Nacházíte se na: Archiv výstav a akcí » 2017 » Ostrava nevídaná na cestě ke své velikosti » Přednáška Marka Zágory Petřkovická venuše a její méně či více známé „kolegyně“ »


Kalendář událostí

Červen 2025
Po Út St Čt So Ne
1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13

HERBÁŘOVÉ TVOŘENÍ / pro děti a rodiče s výtvarnicí a přírodovědkyní Janou Koller

Zajímá vás svět rostlin a rádi tvoříte? Přijďte na kreativní workshop pro děti a rodiče, kde si z lisovaných rostlin vyrobíte originální herbářová přání nebo obrázky do rámečku. Zároveň se naučíte rostliny poznávat a správně lisovat. Workshop povede Jana Koller – experimentální bioložka rostlin a výtvarnice. Kapacita míst je NAPLNĚNA.

14 15
16 17

HRY A ZÁBAVA VE STŘEDOVĚKU / beseda (přesunuto z 3. 6. 2025)

Beseda s Mgr. Alešem Hochem, Ph.D., vedoucím Archeologického oddělení z Muzea Vysočiny v Jihlavě. Začátek v 17 hodin.

18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30

Novinky

ZMĚNA OTEVÍRACÍ DOBY / středa 25. 6.

Milí návštěvníci, ve středu 25. 6. 2025 bude z provozních důvodů muzeum otevřeno až od 13:00. Těšíme se na vás od 13 do 18 hodin. Děkujeme za pochopení.

12.06.2025 zobrazit


Zlatý mamut putuje do Ostravského muzea! Archeolog Zbyněk Moravec převzal prestižní cenu za výstavu o Laubech.

Prestižní ocenění za popularizaci archeologie putuje do Ostravy. Archeolog Ostravského muzea Zbyněk Moravec převzal cenu Zlatý mamut za výstavu Lauby – světla a stíny Ostravy. Cenu udělují tři přední archeologické instituce: Archeologický ústav Akademie věd ČR v Brně, Moravské zemské muzeum a Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Slavnostní předání se uskutečnilo 2. června v brněnském pavilonu Anthropos.

10.06.2025 zobrazit


Přednáška Marka Zágory Petřkovická venuše a její méně či více známé „kolegyně“

ve čtvrtek 29. 6. v 17 hodin

Ostravské muzeum Vás srdečně zve na přednášku Marka Zágory Petřkovická venuše a její méně či více známé „kolegyně“

čtvrtek 29. 6. 2017, 17 hodin

Jako venuše se označují pravěké ženské figurky, které byly vytvářeny v mladším paleolitu v oblasti celé Eurasie. Jsou vyrobeny z různých materiálů (z kamene, keramiky, mamutoviny, kostí nebo paroží) a zvýrazněny jsou na nich ženské rysy jako ňadra, hýždě nebo široká pánev. Ostatní části těla jsou pak většinou zcela potlačeny. Vedle kyprých venuší, které převažují, se objevují i štíhlé jako např. proslulá Petřkovická venuše, od jejíhož objevení uplyne příští rok již 65 let. Soška o velikosti 4,6 cm zpodobňující bezhlavé torzo těla mladé ženy vyřezané z krevele ležela pod mamutí stoličkou na Landeku v místě sídliště lovců mamutů. Mnohem známější je u nás bezpochyby Věstonická venuše, která bývá občas nazývána Monou Lisou evropského pravěku. Do současnosti se dochovaly ale i další zajímavé venuše, které představí přednáška nejen slovem ale i obrazem.

Vstupné: 30 Kč


Akce: Otevřít verzi pro tisk


Soubory: