Nacházíte se na: Archiv výstav a akcí » 2022 » Karásek ze Lvovic potkává Vlkodlaky, aneb Fantasmagoriana v Ostravském muzeu. »


Kalendář událostí

Květen 2023
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16

Setkání s pamětí národa pro seniory, studenty a širokou veřejnost

Ostravské muzeum, Paměť národa Moravskoslezský kraj a Slezské zemské muzeum Vás zvou na přednášku Christie Falhauer

PRVNÍ VELITEL PRVNÍ TVRZE – Životní příběh velitele tvrze Smolkov, pplk. Ladislava Honce
v úterý 16. května v 16 hodin


17 18 19 20

Ostravská muzejní noc

V sobotu 20. 5. 2023 se uskuteční čtrnáctý ročník kulturního festivalu Ostravská muzejní noc. Až do pozdních nočních hodin opět nehlédnete do ostravských institucí a organizací, které se věnují kultuře, vzdělávání a dalším sociálním aktivitám.

Slavnostní zahájení se uskuteční na Prokešově náměstí před budovou Nové radnice v 17.30 hodin.

Tématem letošního ročníku je recyklace, tak NEVYHAZUJ A TVOŘ!

21
22 23 24

Komentovaná prohlídka výstavou Prokeš a muzeum

V rámci výstavy se uskuteční tři komentované prohlídky ve 13:00, 15:00 a 17:00.

Z důvodů omezené kapacity doporučujeme rezervaci míst na pokladně Ostravského muzea: duchonova@ostrmuz.cz, tel. 597 578 450 (po-pá 9.00-17.00)

Múzejní literární podvečer

Básnířka harmonie, lásky, něhy a čistoty - Zuzana Renčová-Nováková
ve středu 24. 5. v 17 hodin

25 26 27 28
29 30 31

Novinky

Sbírky online

Online prezentaci sbírek ostravského muzea naleznete na https://sbirkyonline.ostrmuz.cz/

08.03.2021 zobrazit


Katalog knihovny on-line

29.11.2021 zobrazit


Karásek ze Lvovic potkává Vlkodlaky, aneb Fantasmagoriana v Ostravském muzeu.

21. 1. - 31. 3. 2022

Výstava oslavující vznik moderní hrůzy v literatuře a filmu.

Jednou týdně je plánovaný doprovodný program formou komentované prohlídky nebo filmové projekce. Toto se odvíjí od aktulální epidemiologické situace.

Hesla: Gotický horor. Frankenstein. Queer. Weird. Romantika. Moderní revue. Dekadence. Expresionismus a avantgarda.

Fantasmagoriana (1812, Paříž) – Název antologie anonymních hrůzostrašných povídek, které ve francouzském překladu četli v roce 1816 klasici moderní hrůzy a světoznámí básníci a literáti: Lord Gordon Byron, Mary Shelleyová, Percy Bysche Shelley a doktor Polidori. Na základě její četby uzavřeli sázku a začali vytvářet vlastní hrůzostrašné příběhy. Nejznámější dílo vzniklé z této sázky je Frankenstein aneb Moderní Prométheus publikované anonymně v roce 1818, a jenž dodnes patří k nejznámějším románům hrůzy. Fantasmagoriana jako taková je rovněž symbolem pro prolínání se kultur, které se navzájem dokáží inspirovat – spojuje britskou (anglosaskou) scénu s francouzskou a německou, navíc na neutrální švýcarské půdě, kde se romantici v létě roku 1816 příznačně setkali v italské vile Diodati.

Fantasmagoriana. Kniha, která zrodila Frankensteina. (2021, Ostrava, Protimluv) – Původní překlad německých originálů antologie hororů Gespensterbuch (1811), která pak byla ve fragmentech anonymně přeložena do francouzštiny.  V češtině publikováno prvně, po více jak 210 letech. Toto vydání obsahuje ve francouzštině nepublikované pasáže, například klasický horor ze Šumavy Čarostřelec (Der Freischütz), inspirující posléze slavnou romantickou operu von Webera. Pojem Fantasmagoriana je v tomto případě inspirován hrůzostrašnými divadelními spektákly, které v Paříži provozoval vynálezce Reynaud. Ve své tvorbě hojně využíval optické klamy a vyniknul tak jako předchůdce filmových hororů.

Vlkodlak: Klasické monstrum, které při svém metaforickém využití zobrazuje člověka jako hříčku v rukách přírody. Vlkodlak se proměňuje bez vlastní vůle v okamžiku, kdy nastává úplněk. Proměna mu umožňuje ukázat zvířecí pudy v jinak navenek spořádaném životě. Vlkodlak je zároveň ten, kdo se odlišuje a koho konvenční společnost pronásleduje až na hranici, kde jej s oblibou upálí nebo jinak znemožní. Vlkodlak se objevuje v řadě spisů, od antiky do současnosti, je součástí folkloru i moderního umění. V našem pojetí je vlkodlak i symbol pro queer nebo LGBT tématiku, podobně jako upír, tato ale i jiná monstra zrodila právě viktoriánská kultura a následně pronikla do literární historie.

Jiří Karásek ze Lvovic (1871-1951): básník, romanopisec, okultista, sběratel umění a především jeden z prvních obhájců homosexuality v české kultuře. Představitel české dekadence a spoluzakladatel časopisu Moderní revue. Ve svém díle se pohybuje na pestré paletě romantické hrůzy, od smyšlených příběhů až po odborné publikace. Uspořádal nové vydání klasického českého hororu z rudolfínské doby Pekla zplozenci (1853), který patří k nejčastěji vydávaných dílům domácí hrůzy. Autor hrůzostrašného romaneta Zlověstná madona inspirovaného tvorbou Jakuba Arbese.

 

Doprovodný program k výstavě v Ostravském muzeu Karásek ze Lvovic potkává Vlkodlaky aneb Fantasmagoriana zaměřený na komentované prohlídky, přednášky a filmové večery. Sestavil a uvádí Martin Jiroušek. Vždy v 17 hodin. Vstupné: 50,- Kč

Leden:

  • 25. 1. - Frankenstein a jeho MonstrumPořad bude věnován vztahu Jiřího Karáska ze Lvovic ke gotickému románu a také k fenoménu umělých bytostí, jako například právě Frankensteinovo monstrum nebo pražský Golem.

Únor:

  • 1. 2. -  Rukopis nalezený v Zaragoze
  • 8. 2. -  Očarovaná ruka
  • 15. 2. - Gothic nebo Strašidelné léto?
  • 22. 2. - Devátá brána a Zamilovaný ďábel

Březen:

  • 1. 3. - Alraune vs Mandragora
  • 8. 3. - Pražský student a démonický autor Ewers
  • 15. 3. - Mnich vs Ďáblovy elixíry
  • 22. 3. - Fantasmagoriana dnes

 

Další doprovodný program se bude konat formou videoprojekce nebo diskuse vždy v daný den v undergroundovém pubu Psí Kusy (Hoppy Dog) na Poštovní ulici od 19. hodin.


Akce: Otevřít verzi pro tisk


Soubory: