Nacházíte se na: Archív výstav a akcí » 2017 » Ostrava nevídaná na cestě ke své velikosti » Ostrava nejstarší »


Kalendář událostí

Listopad 2019
Po Út St Čt So Ne
1 2 3
4

Hřibovité houby I. / Mgr. Michal Graca

Podzimní cyklus přednášek s mykologickou tématikou, začátek v 17 hodin.

5 6 7 8 9 10
11

Hřibovité houby II. / Mgr. Michal Graca, Holubinky I. / RNDr. Vít Balner

Podzimní cyklus přednášek s mykologickou tématikou, začátek v 17 hodin.
HŘIBOVITÉ HOUBY a HOLUBINKY
V první části přednášky dokončíme z minula Hřibovité houby. Čeká na Vás skupina velmi pěkných barevných hřibů. V druhé části se můžete těšit na úvod do tématu holubinek, na které se v poradně často ptáte. Tak neváhejte a udělejte si v pondělí čas :-)

12 13 14 15 16 17
18

Holubinky (2. část) / RNDr. Vít Balner

Podzimní cyklus přednášek s mykologickou tématikou, začátek v 17 hodin.

19 20 21 22 23 24
25

Zajímavosti o houbách - Mgr. Tereza Tejklová

Podzimní cyklus přednášek s mykologickou tématikou, začátek v 17 hodin.

26

Město mé naděje (Jan Kačer, 1978) - Křižovatky slezské kinematografie 2

Budovatelský příběh a drama o výrobě jaderného reaktoru přetavené do filmové poémy. Osobité vyznání se z lásky k Ostravě a jejímu okolí. Film plný unikátních záběrů z Vítkovic a dnes už neexistující části centrální Ostravy.

Začínáme v 17 hodin v přednáškovém sále Ostravského muzea. Vstupné 50 Kč.
Doporučujeme rezervaci na tel. 597 578 450 nebo na pokladně muzea (pondělí-pátek 9,00-16,30).

27 28 29 30

Novinky

Ostrava nejstarší

LANDEK

Petřkovická venuše, výzkum 1952-1953. Převzato z: Vokřínek, P., Landek - svědek dávné minulosti. Ostrava 1996.

Návrší Landek bylo lidmi osidlováno v mladší fázi vývoje moravského gravettienu, rámcově mezi 23–21 tisíci lety před současností. V této době byla krajina bezlesá s keřovými porosty borovice, břízy a vrby. Na základě archeologických výzkumů se zdá, že ohniště vytvářela jakýsi nepravidelný kruh, přičemž v centru se nacházela plocha s červeným barvivem. Střed dění na tábořišti představovala jednotlivá ohniště, která, jak se u jednoho z nich prokázalo, mohla být několikrát obnovována. Lovci doby kamenné přikládali do ohně nejen dřevo, ale topili i kostmi a černým uhlím. Unikátní nález tohoto zkoksovatěného kamene se podařil B. Klímovi v roce 1953, a ačkoliv se nejedná o nejstarší záměrné topení uhlím, je toto zjištění v celosvětovém měřítku ojedinělé.

Kamenné nástroje z výzkumu 1952-1953. Převzato z: Vokřínek, P., Landek - svědek dávné minulosti. Ostrava 1996.

Ohniště doprovázely jamky, které mohly sloužit k vaření. Část prostoru vyplňovaly plochy pokryté červeným barvivem (krevel rozetřený na prášek). Přesné určení příčiny přítomnosti prášku na tábořišti je prozatím neznámé, lze snad jen předpokládat, že červené barvivo mělo pro tehdejší lidi velký symbolický význam. Na tábořišti ovšem nebyl zachycen jen prášek či hrudky barviva, ale také několik samostatných předmětů vyhotovených přímo z tvrdého krevele. Mimo oválnou destičku s dvěma zářezy a zlomek opracovaný do tvaru škrabadla, jsou to především torza dvou ženských figurek. Jedna z plastik označovaná jako petřkovická venuše představuje mladou ženu ve střední fázi těhotenství a lze ji považovat za nejvýznamnější prehistorický nález Ostravska. Mimo barviva a předmětů z krevele, byly na tábořišti vyzvednuty i hrudky pálené hlíny a samozřejmě značné množství štípaných nástrojů. Lze předpokládat, že paleolitičtí obyvatelé se mimo dalších činností věnovali na Landeku i zpracovávání kamenné suroviny za účelem vyrábění nástrojů.

Poloha sídliště umožňovala velmi přehledné sledování stádní zvěře. Půdní podmínky ovšem nepřály zachování kosterních pozůstatků zvířat, a proto se do dnešních dnů dochovaly z Landeka ostatky jen několika málo druhů. Přímo je tedy doložen jen lov mamuta, koně a soba.


Akce: Otevřít verzi pro tisk


Soubory: