Nacházíte se na: Archiv výstav a akcí » 2017 » Ostrava nevídaná na cestě ke své velikosti » Ostrava nejstarší »


Kalendář událostí

Březen 2023
Po Út St Čt So Ne
1 2 3

Knižní festival Ostrava

Knihovnu Ostravského muzea můžete navštívit na Knižním festivalu na Černé louce.

4

Knižní festival Ostrava

Knihovnu Ostravského muzea můžete navštívit na Knižním festivalu na Černé louce.

5
6 7 8 9 10 11 12
13

literární podvečer

Muzejní literární podvečer - Haló, Jácíčku - u příležitosti 100. výročí narození Daisy Mrázkové.
Začátek v 17 hodin.

14 15 16 17 18 19
20 21 22 23

Na jasankach za polárním kruhem

Beseda je součástí doprovodného programu k výstavě "Počátky lyžníků v Beskydech".
Začátek v 17 hodin.

24 25 26
27 28 29 30 31

První Noc s Andersenem v Ostravském muzeu

Chcete zažít „Noc v muzeu“?
V rámci akce Noc s Andersenem bude mít 10 dětí jedinečnou šanci přespat v budově muzea z pátku 31. 3. na sobotu 1. 4..
Celým večerem nás bude provázet Ferda mravenec, jenž se promítne do všech částí programu.
Čeká nás společné čtení, zábavné hry, tvůrčí aktivity, objevování světa hmyzu, návštěva přírodovědné expozice a spousta zábavy!

Novinky

Sbírky online

Online prezentaci sbírek ostravského muzea naleznete na https://sbirkyonline.ostrmuz.cz/

08.03.2021 zobrazit


Katalog knihovny on-line

29.11.2021 zobrazit


Ostrava nejstarší

LANDEK

Petřkovická venuše, výzkum 1952-1953. Převzato z: Vokřínek, P., Landek - svědek dávné minulosti. Ostrava 1996.

Návrší Landek bylo lidmi osidlováno v mladší fázi vývoje moravského gravettienu, rámcově mezi 23–21 tisíci lety před současností. V této době byla krajina bezlesá s keřovými porosty borovice, břízy a vrby. Na základě archeologických výzkumů se zdá, že ohniště vytvářela jakýsi nepravidelný kruh, přičemž v centru se nacházela plocha s červeným barvivem. Střed dění na tábořišti představovala jednotlivá ohniště, která, jak se u jednoho z nich prokázalo, mohla být několikrát obnovována. Lovci doby kamenné přikládali do ohně nejen dřevo, ale topili i kostmi a černým uhlím. Unikátní nález tohoto zkoksovatěného kamene se podařil B. Klímovi v roce 1953, a ačkoliv se nejedná o nejstarší záměrné topení uhlím, je toto zjištění v celosvětovém měřítku ojedinělé.

Kamenné nástroje z výzkumu 1952-1953. Převzato z: Vokřínek, P., Landek - svědek dávné minulosti. Ostrava 1996.

Ohniště doprovázely jamky, které mohly sloužit k vaření. Část prostoru vyplňovaly plochy pokryté červeným barvivem (krevel rozetřený na prášek). Přesné určení příčiny přítomnosti prášku na tábořišti je prozatím neznámé, lze snad jen předpokládat, že červené barvivo mělo pro tehdejší lidi velký symbolický význam. Na tábořišti ovšem nebyl zachycen jen prášek či hrudky barviva, ale také několik samostatných předmětů vyhotovených přímo z tvrdého krevele. Mimo oválnou destičku s dvěma zářezy a zlomek opracovaný do tvaru škrabadla, jsou to především torza dvou ženských figurek. Jedna z plastik označovaná jako petřkovická venuše představuje mladou ženu ve střední fázi těhotenství a lze ji považovat za nejvýznamnější prehistorický nález Ostravska. Mimo barviva a předmětů z krevele, byly na tábořišti vyzvednuty i hrudky pálené hlíny a samozřejmě značné množství štípaných nástrojů. Lze předpokládat, že paleolitičtí obyvatelé se mimo dalších činností věnovali na Landeku i zpracovávání kamenné suroviny za účelem vyrábění nástrojů.

Poloha sídliště umožňovala velmi přehledné sledování stádní zvěře. Půdní podmínky ovšem nepřály zachování kosterních pozůstatků zvířat, a proto se do dnešních dnů dochovaly z Landeka ostatky jen několika málo druhů. Přímo je tedy doložen jen lov mamuta, koně a soba.


Akce: Otevřít verzi pro tisk


Soubory: