Nacházíte se na: Muzeum » Po stopách staré Ostravy » Podkovovitá bašta »


Kalendář událostí

Leden 2026
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13

KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA VÝSTAVY / Světlo v temnotách aneb 90 let zednářství v Ostravě

ÚTERÝ 13. 1., 17 h | Srdečně zveme na komentovanou prohlídku s autory výstavy Martinem L. a Robertem G., kteří vás provedou skrytým světem ostravského zednářství a odhalí jeho principy, symboliku i tradice. Nahlédnete do historie lóže Lux in tenebris a uvidíte autentické předměty, jež zednáři používali i používají dodnes.
Vstupné: 100 Kč (základní) / 70 Kč (snížené).
Kapacita je omezena, rezervace míst nutná.

14 15

PUTINOVA KLEC – Příběhy nesvobody v současném Rusku

Venkovní výstava organizace Gulag.cz prostřednictvím ilustrací přibližuje případy současných politických vězňů, kteří byli v Rusku odsouzeni za nesouhlas s agresí proti Ukrajině a dalšími zločiny ruské vlády. Výstava bude zahájena ve čtvrtek 15. 1. 2026 v 17 hodin na Masarykově náměstí, kde bude k vidění do 15. 2. 2026.

DEBATA O SOUČASNÉM RUSKU A POLITICKÝCH VĚZNÍCH

ČTVRTEK 15. 1., 17 h | Debata věnovaná situaci v současném Rusku a podmínkám politických vězňů. O tématu budou hovořit Alexandra Skorvid (Gulag.cz) a Miroslav Karas (bývalý zahraniční zpravodaj ČT), diskusi povede Štěpán Černoušek (předseda organizace Gulag.cz). Pro zájemce bude po skončení debaty následovat psaní dopisů a pohlednic lidem nespravedlivě vězněným v Rusku, během kterého se zájemci dozví více o jejich osudech.
Vstup je volný na základě rezervace místa.

16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29

ČEŠTÍ SVOBODNÍ ZEDNÁŘI VE 20. STOLETÍ / přednáška Doc. PhDr. Jany Čechurové, Ph.D., z Ústavu historie, Filozofické fakulty, Univerzity Karlovy.

ČTVRTEK 29. 1., 17 h | Přednáška bude věnována vzniku a vývoji svobodného zednářství v moderní době a to jak v celočeskoslovenském kontextu, tak s dílčím zaměřením na moravské reálie. Těžiště výkladu se zaměří na českojazyčné regulérní zednářství, sdružené pod Národní Velikou Lóží Československou, k níž patřila i ostravská lóže Lux in tenebris (Světlo v temnotách). Výklad bude doplněn o informace o německojazyčném zednářství a také některých zednářství podobných společnostech, které existovaly na našem území a dotvářely pestrou paletu diskrétního sdružování. Představeny budou i některé pro zednářství důležité osobnosti. Celkově bude obsah přednášky zasazen do širších celospolečenských a politických reálií, od nichž nelze fenomén svobodného zednářství separovat. Rezervace míst nutná.
Vstupné: 100 Kč (základní) / 70 Kč (snížené)

30 31

Novinky

ZMĚNA VSTUPNÉHO / od 1. 1. 2026

Milí návštěvníci, dovolujeme si vás upozornit, že od 1. ledna 2026 vstoupil v platnost nový ceník vstupného do Ostravského muzea, na vyhlídkovou věž i na doprovodné a edukační programy. Nový ceník najdete v menu v sekci Kontakty – Otevírací doba a vstupné nebo na pokladně muzea. Věříme, že pro vás zůstane návštěva muzea i nadále dostupná a příjemná. Děkujeme za pochopení.

01.01.2026 zobrazit


Podkovovitá bašta

Archeologické výzkumy

2006 – archeologický výzkum na Kostelním náměstí vedený Z. Moravcem byl realizován při budování přístavby domu č.p. 1839.

 

Stavební vývoj

Bašta, tento fortifikační prvek aktivní obrany, byla s největší pravděpodobností zahrnuta do obranného systému Ostravy až v 1. polovině 15. století, zřejmě na základě iniciativy Jana Čapka ze Sán. Není vyloučeno, že se tento stavební zásah netýkal jen samotného prostoru v okolí bašty, ale že byla stavebně upravena celá partie vstupu do města ze slezské strany. Rekonstrukcí mohla tedy projít jak Kostelní brána, tak k ní přilehlé části fortifikace (na severovýchodní zdi kousek od brány se nacházela bašta druhá patrně pravoúhlá).

V pozdějších obdobích sídlila mezi zdmi bašty fara. V roce 1929 pak byla bašta zbourána a na místě kde stávala vyrostla dodnes stojící budova kláštera redemptoristů.

Základy bašty se podařilo obnažit archeologickým výzkumem v roce 2006 a je možné je shlédnout v rámci objektu sídla Telepace.

ZM

Výřez z Anneisova plánu (r. 1779) zobrazuje Moravskou Ostravu s opevněním. Bašta je znázorněna drobným hrbolkem u farního kostela. Převzato z Brosch O., Povodí Odry, Český Těšín 2005, s. 80.
Originál uložen v Archivu města Ostravy.

Výřez z veduty Ostravy z roku 1728 zobrazuje baštu v pozadí stojí kostel sv. Václava. Převzato z Brosch O., Povodí Odry, Český Těšín 2005, s. 15.
Originál uložen v Archivu města Brna.

Průběh hradební zdi s bránami a baštami vyznačen v současné zástavbě.
Vyznačil ZM.

Destruovaná bašta r. 1929, fotoarchiv OM.

Zachycená zeď bašty při výzkumu z roku 2005, zakreslil ZM.

Odkazy na literaturu

Miloslav Kroček, Opevnění města Moravské Ostravy, in Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 18. Ostrava 1997, s. 308-322.

Zbyněk Moravec, Archeologický výzkum na Kostelní ulici 2 v Moravské Ostravě, Zpravodaj Ostravského muzea XVI, 2009, s. 58-76.

Marek Kiecoň - Zbyněk Moravec, Městská hradba v Ostravě ve světle archeologických výzkumů, in: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 25, Ostrava 2011, s. 429-450.


Akce: Otevřít verzi pro tisk


Soubory: