Nacházíte se na: Odborná pracoviště » Přírodní vědy » Geologie » Geolog Václav Šusta »

Kalendář událostí

Září 2026
Po Út St Čt Pá So Ne
1 2 3 4 5 6
7

MYKOLOGICKÁ PORADNA PRO VEŘEJNOST

Každé pondělí od 15:00 do 16:30. Koná se v přízemí Ostravského muzea a svou radou Vám pomohou RNDr. Vít Balner nebo Mgr. Michal Graca. Vstup volný.

 8

ARCHEOLOGICKÉ LÉTO: Komentovaná vycházka historickým jádrem Moravské Ostravy s archeologem Zbyňkem Moravcem

ÚTERÝ 8. 9. 2026, 13 h, sraz před muzeem | Historické centrum Moravské Ostravy v sobě dodnes ukrývá relikty původního středověkého města. Vydejte se na komentovanou vycházku s archeologem Zbyňkem Moravcem, který vám představí poznatky nejzásadnějších archeologických výzkumů přímo na daných místech, jako jsou Masarykovo náměstí, domovní blok bývalých Laubů, kostel sv. Václava s místem původní fary a pozůstatky hradeb.
Koná se v rámci celorepublikové akce Archeologické léto.
Rezervace míst na www.archeologickeleto.cz
Vstup zdarma.

DNY EVROPSKÉHO DĚDICTVÍ 2026

ÚTERÝ 8. 9. 10–20 h | V úterý 8. 9. 2026 bude Ostravské muzeum veřejnosti přístupné zdarma v rámci Dnů evropského dědictví. Otevřeno od 10:00 do 20:00. Návštěvníci si mohou bezplatně prohlédnout stálé expozice, aktuální výstavy a navštívit vyhlídkovou věž.

 9 10

MASOŽRAVKY – prodejní výstava živých rostlin / 10.–20. 9. 2026

Výstava nabídne pohled na desítky druhů masožravých rostlin z celého světa – od známých mucholapek přes elegantní láčkovky až po vzácné sběratelské rarity. Seznámíte se s fungováním důmyslných pastí těchto rostlin a vybrané druhy si můžete rovnou zakoupit. Výstava potrvá do 20. 9. 2026 a lze ji navštívit pouze se vstupenkou do muzea.

 11 12 13
14

MYKOLOGICKÁ PORADNA PRO VEŘEJNOST

Každé pondělí od 15:00 do 16:30. Koná se v přízemí Ostravského muzea a svou radou Vám pomohou RNDr. Vít Balner nebo Mgr. Michal Graca. Vstup volný.

 15

KAVÁRNA NAPŘÍČ ČASEM / Literárně-hudební večer ve výstavě Ostravská kavárna

ÚTERÝ 15. 9., 17 h | Komponovaný pořad vás přenese do rytmu pulzující Ostravy první republiky. Vzpomínky na slavné kavárny a vždy rušné café bary doplní vyprávění o jejich slavných návštěvnících, jako např. o světově uznávaném ostravském židovském spisovateli Josephu Wechsbergovi. Pořadem provází Petr Ligocký, vystoupí literární hosté Roman Polách a Joa Ferfecki, atmosféru dotvoří klezmerová kapela Mamalör. Přijďte si vychutnat večer plný příběhů, hudby a poezie. Koná se ve spolupráci s nakladatelstvím Protimluv a Knihovnou města Ostravy.
Kapacita omezena, rezervace míst nutná. Odkaz na rezervační systém najdete po kliknutí na nadpis akce ↑
Vstupné: 100 Kč / 70 Kč

ADAPTACE LÁČKOVEK NA PROSTŘEDÍ / beseda o tropických masožravých rostlinách s Janem Butulou

ÚTERÝ 15. 9., 17 h | Láčkovky jsou poměrně velkou skupinou druhů z jihovýchodní Asie, které se vyskytují v mnoha rozdílných prostředích. Jejich schopnost přizpůsobovat se je až neuvěřitelná – ať už se jedná o adaptace týkající se kořisti nebo opylování. Beseda s Janem Butulou se zaměří na to, proč se láčky na láčkovkách vyvinuly, proč jejich květy zapáchají nebo proč některé z nich mají „zuby“, zatímco jiné mají okolo „úst“ bílý proužek připomínající houbu.
Vstupné: 100 Kč (základní) / 70 Kč (snížené)

