Nacházíte se na: Muzeum » Po stopách staré Ostravy » Kostelní brána »


Kalendář událostí

Leden 2019
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29

Křižovatky slezské kinematografie

Křižovatky (1959)- Dalibor Daněk neměl v životě štěstí. Jeho rodiče se rozvedli, vyrůstal v dětském domově a byl dvakrát trestán. Teď odjíždí do Ostravy, aby si našel práci. Pavel Blumenfeld posílá neherce telefonního mechanika Pavla Molčíka na jeho životní štafetu.

29. 1. v 17 hodin, vstupné: 30,- Kč
Přednášková místnost / promítací sál – přízemí Ostravského muzea, Masarykovo náměstí 1 v Moravské Ostravě.
Délka programu cca 120 minut.

30 31

Novinky

Kostelní brána

Archeologické výzkumy

2008 – archeologický výzkum na Kostelní-Biskupské ulici vedený M. Kieconěm byl realizován v souvislosti s výstavbou bytového domu „Městské brány“.

 

Podoba brány

Kostelní brána nazývaná též Zámostní anebo Dolní byla ze všech ostravských bran nejmohutnější. Brána umožňovala průchod z města k mostu přes Ostravici a pak dál do Slezska, případně naopak. Vstup do města byl opatřen věží s cimbuřím, jehož podoba známá z vedut města nejspíše pochází až ze závěru 16. století a je připisována italskému staviteli a městskému purkmistru Bernardu Lvovi. Věž byla vystavěna z kamene, pravděpodobně z pískovce, renesanční cimbuří zase z cihel. Brána měla být opatřena i opěrnými pilíři a zaklenuta lomeným obloukem. Ve věži byly zazděny kamenné (švédské a pruské) ale i železné dělové koule. Z roku 1923 máme zprávu od Aloise Adamuse, že v lapidáriu ostravského muzea je poškozený znak olomouckého biskupství pocházející z městských hradeb, nejspíše z jedné z bran. Kostelní brána byla zbourána v roce 1830.

Archeologický výzkum v místech před Kostelní branou odhalil, že zde ve středověku probíhal vodní příkop. Zahluboval se více než 1,7m a je tedy vysoce pravděpodobné, že těsně před vstupem do města se nacházel dřevěný most, který příkop překlenul.

ZM

Výřez z mapky (1699) zachycuje Kostelní bránu, patrnou jsou i kostel sv. Václava a radniční věž.

Výřez z mapky (1699) zachycuje Kostelní bránu, patrnou jsou i kostel sv. Václava a radniční věž.

Výřez z Anneisova plánu (r. 1779) zobrazuje Moravskou Ostravu s opevněním včetně bran. Převzato z Brosch O., Povodí Odry, Český Těšín 2005, s. 80. Originál uložen v Archivu města Ostravy.

Výřez z Anneisova plánu (r. 1779) zobrazuje Moravskou Ostravu s opevněním včetně bran. Převzato z Brosch O., Povodí Odry, Český Těšín 2005, s. 80.
Originál uložen v Archivu města Ostravy.

Kostelní brána zachycená na výřezu z veduty Ostravy z roku 1728. Převzato z Brosch O., Povodí Odry, Český Těšín 2005, s. 15. Originál uložen v Archivu města Brna.

Kostelní brána zachycená na výřezu z veduty Ostravy z roku 1728. Převzato z Brosch O., Povodí Odry, Český Těšín 2005, s. 15.
Originál uložen v Archivu města Brna.

Průběh hradební zdi s bránami a baštami vyznačen v současné zástavbě. Vyznačil ZM.

Průběh hradební zdi s bránami a baštami vyznačen v současné zástavbě. Vyznačil ZM.

 

Odkazy na literaturu

Alois Adamus, Besídka. Z historických drobností ostravských. Ostravské hradby. Ostravský deník XXVI, č. 83, 13. 4. 1923.

Miloslav Kroček, Opevnění města Moravské Ostravy, in Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 18. Ostrava 1997, s. 308-322.

Marek Kiecoň - Zbyněk Moravec, Městská hradba v Ostravě ve světle archeologických výzkumů, in: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 25, Ostrava 2011, s. 429-450.


Akce: Otevřít verzi pro tisk


Soubory: