Výstava nabídne pohled na desítky druhů masožravých rostlin z celého světa – od známých mucholapek přes elegantní láčkovky až po vzácné sběratelské rarity. Seznámíte se s fungováním důmyslných pastí těchto rostlin a vybrané druhy si můžete rovnou zakoupit. Výstava potrvá do 20. 9. 2026 a lze ji navštívit pouze se vstupenkou do muzea.
ČTVRTEK 17. 9., 17 h | Srdečně zveme na vernisáž výstavy Japonsko v Ostravě. Výstava u příležitosti 10. výročí Česko-japonského kulturního centra představuje dlouhodobý a živý dialog mezi Českou republikou a Japonskem rozvíjený prostřednictvím festivalů, vzdělávání, umění i každodenního života v Ostravě. Nejde pouze o prezentaci exotické kultury, ale o příběh lidí, kteří vytvářejí most mezi vzdálenými světy. Japonsko v Ostravě lze nejen objevovat, ale také prožít a stát se jeho součástí.
Zveme vás do Ostravského muzea na vernisáž výstavy Vlez mi na záda, která se uskuteční ve čtvrtek 1. října v 17 hodin. Výstavu zahájí Anna Pohořálková, kurátorka výstavy, Filip Petlička, ředitel muzea a Lucie Baránková Vilamová, náměstkyně primátora statutárního města Ostravy. Vystoupí Folklorní soubor Slezan z Českého Těšína. Vstup na vernisáž je volný.
Kostelní brána
Archeologické výzkumy
2008 – archeologický výzkum na Kostelní-Biskupské ulici vedený M. Kieconěm byl realizován v souvislosti s výstavbou bytového domu „Městské brány“.
Podoba brány
Kostelní brána nazývaná též Zámostní anebo Dolní byla ze všech ostravských bran nejmohutnější. Brána umožňovala průchod z města k mostu přes Ostravici a pak dál do Slezska, případně naopak. Vstup do města byl opatřen věží s cimbuřím, jehož podoba známá z vedut města nejspíše pochází až ze závěru 16. století a je připisována italskému staviteli a městskému purkmistru Bernardu Lvovi. Věž byla vystavěna z kamene, pravděpodobně z pískovce, renesanční cimbuří zase z cihel. Brána měla být opatřena i opěrnými pilíři a zaklenuta lomeným obloukem. Ve věži byly zazděny kamenné (švédské a pruské) ale i železné dělové koule. Z roku 1923 máme zprávu od Aloise Adamuse, že v lapidáriu ostravského muzea je poškozený znak olomouckého biskupství pocházející z městských hradeb, nejspíše z jedné z bran. Kostelní brána byla zbourána v roce 1830.
Archeologický výzkum v místech před Kostelní branou odhalil, že zde ve středověku probíhal vodní příkop. Zahluboval se více než 1,7m a je tedy vysoce pravděpodobné, že těsně před vstupem do města se nacházel dřevěný most, který příkop překlenul.
ZM
|
Výřez z mapky (1699) zachycuje Kostelní bránu, patrnou jsou i kostel sv. Václava a radniční věž. |
|
Výřez z Anneisova plánu (r. 1779) zobrazuje Moravskou Ostravu s opevněním včetně bran. Převzato z Brosch O., Povodí Odry, Český Těšín 2005, s. 80. |
|
Kostelní brána zachycená na výřezu z veduty Ostravy z roku 1728. Převzato z Brosch O., Povodí Odry, Český Těšín 2005, s. 15. |
|
Průběh hradební zdi s bránami a baštami vyznačen v současné zástavbě. Vyznačil ZM. |
Odkazy na literaturu
Alois Adamus, Besídka. Z historických drobností ostravských. Ostravské hradby. Ostravský deník XXVI, č. 83, 13. 4. 1923.
Miloslav Kroček, Opevnění města Moravské Ostravy, in Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 18. Ostrava 1997, s. 308-322.
Marek Kiecoň - Zbyněk Moravec, Městská hradba v Ostravě ve světle archeologických výzkumů, in: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 25, Ostrava 2011, s. 429-450.
Akce: Otevřít verzi pro tisk