 16 17

JAPONSKO V OSTRAVĚ / Vernisáž

ČTVRTEK 17. 9., 17 h | Srdečně zveme na vernisáž výstavy Japonsko v Ostravě. Výstava u příležitosti 10. výročí Česko-japonského kulturního centra představuje dlouhodobý a živý dialog mezi Českou republikou a Japonskem rozvíjený prostřednictvím festivalů, vzdělávání, umění i každodenního života v Ostravě. Nejde pouze o prezentaci exotické kultury, ale o příběh lidí, kteří vytvářejí most mezi vzdálenými světy. Japonsko v Ostravě lze nejen objevovat, ale také prožít a stát se jeho součástí.

WORKSHOP V RÁMCI VERNISÁŽE: Origami

Čtvrtek 17. 9., od 17 h | Vyzkoušejte si kouzlo japonského umění skládání papíru během workshopu origami, který bude součástí programu vernisáže výstavy Japonsko v Ostravě pořádané u příležitosti 10. výročí Česko-japonského kulturního centra. Origami, jehož název vznikl spojením japonských slov ori (skládat) a kami (papír), má kořeny v Japonsku. Jeho počátky sahají k tradičnímu skládání papíru pro obřadní a dekorativní účely, později se rozšířilo jako oblíbená forma tvořivosti a dnes je symbolem japonské kultury po celém světě.

Praktické informace: Workshop bude probíhat zdarma po celou dobu vernisáže formou otevřeného, průchozího stanoviště, ke kterému se mohou návštěvníci kdykoliv připojit. Pod vedením lektora si budete moci vyzkoušet skládání různých tradičních i oblíbených modelů – od ikonického jeřába, symbolu štěstí a dlouhého života, až po elegantní lilii a další papírové výtvory. Workshop je vhodný pro děti i dospělé a nevyžaduje žádné předchozí zkušenosti.

 18 19 20
21

MYKOLOGICKÁ PORADNA PRO VEŘEJNOST

Každé pondělí od 15:00 do 16:30. Koná se v přízemí Ostravského muzea a svou radou Vám pomohou RNDr. Vít Balner nebo Mgr. Michal Graca. Vstup volný.

 22

RITUÁL PŘÍPRAVY KÁVY V DŽEZVĚ / workshop k výstavě Ostravská kavárna s pražírnou Laura Coffee

ÚTERÝ 22. 9.,17 h | Objevte tradiční umění přípravy kávy v džezvě a různé způsoby zahřívání, například na křemičitém písku nebo pomocí moderního infrazářiče. Uvidíte, jak teplota a způsob ohřevu ovlivňují chuť výsledné kávy a jaké jsou klíčové faktory pro dokonalý výsledek. Dozvíte se také o historii a kulturním významu tohoto kávového rituálu a ochutnáte kávu připravenou tradičním způsobem.
Kapacita omezena, rezervace míst nutná. Odkaz na rezervační systém najdete po kliknutí na nadpis akce ↑
Vstupné: 170 Kč (základní) / 130 Kč (snížené)

KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA VÝSTAVY / Japonsko v Ostravě

ÚTERÝ 22. 9. 2026, 17 h | Komentovaná prohlídka výstavy Japonsko v Ostravě připomene deset let činnosti Česko-japonského kulturního centra v Ostravě. Autor výstavy a předseda centra Jan Kudla vám představí vystavené předměty, ale podělí se také o příběhy z historie centra, osobní zážitky z cest do Japonska i o zkušenosti ze spolupráce s Japonci. Vstupné: 100 Kč (základní) / 70 Kč (snížené). Kapacita je omezena, rezervace míst nutná (pro odkaz rezervaci klikněte na název akce).

 23 24 25 26 27
28

MYKOLOGICKÁ PORADNA PRO VEŘEJNOST

Každé pondělí od 15:00 do 16:30. Koná se v přízemí Ostravského muzea a svou radou Vám pomohou RNDr. Vít Balner nebo Mgr. Michal Graca. Vstup volný.

