STŘEDA 8. 4., 17 h | Karol Piegza, rodák z Lazů u Karviné, byl horník, učitel, zaolšský folklorista a sociální aktivista. Ve své sběratelské činnosti shromáždil více než 300 textů lidových písní reflektujících náročný život horníků. V rámci programu budou představeny hornické prapory a stuhy včetně jejich ikonografie. Součástí setkání bude také recitace vybraných ukázek písňových textů a básní tematizujících těžký úděl horníků na Karvinsku. Setkání probíhá v polském jazyce a připravil ho Stanisław Gawlik. 
Ostrava nevídaná na cestě ke své velikosti
24. 3. - 2. 7. 2017
Ostravské muzeum ve spolupráci s Archivem města Ostravy pořádá při příležitosti 750. výročí nejstarší dochované písemné zmínky o Ostravě výstavu „Ostrava nevídaná na cestě ke své velikosti“. Záštitu nad ní převzal primátor Statutárního města Ostrava Tomáš Macura.
Projekt je realizován s finanční podporou statutárního města Ostravy.
Výstava se skládá ze šesti částí: Ostrava nejstarší, Ostrava středněvěká, Ostrava pulzující, Ostrava na soutoku řek, Ostrava poetická, Ostrava a lidé. V každé části je vystaveno několik předmětů, které ještě širší veřejnost neměla možnost vidět.
Ostrava nejstarší připomíná dobu lovců mamutů, kterou nereprezentují jen staré nálezy z návrší Landek (petřkovická venuše), ale i ty nové, např. mohutný mamutí kel, nedávno vyzdvižený z řečiště Odry. Druhý fenomén představuje jantarová stezka, prastará obchodní cesta spojující sever a jih Evropy, jejíž přítomnost nám na Ostravsku dokládají nalezené antické mince.
Ostrava středněvěká mapuje Ostravu od jejího založení po zahájení industrializace. Jsou zde vystaveny nejstarší dochované písemné prameny, vztahující se k městu, ale rovněž nejnovější archeologické nálezy dokládající řemeslnou činnost, předměty z nejbližších hradů i mincovní poklad, objevený přímo v centru Ostravy.
Ostrava pulzující zachycuje přerod Moravské Ostravy z malého řemeslnicko-zemědělského města v jedno z největších a nejvýznamnějších průmyslových center tehdejší habsburské monarchie. Stěžejním exponátem je litografie Ernsta Wilhelma Knippela z počátku 50. let 19. století zachycující Moravskou Ostravu a okolí při pohledu z Landeku. Jsou na ní zobrazeny mj. průmyslové objekty – železárny ve Vítkovicích, doly, i důležité dopravní stavby – nádraží a trať Severní dráhy Ferdinandovy.
Ostrava na soutoku řek představuje unikátní nivní krajinu, která byla v minulosti protkaná spletí říčních meandrů a odstavených mrtvých ramen Odry i jejích přítoků Opavy a Ostravice. Řekami probíhaly zemské hranice, řeky poskytovaly obživu i rozpoutávaly záplavy. Zvodnělá niva byla průchozí na brodech (Ostrava) nebo pomocí převozů (Přívoz). Ostravice – ostře, rychle a svižně tekoucí řeka, dala Ostravě jméno. Na základě historických map řečiště Ostravice je připomenut fenomén větvícího se štěrkonosného toku s úzce specializovanými živočichy a rostlinami, dnes kriticky ohroženými. Soutok řek je představen jako spojovací fenomén výstavních celků, věnovaných lidské činnosti v nivě.
Ostrava poetická je tvořena několika navzájem provázanými soubory. Zastoupeni zde jsou výhradně ostravští, respektive regionální malíři, mezi něž počítáme také reprezentativní plejádu ostravských německých autorů. Ze sbírky výtvarného umění Ostravského muzea byly vybrány kresby a grafické listy, které dosud nebyly vystavovány a jsou veřejnosti neznámé. Jednotícím prvkem výběru byla snaha postihnout metafyzický konflikt mezi surovou, skutečnou industriální krajinou a její poutavou poetickou transkripcí v dílech známých i zapomenutých autorů. Velký prostor je zde dán neprávem nedoceněným mistrovským kresbám Jana Sládka.
Ostrava a lidé ukazuje Ostravu pomocí starých fotografií ze sbírek Ostravského muzea jako město, kde se lidé rodí, vzdělávají, pracují, baví se, ale také umírají. Město, jež má dlouhou a bohatou historii, kterou se snaží výstava alespoň útržkovitě svým návštěvníkům připomenout.
Dne 6. 6. 2017 ve 13 hodin přijel za doprovodu Policie ČR jeden z posledních originálů, které jsou v Ostravě, respektive v Ostravském muzeu vystavovány v rámci výstavy Ostrava nevídaná. Petřkovická venuše patří k nejvýznamnějším kulturním památkám České republiky.
Torzo ženské postavy z krevele (hematitu) bylo nalezeno v roce 1953 při archeologickém výzkumu, který inicioval Archeologický ústav Akademie věd v Brně. Vedl jej dr. Bohuslav Klíma. Její stáří je stanoveno na téměř 23 tisíc let (období paleolitu – starší doba kamenná). Kromě známé sošky byla nalezena ještě jedna – tzv. 2. Petřkovická venuše (také z krevele), jejíž vzhled je méně propracovaný a v rámci výstavy Ostrava nevídaná bude představena veřejnosti úplně poprvé.
I Petřkovická venuše má své poprvé – v Ostravě byla prezentována již několikrát, ale v Ostravském muzeu bude vystavena poprvé a na nejdelší dobu - pět dní (od 7.6. do 11.6.) Věříme, že bude určitě největší „atrakcí“ Ostravské muzejní noci 2017 !!!
Akce: Otevřít verzi pro tisk