Podkovovitá bašta
Archeologické výzkumy
2006 – archeologický výzkum na Kostelním náměstí vedený Z. Moravcem byl realizován při budování přístavby domu č.p. 1839.
Stavební vývoj
Bašta, tento fortifikační prvek aktivní obrany, byla s největší pravděpodobností zahrnuta do obranného systému Ostravy až v 1. polovině 15. století, zřejmě na základě iniciativy Jana Čapka ze Sán. Není vyloučeno, že se tento stavební zásah netýkal jen samotného prostoru v okolí bašty, ale že byla stavebně upravena celá partie vstupu do města ze slezské strany. Rekonstrukcí mohla tedy projít jak Kostelní brána, tak k ní přilehlé části fortifikace (na severovýchodní zdi kousek od brány se nacházela bašta druhá patrně pravoúhlá).
V pozdějších obdobích sídlila mezi zdmi bašty fara. V roce 1929 pak byla bašta zbourána a na místě kde stávala vyrostla dodnes stojící budova kláštera redemptoristů.
Základy bašty se podařilo obnažit archeologickým výzkumem v roce 2006 a je možné je shlédnout v rámci objektu sídla Telepace.
ZM
 |
Výřez z Anneisova plánu (r. 1779) zobrazuje Moravskou Ostravu s opevněním. Bašta je znázorněna drobným hrbolkem u farního kostela. Převzato z Brosch O., Povodí Odry, Český Těšín 2005, s. 80. |
 |
Výřez z veduty Ostravy z roku 1728 zobrazuje baštu v pozadí stojí kostel sv. Václava. Převzato z Brosch O., Povodí Odry, Český Těšín 2005, s. 15. |
 |
Průběh hradební zdi s bránami a baštami vyznačen v současné zástavbě. |
 |
Destruovaná bašta r. 1929, fotoarchiv OM. |
 |
Zachycená zeď bašty při výzkumu z roku 2005, zakreslil ZM. |
Odkazy na literaturu
Miloslav Kroček, Opevnění města Moravské Ostravy, in Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 18. Ostrava 1997, s. 308-322.
Zbyněk Moravec, Archeologický výzkum na Kostelní ulici 2 v Moravské Ostravě, Zpravodaj Ostravského muzea XVI, 2009, s. 58-76.
Marek Kiecoň - Zbyněk Moravec, Městská hradba v Ostravě ve světle archeologických výzkumů, in: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 25, Ostrava 2011, s. 429-450.
Akce: Otevřít verzi pro tisk