 29

WORKSHOP: Ikebana

ÚTERÝ 29. 9. 17 h | Ikebana je japonské umění aranžování květin známé i pod názvem kadó, tedy cesta květin. Důraz klade na vytvoření harmonie v celkové kompozici,
v lineárních aspektech uspořádání, rytmu i barvě. Ikebana je silně ovlivněna střídáním ročních období a japonským přístupem k životu a filozofií. Přijďte si tuto disciplínu aranžování květin vyzkoušet pod vedením studentky školy Ikenobo – nejstarší školy ikebany na světě. Pomůcky a materiál budou zajištěny, kromě otevřené mysli tak nepotřebujete vůbec nic.
Kapacita omezena, rezervace míst nutná. Odkaz na rezervační systém najdete po kliknutí na nadpis akce ↑
Vstupné: 170 Kč (základní) / 130 Kč (snížené)

 30

Novinky

Zveme na vernisáž nové výstavy „Vlez mi na záda“.

Zveme vás do Ostravského muzea na vernisáž výstavy Vlez mi na záda, která se uskuteční ve čtvrtek 1. října v 17 hodin. Výstavu zahájí Anna Pohořálková, kurátorka výstavy, Filip Petlička, ředitel muzea a Lucie Baránková Vilamová, náměstkyně primátora statutárního města Ostravy. Vystoupí Folklorní soubor Slezan z Českého Těšína. Vstup na vernisáž je volný.

16.09.2026 zobrazit


Poslechněte si Příběhy z muzejního depozitáře. Nový pořad, který vznikl ve spolupráci Ostravského muzea a Českého rozhlasu Ostrava.

Kurátoři Ostravského muzea společně s Českým rozhlasem Ostrava připravují Příběhy z muzejního depozitáře – rozhlasový pořad představující nejzajímavější předměty, o které v muzeu pečujeme. Poslouchat můžete každý čtvrtek ve 14:50 ve vysílání ČRo Ostrava, zpětně v audio archivu Českého rozhlasu, v aplikaci Můj rozhlas nebo na Spotify.

08.07.2026 zobrazit


Geolog Václav Šusta

20.12.1892 – 22.12.1953

Václav Šusta se narodil ve Slezské Ostravě. Studoval nejprve na české reálce v Moravské Ostravě, po jejím dokončení na Vysoké škole báňské v Příbrami. Studia dokončil v roce 1916 a až do roku 1921 pracoval v Čechách – v Nučicích, na zlatodole Roudný, mapoval široké okolí Kašperských hor a konal průzkumné práce na Šluknovsku.

V roce 1921 přichází ing. V. Šusta do ostravsko-karvinského revíru. Nastoupil jako báňský inženýr na Larisch-Mönnichových dolech Františce a Hlubině v Karviné.

Vzhledem k výborným odborným znalostem byl povolán k přípravě komplexního díla – Monografie OKR, pro kterou vypracoval důležitou část nazvanou Stratigrafie ostravsko – karvinské kamenouhelné oblasti ve světle paleontologie.

Byl významným členem a později funkcionářem Přírodovědecké společnosti v Moravské Ostravě. Založil a vedl mineralogicko-geologickou sekci a vykonával řadu přednášek a exkurzí do terénu. Pravidelně publikoval ve Sborníku Přírodovědné společnosti i v denním tisku.

Zasloužil se také o rozvoj lázní Darkov, když po podrobném prostudování hydrogeologických poměrů v roce 1931 navrtal a zachytil nový jodobromový pramen Helena.

V letech 1934 – 1938 působí v Horní Suché na dole František, pak odchází natrvalo do Ostravy, kde zprvu pracuje jako technický referent a důlní geolog u generálního ředitelství Severní dráhy Ferdinandovy, od roku 1946 pak přechází k OKD a organizuje výzkumné geologické oddělení. V jeho vedení pracuje až do svého předčasného úmrtí.

Byl dopisujícím členem Státního geologického ústavu a zemského muzea v Praze, členem Inženýrské komory v Brně. Dle vlastních slov profáral většinu dolů v zemích českých i na Slovensku.

