Nacházíte se na: Kalendář událostí » BESEDA / Stolik polski: Prochaskovi – dynastie tiskařů z Těšína »


Kalendář událostí

Září 2025
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9

KOMPONOVANÝ VEČER S PROTIMLUVEM: Anka Lipka – jasnovidka ze Slezské Ostravy

ÚTERÝ 9. 9., 17 h | Setkání s publicistou a spisovatelem Markem Piętoněm nad dramatickými osudy slezskoostravské jasnovidky, bylinkářky a lidové léčitelky Agnieszky Pilchowé. Besedu doplní četba z Piętoňovy povídky Anka Lipka v podání herce Marka Cisovského z Komorní scény Aréna. Zahraje kapela Mištes a večerem bude provázet šéfredaktor ostravské literární revue Protimluv Jiří Macháček.

10

ARCHEOLOGICKÉ LÉTO: Komentovaná prohlídka výstavy Lauby – světla a stíny Ostravy

STŘEDA 10. 9., 16 h | Komentovaná prohlídka s archeologem a kurátorem Zbyňkem Moravcem. Vstup je možný na základě předchozí rezervace a s platnou vstupenkou do muzea.

11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23

PROMĚNY STŘEDOVĚKÉ MÓDY / beseda

ÚTERÝ 23. 9., 17 h | Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Ostrava, společně s Ostravským muzeem pořádá besedu s Mgr. Veronikou Pilnou, Ph.D. věnovanou odívání ve středověku. Vstupenky zakoupíte na pokladně Ostravského muzea.

24

Literární pouť / s Pavlem Hruškou z muzea na Bazaly.

STŘEDA 24. 9., 17 h | Zajímáte se o místa a osobnosti spjaté s literární historií Ostravy? O to, jak duši Ostravy vnímala dobová próza a poezie? Pak se s námi rozhodně vydejte na literární pouť z muzea na Bazaly. Spolu s literárním historikem Pavlem Hruškou budete moci objevit zajímavé muzejní exponáty a seznámit se s texty, autory a tématy, souvisejícími s obrazem Ostravy v literatuře.
Koná se u příležitosti vydání trilogie Literární Ostrava. Sraz u Ostravského muzea (Masarykovo náměstí 1).

25 26 27 28
29 30

Novinky

V úterý 16. 9. bude muzeum zavřeno.

Milí návštěvníci, v úterý 16. 9. 2025 bude Ostravské muzeum z technických důvodů uzavřeno. Děkujeme za pochopení a omlouváme se za případné komplikace.

09.09.2025 zobrazit


Houbařská poradna pro veřejnost – každé pondělí

Každé pondělí se v muzeu koná houbařská poradna pro veřejnost. Od 15.00 do 16.30 hodin můžete přijít do muzea konzultovat své houby s odborníky Vítem Balnerem a Michalem Gracou.

01.09.2025 zobrazit


BESEDA / Stolik polski: Prochaskovi – dynastie tiskařů z Těšína

Beseda s prof. Dr hab. Zdzisławem Gębołyśem (Uniwersytet Kazimierza Wielkiego, Bydgoszcz)

středa 5. března 2025 / 17.00 / vstup volný 



Prochaskovi – dynastie tiskařů z Těšína

Počátky tiskárny Prochaska v Cieszyně sahají do roku 1806. Za necelých 50 let se z malé tiskařské dílny Prochasků stala jedna z největších nakladatelských společností v Rakousku-Uhersku. Prof. Zdzisław Gębołyś (Uniwersytet Kazimierza Wielkiego, Bydgoszcz) se ve své prezentaci bude zabývat vývojem společnosti jak po stránce technologické, tak i obchodní a kulturní, přičemž zdůrazní přínos jednotlivých majitelů: Fabian Beinhauer, Tomáš Prochaska; Karl Prochaska; Karl II Prochaska; Karl III Prochaska; Karl IV Prochaska. Představen bude také nakladatelský repertoár nakladatelství, přičemž zvláštní pozornost bude věnována jeho třem základním segmentům: literatuře v němčině, polštině a češtině. Autor se rovněž pokusí odpovědět na důležité otázky. Kdo vlastně byli Prochaskovi: tiskaři, nakladatelé; podnikatelé? Byli Prochaskovi zapojeni do společenských, vzdělávacích a politických aktivit města a regionu? Zmírňovali nebo snad naopak zhoršovali Prochaskové svými aktivitami národnostní vztahy na Těšínském Slezsku?

 

 

Prochaskowie – ród drukarzy z Cieszyna

Początki drukarni Prochasków w Cieszynie są datowane na 1806 rok. W ciągu niespełna 50 lat Prochaskowie niewielki warsztat drukarski przekształcili w jeden z największych zakładów wydawniczych w Austro-Węgrzech. W swym wystąpieniu prof. Zdzisław Gębołyś (Uniwersytet Kazimierza Wielkiego, Bydgoszcz) omówi rozwój firmy, tak technologiczny, jak biznesowy i kulturowy, akcentując wkład w te dzieła kolejnych właścicieli: Fabian Beinhauer, Tomasz Prochaska; Karl Prochaska; Karl II Prochaska; Karl III Prochaska; Karl IV Prochaska. Przedstawiony zostanie również repertuar wydawniczy oficyny, ze szczególnym zwróceniem uwagi na jej trzy podstawie segmenty: literaturę w języku niemieckim, polskim i czeskim. Autor spróbuje odpowiedzieć też na ważne pytania. Kim właściwie byli Prochaskowie: drukarzami, wydawcami; ludźmi interesu? Czy Prochaskowie angażowali się w dzialalność społeczną, edukacyjną i polityczną miasta i regionu? Czy Prochaskowie łagodzili, czy może zaostrzali swoją działalnością stosunki narodowościowe na Śląsku Cieszyńskim?


Soubory: