Venkovní výstava organizace Gulag.cz prostřednictvím ilustrací přibližuje případy současných politických vězňů, kteří byli v Rusku odsouzeni za nesouhlas s agresí proti Ukrajině a dalšími zločiny ruské vlády. Výstava bude zahájena ve čtvrtek 15. 1. 2026 v 17 hodin na Masarykově náměstí, kde bude k vidění do 15. 2. 2026.
ČTVRTEK 15. 1., 17 h | Debata věnovaná situaci v současném Rusku a podmínkám politických vězňů. O tématu budou hovořit Alexandra Skorvid (Gulag.cz) a Miroslav Karas (bývalý zahraniční zpravodaj ČT), diskusi povede Štěpán Černoušek (předseda organizace Gulag.cz). Pro zájemce bude po skončení debaty následovat psaní dopisů a pohlednic lidem nespravedlivě vězněným v Rusku, během kterého se zájemci dozví více o jejich osudech.
Kostelní brána
Archeologické výzkumy
2008 – archeologický výzkum na Kostelní-Biskupské ulici vedený M. Kieconěm byl realizován v souvislosti s výstavbou bytového domu „Městské brány“.
Podoba brány
Kostelní brána nazývaná též Zámostní anebo Dolní byla ze všech ostravských bran nejmohutnější. Brána umožňovala průchod z města k mostu přes Ostravici a pak dál do Slezska, případně naopak. Vstup do města byl opatřen věží s cimbuřím, jehož podoba známá z vedut města nejspíše pochází až ze závěru 16. století a je připisována italskému staviteli a městskému purkmistru Bernardu Lvovi. Věž byla vystavěna z kamene, pravděpodobně z pískovce, renesanční cimbuří zase z cihel. Brána měla být opatřena i opěrnými pilíři a zaklenuta lomeným obloukem. Ve věži byly zazděny kamenné (švédské a pruské) ale i železné dělové koule. Z roku 1923 máme zprávu od Aloise Adamuse, že v lapidáriu ostravského muzea je poškozený znak olomouckého biskupství pocházející z městských hradeb, nejspíše z jedné z bran. Kostelní brána byla zbourána v roce 1830.
Archeologický výzkum v místech před Kostelní branou odhalil, že zde ve středověku probíhal vodní příkop. Zahluboval se více než 1,7m a je tedy vysoce pravděpodobné, že těsně před vstupem do města se nacházel dřevěný most, který příkop překlenul.
ZM
|
Výřez z mapky (1699) zachycuje Kostelní bránu, patrnou jsou i kostel sv. Václava a radniční věž. |
|
Výřez z Anneisova plánu (r. 1779) zobrazuje Moravskou Ostravu s opevněním včetně bran. Převzato z Brosch O., Povodí Odry, Český Těšín 2005, s. 80. |
|
Kostelní brána zachycená na výřezu z veduty Ostravy z roku 1728. Převzato z Brosch O., Povodí Odry, Český Těšín 2005, s. 15. |
|
Průběh hradební zdi s bránami a baštami vyznačen v současné zástavbě. Vyznačil ZM. |
Odkazy na literaturu
Alois Adamus, Besídka. Z historických drobností ostravských. Ostravské hradby. Ostravský deník XXVI, č. 83, 13. 4. 1923.
Miloslav Kroček, Opevnění města Moravské Ostravy, in Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 18. Ostrava 1997, s. 308-322.
Marek Kiecoň - Zbyněk Moravec, Městská hradba v Ostravě ve světle archeologických výzkumů, in: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 25, Ostrava 2011, s. 429-450.
Akce: Otevřít verzi pro tisk