Vybudoval jedinečnou paleontologickou sbírku, jejíž velkou část (3000 ks) věnoval už v roce 1933 městskému muzeu v Moravské Ostravě. Po jeho smrti byly do muzea převedeny všechny jeho sběry. Sbírka nezůstala v původním stavu, ale byla dále doplňována a rozšiřována.

Václav Šusta popsal 11 nových druhů zkamenělin, dalších devět je po něm pojmenovaných. Jeho jméno nese i mořský horizont ve spodní části jakloveckých vrstev.

Kromě práce pro ostravské muzeum vybudoval i báňsko-geologické muzeum v Orlové a další sbírky mineralogické, petrografické a paleontologické věnoval pražským muzeím a různým školám (např. škole v Horní Suché).

Spolupracoval i s umělci – se sochařským mistrem Landou na žulovém reliéfu na budově ředitelství OKD. S akademickým malířem Vilémem Wünschem se podílel na zřejmě první umělecké rekonstrukci karbonské krajiny u nás. Šlo o obraz, který byl namalován na objednávku ředitelské konference kamenouhelných dolů v Moravské Ostravě na výstavu Plyn a voda, která se konala od května do července 1937 v Praze. Obraz o rozměrech 2,5x4m představoval krajinu z období tvorby sloje D z jámy František v Horní Suché.

Václav Šusta zanechal svou prací nesmazatelnou stopu v dějinách vědeckého a kulturního rozvoje našeho kraje. Ve své přelomové přednášce O kamenouhelném útvaru a jeho rostlinstvu na závěr říká:

„Tane mi na mysli obrázek z poslední výstavy (1923), kde jsem zaslechl vysvětlovat horníka své prosté ženě o tom, jaké to rostly stromy v době, kdy se to uhlí, co kope, tvořilo. Jaký zájem, štěstí, že může na výsledky své práce poukázati-. Této duševní vzpruhy potřebuje časem každý; kromě své hmotné odměny, potřebuje odměnu jinou, ideovou, a pak jistě i zájem jeho k oboru stoupne. Dnešní doba jest charakterizována všeobecnou nechutí k vlastnímu oboru, každý na potkání svůj obor haní, mluví o něm s opovržením a ideál vidí v oboru jiném. Tím ovšem nemůžeme spěti k zlepšení a zdokonalení, nýbrž zpět. A soudím, že se nemýlím, vidím-li příčinu toho v nedostatku ideové součinnosti při práci tělesné.“

Při pohledu na dílo inženýra Šusty je jasné, že celý svůj život zasvětil snaze o ono zlepšení a zdokonalení, o harmonický rozvoj města i kraje a že svou lásku ke geologii a paleontologii předal dalším generacím.

 

Seznam prací V. Šusty:

1919:

  • Příspěvek ku stratigrafii pásma záhořanského D-d (3-4).- Časopis Muzea král.čes.,str.83-93,Praha

1922:

  • Dobyvatelnost zlatých ložisek v Čechách.- Hornický věstník,IV.,str.209-213,Praha.
  • Zlatodůl Roudný. The gold mine Roudný.- Knihovna Stát. geolog. Ústavu ČSR, sv.4, 32 stran, 7 obr. V textu, 3 tab. V příl., Praha.

1923:

  • Strojní dobývání uhlí v ostravsko-karvinské pánvi. – Hornický věstník, V., č. 19, str. 169 – 173, Praha.
  • Nový nález zvířeny v karbonských vrstvách karvinských.- Hornický věstník, V., č. 34, str. 309 – 311, 1 obr., 1 prof., Praha.

1924:

  • O kamenouhelném útvaru a jeho rostlinstvu.- Knihovna Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, č. 1-13, Mor. Ostrava. (Též Příroda, 17/1924, str. 89-100, 5 obr., Brno).
  • Geologický profil uhelnými sloji ložiska kladenského.- Věda přírodní, roč. 5, str. 16 – 17, 44 – 46 s prof. 79 – 83, 110 – 114, Praha.
  • Geologie uhelné sloje č. 14 vrstev karvinských.- Hornický věstník, VI, str. 245-248, 258-262, 5 obr., Praha.
  • Lepidodendron a opadávání polštářků jeho kůry.- Rozpravy II. tř. České akademie věd a umění, r. XXXIII, č. 41, 6 stran, 1 obr., 3 tab. S 13 fotografiemi v příl., Praha.
  • Průmyslová a živnostenská výstava v Mor. Ostravě r. 1923.- Věda přírodní, roč. 5, str. 145-146, Praha.

