PÁTEK 2. 10., 15.30 h | O kavárnách i osobnostech, které v nich tvořily a diskutovaly, s kurátory výstavy, historiky Evou Ševčíkovou a Jiřím Sochorkem. Výstava Ostravská kavárna představuje historii kaváren od přelomu 19. a 20. století až po současnost. Přibližuje je jako místa setkávání, architektonické fenomény i centra kulturního a společenského života. Návštěvníci a návštěvnice se dozvědí více o podobě legendárních podniků, jejich proměnách i osobnostech, které byly s kavárenským prostředím spojené. Kapacita prohlídky je 25 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
SOBOTA 3. 10., 10 h a 13 h | Fotoarchivem historických snímků Ostravského muzea s historikem Jiřím Sochorkem. Sbírka čítá tisíce snímků, na kterých lze sledovat proměny města, jeho ulic, známých staveb i podob bydlení v různých dobách. Autentické fotografie přibližují, jak se Ostrava postupně utvářela a měnila – od jednotlivých budov až po atmosféru jejích čtvrtí. Prohlídky se konají v 10:00 a ve 13:00. Kapacita každé prohlídky 6 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 17 h | O proměnách lokální architektury a způsobu bydlení od 13. do 16. století s archeologem Zbyňkem Moravcem. Jak vypadaly domy, ve kterých žili obyvatelé středověké Ostravy? Co o jejich podobě, uspořádání a každodenním provozu prozradily archeologické výzkumy posledních desetiletí? Kapacita přednášky je 30 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 16 h | Výběr ikonických předmětů 50. – 90. let ze sbírek Ostravského muzea s kurátorkou uměleckohistorických sbírek Monikou Piegerovou. Co dělalo domov domovem v druhé polovině 20. století? Výklad přiblíží materiály, technologie a tvary, které formovaly estetiku československých domácností, i nadčasový design, vybavení a technické vymoženosti tvořící pomyslné hvězdy tehdejších interiérů. Kapacita programu je 15 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
Muzejní ulice
Archeologické výzkumy
2004 – archeologický výzkum vedený J. Střílkovou byl prováděn v souvislostí s rekonstrukcí Ostravského muzea
2009-2010 – archeologický výzkum vedený P. Malíkem a Z. Moravcem byl prováděn v souvislosti s rekonstrukcí vodovodu a kanalizace
Archeologické výzkumy souhrnně pokryly podstatnou část průběhu ulice. Sondy probíhaly od křížení s ulicí Pivovarskou až téměř na úroveň podloubí Ostravského muzea.
Prostor ulice ve středověku
Dnešní trasa ulice Muzejní navazuje na vytýčení, vyměřené patrně již zakladateli samotného města. V prvních letech a desetiletích existence městské obce, byl do prostoru ulice odhazován odpad – objevují se zde v poměrně značném množství části keramických nádob, odřezky dřev, odkrojky kůží nebo kosti zvířat. Povrch ulice tedy poměrně rychle narůstal a i když jej lidé na některých místech zpevnili deskami nebo fošnami, případně i kameny, nepostačovalo to.
Někdy na přelomu 13. a 14. století je povrch ulice nejspíše ve svém celém rozsahu vyložen říčními valouny. Měšťané je sesbírali pravděpodobně z koryta anebo náplav Ostravice. Tato dlažba byla ale záhy překryta humusovitou vrstvou a problém se schůdností komunikace opět vyhřezl. Obyvatelé města ulici nevyčistili, ale opět se snažili bahnité a snad i páchnoucí uloženiny překrýt dalším zpevněním. V první polovině 14. století přistoupili k vytvoření dřevěné struktury, která měla dlažbu nahradit. Ve středové a jihovýchodní partii komunikace byl nejprve do vrstvy bahna zapuštěn dřevěný rošt, který se opřel o starší valounovou dlažbu. Na něj pak byly vyskládány desky jedna vedle druhé, takže vytvářely dobře schůdný dřevěný chodník. Na výdřevu ulice opět naléhají humusovité uloženiny, které mají své těžiště vzniku rovněž ve 14. století. Péče o ulici tedy pokračovala obdobným způsobem jako v předchozích letech. Snad někdy na konci 14. a v průběhu& 15. století došlo k dalšímu zpevnění povrchu ulice valounovou dlažbou, lokálně též násypem štěrku promíchaného s pískem. V tomto období (především v& 15. století) byla již ulice zřejmě čištěna, neboť z této doby nebyly identifikovány žádné splachové či odpadní vrstvy. Následná dlažba se již ukazuje jako novověká snad z doby okolo přelomu 16. a 17. století.
Celkově lze shrnout, že boční uličce do níž nebyla přivrácena žádná čelní strana domů byla věnována značná pozornost a lze předpokládat, že musela být ve středověku komunikačně poměrně vytížena.
ZM
|
|
Plán zachycuje dochovanou strukturu zpevnění povrchu ulice formou dřevěného chodníku (soutisk plánů z výzkumů 2004 a 2010), |
|
|
|
Zachycení archeologicky zkoumané plochy na ulici Muzejní, |
Fotografie dochované části dřevěného chodníku, 1. pol. 14. st., |
|
|
| Fotografie valounové dlažby, okolo 13/14. st., foto NPÚ, OM |
Keramický koník, dětská hračka, okolo 13./14. st., |
|
|
| Keramický hrnec pocházející z humusovitých odpadních vrstev, 4. čtvrtina 13. st., foto ZM |
Patrně ztracená železná podkova, 14. st., |
Odkazy na literaturu
František Kolář – Johana Střílková, Archeologický výzkum v prostorách Staré radnice, in: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 22, 2005, s. 455-472.
Zbyněk Moravec, Předstihový archeologický výzkum na Muzejní ulici v Ostravě, Badania archeologiczne na Górnym Śląsku i ziemiach pogranicznych w 2009-2010. Katowice 2012, s. 80-84.
Akce: Otevřít verzi pro tisk