaný jako „měsíční substance“, jehož hodnota byla nevyčíslitelná.
Už od mladší doby kamenné, ale zejména ve starověku, se staly nefrity symbolem politické a náboženské moci. Jejich obliba byla taková, že i mnohem později, po celou dobu existence císařské Číny, vznikala řada uměleckých děl vysoké výtvarné a estetické hodnoty.
|
missing image /website/images/2017/za-velkou-zdi/12
|
missing image /website/images/2017/za-velkou-zdi/13
|
Zlato císařů
Pro aristokracii v době císařské dynastie Tchang (618–907 n. l.) bylo užívání předmětů vysoké umělecké a estetické hodnoty běžnou záležitostí. Díky svému bohatství a širokým kontaktům si mohla vládnoucí vrstva dovolit nejkvalitnější výrobky, jaké tehdejší svět znal.
Často se předměty z císařovy domácnosti lišily od předmětů užívaných aristokracií pouze vyšší cenou základních surovin (drahé kovy, perly). Ale právě tady stála nepřekročitelná mez daná sociálním rozvrstvením společnosti. I ve starověké a středověké Číně platilo: „co je císařovo, císaři“. Každý směl používat pouze to, co náleželo jeho stavu od oděvu po poslední drobnost (např. zlaté nádoby užíval pouze císař a jeho rodina). Pokud se kdokoli zachoval v rozporu s touto zvyklostí, následovaly tvrdé tresty.
Čína je centrem vyspělé svébytné kultury, která po tisíce let formovala hospodářský a politický vývoj východní a jihovýchodní Asie. Je jedinou starověkou civilizací, která bez přerušení existuje až do dnešní doby. Řada vynálezů, technických objevů a dovedností postavila velkou říši na Východě v průběhu starověku a středověku nejednou do role vůdčí lidské civilizace vůbec.
PhDr. David Majer, 2017
Akce: Otevřít verzi pro tisk