1925:

  • Vláknité uhlí.- Příroda, 18, str. 113 – 117, 2. foto, Brno.
  • Příspěvek k otázce vzniku kamenného uhlí.- Hornický věstník, VII, str. 173 – 175, 8 obr., Praha.
  • Stratigrafické vymezení hranic svrchních a spodních vrstev karvinských.- Hornický věstník, VII, str. 320 – 321, 1 prof., Praha.

1926:

  • Výskyt cannelového uhlí ve vrstvách karvinských.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. III., 1924 – 1925, str. 3 – 12, 1 obr. 8 foto, chem. rozb. Uhlí, Mor. Ostrava. S R. Vondráčkem.
  • Phytopaleontologické novinky z karbonských vrstev karvinských.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. III., 1924 – 1925, str. 113 – 119, 6 obr., Mor. Ostrava.
  • Předběžná zpráva o nalezištích flóry vrstev karvinských.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. III., 1924 -1925, str. 120 – 133, 1 prof., Mor. Ostrava.
  • Z geologie Těšínska.- Výstavní almanach, Orlová.
  • Hőrbigerova světová nauka ledová ve světle báňské geologie (referát o přednášce).- Hornický věstník, VIII., str. 230, Praha.
  • Nová patra mořské a sladkovodní zvířeny v nejsvrchnějším pásmu vrstev ostravských.- Hornický věstník, VIII, str. 481 – 485, 500 – 503, profily, Praha.
  • Výmoly v karbonských uhelných slojích.- Práce Moravské přírodovědecké společnosti v Brně, sv. 3, spis 10, str. 317 – 326, 3 obr., Brno.
  • Vláknité uhlí ve stojatém kmeni.- Věstník Stát. geol. ústavu ČSR, roč. 2, čís. 3, str. 127 – 129, 1 obr., Praha.

1928:

  • Rozdělení „uhlonosného karbonu ostravsko-karvinské oblasti“.- Hornický věstník X, str. 187, Praha.
  • Muzeum ostravsko-karvinské oblasti se stanoviska geologie a organizace sběratelské práce.- První zpráva o činnosti „Slezské muzejní společnosti“ v Orlové za léta 1910 – 1927, str. 7 – 11, 20 obr., Orlová.
  • Stratigrafie ostravsko-karvinské kamenouhelné oblasti ve světle paleontologie.- Kamenouhelné doly ostravsko-karvinského revíru (Monografie), díl I, str. 345-429, Mor. Ostrava (k práci vydán Atlas, 75 tab., 544 obr.).

1929:

  • Fytopaleontologické novinky z karbonu osravsko-karvinského.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. IV, 1926 – 1928, str. 174 – 182, 2 tab. S 8 foto, Mor. Ostrava. Stratigrafie ostravsko-karvinské oblasti kamenouhelné.- Věstník VI. sjezdu čs. Lékařů, přírodovědců a inženýrů v Praze 1928, III/1929, č. 1, str. 59 – 61, Praha.

1930:

  • Neuropteris Larischi n. sp. – Sborník Přírodovědecké společnosti v mor. Ostravě, roč. V, 1929, str. 11-14, 12 obr. V textu, 1 tab. S 5 obr., Mor. Ostrava.

1931:

  • Příspěvek k autochtonitě uhlonosného karbonu ostravsko-karvinského.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VI, 1930 – 1931, str. 205 – 221, 5 obr., 3 prof., Mor. Ostrava.
  • Rhizomopteris Kranichi n. sp. – Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VI, 1930 – 1931, str. 223 – 229, 3 obr., Mor. Ostrava.
  • O karbonu na Slovensku.- Hornický a hutnický věstník, XIII/1931, str. 417 – 420, tab. Stratigraf., Praha.

