Výstava nabídne pohled na desítky druhů masožravých rostlin z celého světa – od známých mucholapek přes elegantní láčkovky až po vzácné sběratelské rarity. Seznámíte se s fungováním důmyslných pastí těchto rostlin a vybrané druhy si můžete rovnou zakoupit. Výstava potrvá do 20. 9. 2026 a lze ji navštívit pouze se vstupenkou do muzea.
ČTVRTEK 17. 9., 17 h | Srdečně zveme na vernisáž výstavy Japonsko v Ostravě. Výstava představuje živé vazby, které během posledních deseti let propojily dva zdánlivě vzdálené světy. Prostřednictvím příběhu Česko-japonského kulturního centra, Heiwa kafé a festivalu Japonské dny v Ostravě přibližuje aktivity, osobnosti a události, díky nimž se japonská kultura stala součástí života města. Návštěvníci se seznámí s tradičními i současnými podobami Japonska a s komunitou lidí, která je v Ostravě dlouhodobě představuje a rozvíjí. Výstava zve k setkání s Japonskem, které můžeme v Ostravě nejen objevovat, ale také ochutnat, prožít a stát se jeho součástí.
Fara
Archeologické výzkumy
1998 – výzkum na Kostelním náměstí vedený M. Zezulou v souvislosti s výstavbou biskupství
2006 – archeologický výzkum na Kostelním náměstí vedený Z. Moravcem byl realizován při budování přístavby domu č.p. 1839.
Nástin vývoje a poznatky z archeologických výzkumů
V blízkosti kostela se nacházela od jeho počátků fara, jejíž středověké osudy můžeme sledovat na základě písemných pramenů jen nesouvisle prostřednictvím osob farářů. Z nich je k roku 1297 doložen Jindřich, působící zároveň jako biskupský notář, následovaný Adamem Benešovým z Bíliny, zmíněným papežskou listinou vydanou mezi léty 1378-1382. Ze století 15. jsou potom zmiňováni faráři Tomáš (r. 1431) a Augustin.
Z 16. století se již dochovalo více zpráv nejen o farářích, ale i o samotné faře. Uvádí se, že fara není opatřena bezpečnými dveřmi ani mřížemi. Budova tedy patrně byla v 16. století dřevěná a snad i hůře zabezpečená pro případ nedovoleného vniknutí. Z urbáře z r. 1581 se dozvídáme, že faráři kdysi náležel dvůr a zahrady a k danému roku k faře patří zahrada. Další zmínka, byť velmi nepřímá, se týká kaplana, ubytovaného na náklady města v blízkosti kostela. Ten měl mít stravu u faráře (stuol svobodný u faráře), tedy na faře. Stravování na faře se týká i učitele školy, který měl mít v neděli a ve svátky u duchovního správce stravu.
V následujícím století jsme o budově fary informováni např. z doby pobytu švédské vojenské posádky na Polské Ostravě (1642-1650). Děkan Mathisius měl Švédům údajně přímo na faře šenkovat víno. Další zmínku o faře poskytuje děkanská matrika z roku 1672, která vyjmenovává budovy patřící k faře, uvedený je farní dům i kaplanka (postavená ze dřeva) a škola, vybudovaná z kamene. Při požáru r. 1763 nebyl sice postižen samotný kostel sv. Václava, ale vyhořela jak škola, tak budova fary. Roku 1775 za faráře Tomáše Sarkandra Balcárka byla doposud dřevěná budova fary přestavěna do kamenné podoby. V soupise domů z r. 1820, který byl vypracován za účelem zdanění, je budova fary zaznamenaná jako jednopatrová. Farní dům byl zřejmě někdy v novověku vestavěn do interiéru bašty. Když pak došlo k její destrukci – k roku 1929, vzalo za své i tamní obydlí faráře.
Zůstává otázkou, kde přesně se fara nacházela před svým nastěhováním do výše zmíněného fortifikačního prvku. Je téměř jisté, že byla situována jižně od kostela sv. Václava do areálu farské zahrady. Archeologický výzkum v roce 1998 odkryl v místech severní části zkoumané plochy suterén dřevo-hliněného domu se vstupní šíjí. Podlaha byla vyložena říčními kameny a zjištěna konstrukce stěn byla podobně jako u stavby v zadním traktu Ostravského muzea, rámová. Objekt zanikl asi někdy na počátku 14. století. Není vyloučeno, že právě tento objekt mohl být součástí první farní budovy v Ostravě.
Na Kostelním náměstí bylo zachyceno více středověkých výkopů, přičemž některé byly interpretovány jako sklípky. Podlouhlé žlábky, pak zase mohou být pozůstatky po oplocení areálu fary, případně mohou představovat stopy snahy po odvodu povrchové vody.
V roce 2006 byl u hradební zdi zachycen rozsáhlejší objekt s výplní bohatou na kuchyňský odpad. Mimo četné větší či menší části nádob byly vyhodnocovány i kosterní ostatky zvířat. V odpadu farské domácnosti se nejčetněji nacházely kosti tura, pak prasete méně pak již ovce nebo kozy, kura, husy, případně lovných zvířat. Mimo kuchyňské záseky byly pozorovány i okusy psa. Ten buď mohl přináležet k farské domácnosti anebo se sem jen zaběhl.
ZM
|
|
Budova fary znázorněna na mapě stabilního katastru (pod č. 16), výřez z indikační skici z roku 1833 (převzato z Majer D. (ed.) Král který létal, Ostrava 2011, s.111), upravil ZM. |
| Plán zkoumané plochy z roku 1998. Vyobrazeny jsou zahloubené objekty (zahloubený suterén, žlábky po oplocení(?), případně odvod vody). Převzato ze Zezula M. 2003, s. 11 – viz odkazy na literaturu. Upravil ZM. | |
| Dutý haléř Přemka Opavského (1365 – 1433) nalezený při výzkumu z roku 2006 v odpadní výplni většího objektu z 1. poloviny 15. století, kresba ZM. |
Džbán s červeně malovanou výzdobou nalezený při výzkumu z roku 2006 v odpadní výplni většího objektu z 1. poloviny 15. století, kresba ZM. |
| Trojnohá pánev s vnitřní polevou nalezená při výzkumu z roku 2006 v odpadní výplni většího objektu z 1. poloviny 15. století, kresba ZM. |
Dno cedníku nalezené při výzkumu z roku 2006 v odpadní výplni většího objektu z 1. poloviny 15. století, kresba ZM. |
| Část varné nádoby (cucurbita) destilačního přístroje, 14.-15. století, výzkum z roku 1998, foto OM (ZM). | Zdobený pohár nalezený při výzkumu z roku 2006 v odpadní výplni většího objektu z 1. poloviny 15. století, kresba ZM. |
Odkazy na literaturu
Zbyněk Moravec, Archeologický výzkum na Kostelní ulici 2 v Moravské Ostravě, Zpravodaj Ostravského muzea XVI, 2009, s. 58-76.
Zbyněk Moravec, Ostrava a její blízké okolí v době kolem první poloviny 14. století. In: (D. Majer ed.) Král, který létal. Moravsko-slezské pomezí v kontextu středoevropského prostoru doby Jana Lucemburského. Ostrava 2011, s. 107-158.
Michal Zezula, Archeologie a počátky Moravské Ostravy (Archeologické výzkumy v historickém jádru města v letech 1998-2002). In Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 21. Ostrava 2003, s. 7-44.
Akce: Otevřít verzi pro tisk