STŘEDA 8. 4., 17 h | Karol Piegza, rodák z Lazů u Karviné, byl horník, učitel, zaolšský folklorista a sociální aktivista. Ve své sběratelské činnosti shromáždil více než 300 textů lidových písní reflektujících náročný život horníků. V rámci programu budou představeny hornické prapory a stuhy včetně jejich ikonografie. Součástí setkání bude také recitace vybraných ukázek písňových textů a básní tematizujících těžký úděl horníků na Karvinsku. Setkání probíhá v polském jazyce a připravil ho Stanisław Gawlik. 
Hrnec
Při archeologických výzkumech na neolitických až novověkých lokalitách bývají nejčastějším nálezem keramické nádoby či jejich části. Hrnce byly nejvyužívanějším keramickým tvarem ve středověkých kuchyních. Např. v odpadním areálu z 15. století na Kostelním náměstí v Ostravě tvořil podíl hrnce 78% všech nádob (stolních i kuchyňských). Toto nádobí bylo užíváno k vaření a hrnce mohly být vkládány s připravovaným pokrmem i do otevřeného ohně. Svědčí o tom druhotné opálení vnější strany, saze i tmavé stopy po stékající tekutině. Hrncovité nádoby se v průběhu desetiletí postupně měnily a tak je možné na základě utváření okraje, způsobu úpravy dna i následně vypáleného keramického těsta jednotlivé kusy minimálně orientačně časově zařadit.
Literatura ke středověké keramice v Ostravě:
Zezula M. Vrcholně středověká keramika a její výpověď. In: (Przybylová Blažena red.) Ostrava. Počátky a vývoj středověkého města. Ostrava 2017, s. 66-69.
Zezula M. Mladší vrcholně středověká keramika. In: (Przybylová Blažena red.) Ostrava. Počátky a vývoj středověkého města. Ostrava 2017, s. 155-158.
Hrnec s uchemHrnec se dochoval od okraje po dno. Odlomená je asi čtvrtina nádoby s části okraje a vydutí. Okraj je ven vyhnutý a rozšířený, hrdlo prohnuté, krátké. Nádoba byla vytáčena na rychle rotujícím (nožním) hrnčířské kruhu (pravidelné zvlnění vnitřního povrchu). Na vnějším povrchu jsou stopy po druhotném opálení a sazích, na vnitřním pak po usazeninách (zbytcích po jídle?). Na plecích nádoby se lokálně objevuje lesk. Datování: 3. třetina 15. století Lokalizace: Ostrava, ulice 28. října, viz mapy.cz Způsob získání: archeologický výzkum na ulici 28. října v roce 2010 Nálezové okolnosti: Předmět byl nalezen v rámci výplně odpadní jímky ve střední části městiště domu, který byl zlikvidován v roce 1841 (za účelem rozšíření dnešní ulice 28. října). Rozměry: výška = 147 mm, průměr okraje = 121 mm, výška ucha = cca 70 mm, průměr dna = 83 mm, síla stěny (plece) = 2 mm. Objem nádoby: cca 1,2 l Hmotnost: 425 g
Literatura: Odpadní jímka z ulice 28. října v Ostravě |
|
|
|
|
HrnecNádoba je dochována od okraje po dno. Okraj je římsovitý na vnější straně zdobený šroubovicí (3-4 žlábky). Hrdlo je klasicky prohnuté oddělené od horního vydutí mírným odsazením. V maximálním prohnutí hrdla je vyveden oběžný žlábek. Na plecích i spodku nádoby se opět objevuje výzdoba šroubovice. Dno je podsypávané. Celkově má nádoba soudkovitý tvar, přičemž okraj má větší průměr než maximální výduť. Keramické těsto bylo míšeno křemitým ostřivem s příměsi tuhy. Na vnější straně nese nádoba stopy po druhotném opálení, sazích a zbytcích po znečištění (od tekutého pokrmu?). Datování: poslední třetina 13. století až přelom 14. století Lokalizace: Ostrava, Muzejní ulice, viz mapy.cz Způsob získání: archeologický výzkum na Muzejní ulici v roce 2009. Nálezové okolnosti: Předmět pochází z humusovité jílovité hlíny s četnými organickými nálezy, snad z doby, kdy byly na okolních parcelách budovány první usedlosti a jiné dřevo-hliněné stavby a odpad i z této činnosti se dostával také mimo hranice městišť. Rozměry: průměr okraje = 140 mm, průměr dna = 95 mm, výška = 175 mm, síla stěny horního vydutí = 8 mm. Objem nádoby: cca 1,5 l Hmotnost: 976 g Literatura: nepublikováno k výzkumu na Muzejní ulici |
|
|
|
|
|
|
|
Akce: Otevřít verzi pro tisk