1932:

  • Několik poznámek k stáří nového kamenouhelného ložiska v Dobrilugk v Německu.- Hornický věstník, XIV, č. 7, str. 118 – 119, Praha.
  • Kenelové uhlí ostravsko-karvinské oblasti.- Báňský svět, roč. XI, str. 61 – 66, Praha.
  • Oblast ostravsko-karvinská (geologický přehled uhelné pánve ostravsko-karvinské).- Hornicko-hutnický ka. Kalendář na rok 1933, str. 72 – 82, Prometheus, Praha.
  • Fosilní flora sloje „Ignát“ jámy Eleonory v Doubravě.- Věstník Stát. geolog. Ústavu ČSR, r. VIII, č. 2, str. 117 – 118, Praha.
  • Dva nové nerosty z karbonských sférosideritů ostravsko-karvinské oblasti.- Věda přírodní, roč. XIII, str. 306 – 307, Praha.
  • Předběžná zpráva o nálezu šupin a zubů sladkovodních ryb a jiné fauny z vrstev karvinských.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VII, str. 135 – 143, 2 tab. S 26 obr., Mor. Ostrava.
  • Nález čelisti diluviálního nosorožce v Orlové.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VII, str. 145 – 152, 4 obr., Mor. Ostrava.
  • Příspěvek k bližšímu poznání Psygmophyllum delvali.- Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VII, str. 153 – 167, 3 tab. S 18 obr., Mor. Ostrava.
  • Několik příbuzných rostlin z vrstev karvinských (Alethopteris – Neuropteris). Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, roč. VII, str. 169 – 184, přehledná tabulka, 9 obr., Mor. Ostrava.

1934:

  • Užitkové nerosty a horniny oblasti ostravsko- karvinské.- Katalog celostátní včelařské výstavy v Karviné, str. 62 – 65.

1935:

  • Geologie ostravsko-karvinského revíru a vlastnosti jeho uhlí.- Časopis plyn a voda, roč.XV, č. 10,str. 225 – 236.

1937:

  • Vyobrazení krajiny ostravsko-karvinského revíru z doby kamenouhelného útvaru.- Hornický a hutnický věstník, XIX/1937, str. 385 – 391, Praha.

1942:

  • Místní vyloužení kamenouhelných slojí.- Zprávy geologického ústavu pro Čechy a Moravu, roč. XVII/1941, č. 2 – 3, str. 101 – 114, tab., 5 obr., Praha.

1944 – 1945:

  • Leaia v karbonu ostravsko-karvinské oblasti.- Věda přírodní, roč. XXIII, č. 1, str. 27, Praha.
  • Výskyty mikrofauny v karbonu ostravsko-karvinské oblasti.- Věda přírodní, roč. XXIII, str. 55 – 56, 2 obr., Praha.

1947:

  • Nová hornina pro identifikaci spodních vrstev ostravských. Vápencový pískovec.- Věstník Stát. geol. ústavu ČSR, roč. XXII, str. 291 – 308, 1 obr. A 2 tab. V textu, chem. Analýzy, 2 mikrofot. V příl., Praha.

1948:

  • Úlomky hnědého uhlí a zkřemenělý kmen v miocénu ostravsko-karvinské oblasti.- Přírodovědecký sborník. Sborník Přírodovědecké společnosti v Ostravě, roč. IX/1936 – 1946, str. 73 – 81, 1 obr., Ostrava. S F. Coufalíkem.

1949:

  • Zemní plyn ostravsko-karvinského revíru i pobeskydí a jeho zužitkování. Paliva a voda, roč. XXIX, č. 5 – 6, str. 193 – 195, 2 prof., Praha.

1951:

  • O nápravě rybniční půdy.- Věstník ČSAZV, r. XXV/1951, č. 11 – 12, str. 545 – 547, Praha.

Použitá literatura:

V. Šusta (1924): O kamenouhelném útvaru a jeho rostlinstvu.- Knihovna Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, č. 1-13, Mor. Ostrava.

V.Šusta (1937): Vyobrazení krajiny ostravsko-karvinského revíru z doby kamenouhelného útvaru.- Hornický a hutnický věstník, XIX/1937, str. 385 – 391, Praha.

V.Šusta (1952): Životopis.-MS, geologické oddělení Ostravského muzea.



Mgr. Eva Mertová

Akce: Otevřít verzi pro tisk

Soubory: