Beseda s prof. Aleksandrou Banot, v rámci setkání mezikulturní platformy. Od 17 hodin, vstup volný.
Od 29. dubna je vyhlídková věž otevřena. Vstup je možný pouze za příznivého počasí během otevírací doby muzea 10–18 h. Petřkovická venuše a její méně či více známé „kolegyně“
Jako venuše se označují pravěké ženské figurky, které byly vytvářeny v mladším paleolitu v oblasti celé Eurasie. Jsou vyrobeny z různých materiálů (z kamene, keramiky, mamutoviny, kostí nebo paroží) a zvýrazněny jsou na nich ženské rysy jako ňadra, hýždě nebo široká pánev. Ostatní části těla jsou pak většinou zcela potlačeny. Vedle kyprých venuší, které převažují, se objevují i štíhlé jako např. proslulá Petřkovická venuše, od jejíhož objevení uplyne příští rok již 65 let. Soška o velikosti 4,6 cm zpodobňující bezhlavé torzo těla mladé ženy vyřezané z krevele ležela pod mamutí stoličkou na Landeku v místě sídliště lovců mamutů. Mnohem známější je u nás bezpochyby Věstonická venuše, která bývá občas nazývána Monou Lisou evropského pravěku. Do současnosti se dochovaly ale i další zajímavé venuše, které představí přednáška nejen slovem ale i obrazem.