Karásek ze Lvovic potkává Vlkodlaky, aneb Fantasmagoriana v Ostravském muzeu.
21. 1. - 31. 3. 2022
Výstava oslavující vznik moderní hrůzy v literatuře a filmu.
Jednou týdně je plánovaný doprovodný program formou komentované prohlídky nebo filmové projekce. Toto se odvíjí od aktulální epidemiologické situace.
Hesla: Gotický horor. Frankenstein. Queer. Weird. Romantika. Moderní revue. Dekadence. Expresionismus a avantgarda.
Fantasmagoriana (1812, Paříž) – Název antologie anonymních hrůzostrašných povídek, které ve francouzském překladu četli v roce 1816 klasici moderní hrůzy a světoznámí básníci a literáti: Lord Gordon Byron, Mary Shelleyová, Percy Bysche Shelley a doktor Polidori. Na základě její četby uzavřeli sázku a začali vytvářet vlastní hrůzostrašné příběhy. Nejznámější dílo vzniklé z této sázky je Frankenstein aneb Moderní Prométheus publikované anonymně v roce 1818, a jenž dodnes patří k nejznámějším románům hrůzy. Fantasmagoriana jako taková je rovněž symbolem pro prolínání se kultur, které se navzájem dokáží inspirovat – spojuje britskou (anglosaskou) scénu s francouzskou a německou, navíc na neutrální švýcarské půdě, kde se romantici v létě roku 1816 příznačně setkali v italské vile Diodati.
Fantasmagoriana. Kniha, která zrodila Frankensteina. (2021, Ostrava, Protimluv) – Původní překlad německých originálů antologie hororů Gespensterbuch (1811), která pak byla ve fragmentech anonymně přeložena do francouzštiny. V češtině publikováno prvně, po více jak 210 letech. Toto vydání obsahuje ve francouzštině nepublikované pasáže, například klasický horor ze Šumavy Čarostřelec (Der Freischütz), inspirující posléze slavnou romantickou operu von Webera. Pojem Fantasmagoriana je v tomto případě inspirován hrůzostrašnými divadelními spektákly, které v Paříži provozoval vynálezce Reynaud. Ve své tvorbě hojně využíval optické klamy a vyniknul tak jako předchůdce filmových hororů.
Vlkodlak: Klasické monstrum, které při svém metaforickém využití zobrazuje člověka jako hříčku v rukách přírody. Vlkodlak se proměňuje bez vlastní vůle v okamžiku, kdy nastává úplněk. Proměna mu umožňuje ukázat zvířecí pudy v jinak navenek spořádaném životě. Vlkodlak je zároveň ten, kdo se odlišuje a koho konvenční společnost pronásleduje až na hranici, kde jej s oblibou upálí nebo jinak znemožní. Vlkodlak se objevuje v řadě spisů, od antiky do současnosti, je součástí folkloru i moderního umění. V našem pojetí je vlkodlak i symbol pro queer nebo LGBT tématiku, podobně jako upír, tato ale i jiná monstra zrodila právě viktoriánská kultura a následně pronikla do literární historie.
Jiří Karásek ze Lvovic (1871-1951): básník, romanopisec, okultista, sběratel umění a především jeden z prvních obhájců homosexuality v české kultuře. Představitel české dekadence a spoluzakladatel časopisu Moderní revue. Ve svém díle se pohybuje na pestré paletě romantické hrůzy, od smyšlených příběhů až po odborné publikace. Uspořádal nové vydání klasického českého hororu z rudolfínské doby Pekla zplozenci (1853), který patří k nejčastěji vydávaných dílům domácí hrůzy. Autor hrůzostrašného romaneta Zlověstná madona inspirovaného tvorbou Jakuba Arbese.
Doprovodný program k výstavě v Ostravském muzeu Karásek ze Lvovic potkává Vlkodlaky aneb Fantasmagoriana zaměřený na komentované prohlídky, přednášky a filmové večery. Sestavil a uvádí Martin Jiroušek. Vždy v 17 hodin. Vstupné: 50,- Kč
Leden:
- 25. 1. - Frankenstein a jeho Monstrum - Pořad bude věnován vztahu Jiřího Karáska ze Lvovic ke gotickému románu a také k fenoménu umělých bytostí, jako například právě Frankensteinovo monstrum nebo pražský Golem.
Únor:
- 1. 2. - Rukopis nalezený v Zaragoze
- 8. 2. - Očarovaná ruka
- 15. 2. - Gothic nebo Strašidelné léto?
- 22. 2. - Devátá brána a Zamilovaný ďábel
Březen:
- 1. 3. - Alraune vs Mandragora
- 8. 3. - Pražský student a démonický autor Ewers
- 15. 3. - Mnich vs Ďáblovy elixíry
- 22. 3. - Fantasmagoriana dnes
Další doprovodný program se bude konat formou videoprojekce nebo diskuse vždy v daný den v undergroundovém pubu Psí Kusy (Hoppy Dog) na Poštovní ulici od 19. hodin.
Akce: Otevřít verzi pro tisk
Výstava nabídne pohled na desítky druhů masožravých rostlin z celého světa – od známých mucholapek přes elegantní láčkovky až po vzácné sběratelské rarity. Seznámíte se s fungováním důmyslných pastí těchto rostlin a vybrané druhy si můžete rovnou zakoupit. Výstava potrvá do 20. 9. 2026 a lze ji navštívit pouze se vstupenkou do muzea.
ČTVRTEK 17. 9., 17 h | Srdečně zveme na vernisáž výstavy Japonsko v Ostravě. Výstava představuje živé vazby, které během posledních deseti let propojily dva zdánlivě vzdálené světy. Prostřednictvím příběhu Česko-japonského kulturního centra, Heiwa kafé a festivalu Japonské dny v Ostravě přibližuje aktivity, osobnosti a události, díky nimž se japonská kultura stala součástí života města. Návštěvníci se seznámí s tradičními i současnými podobami Japonska a s komunitou lidí, která je v Ostravě dlouhodobě představuje a rozvíjí. Výstava zve k setkání s Japonskem, které můžeme v Ostravě nejen objevovat, ale také ochutnat, prožít a stát se jeho součástí.