Puchmajerova ulice
Archeologický výzkum
2007 – výzkum vedený H.F.Teryngerovou byl prováděný v souvislosti s rekonstrukcí vodovodu a kanalizace.
Vývoj prostoru
Ačkoliv se místo nacházelo na periferii středověkého města (později v rámci Vítkovického předměstí), objevují se zde stopy osídlení již v době nejspíše krátce po založení obce. Při výzkumu byly objeveny pozůstatky po zahloubené stavbě kůlové konstrukce, která dnešní ulici přetínala SV-JZ směrem. Materiál v zásypu ukazuje na její zánik patrně do konce 13. st. Po likvidaci objektu již snad prostor fungoval jako ulice. Ta spojovala náměstí se vstupem do města od Vítkovic (Hrabovská brána) a zároveň zřejmě procházela i okolo biskupského hradu. Zpevnění se povrchu komunikace dostalo až s časovým odstupem - v poslední třetině 15. případně v 1. pol. 16. st. Do prostoru byly nasypány valouny s pískem a vše rozhrnuto a udusáno.
Dnešní ulici zužovaly domy (chalupy), které při nejstarším číslování ze 70. let 18. století získaly č. 65 a 66. Zdi těchto staveb i jejich zásypy byly při archeologickém výzkumu rovněž zachyceny.
ZM
 |
 |
|
Černě označená plocha vyznačuje místo výzkumu v rámci zástavby |
Profilové plány a půdorys prostoru, kde se nacházel zahloubený objekt z cca konce 13. st. |
 |
 |
|
Hrnec ze zásypu objektu, 13. st., |
Okraje džbánů ze zásypu objektu, 13. st., |
Odkazy na literaturu
Zbyněk Moravec, Archeologický výzkum na Puchmajerově ulici v Ostravě, Badania archeologiczne na Górnym Śląsku i ziemiach pogranicznych w 2007- 2008 roku, 2010, s. 208-213.
Zbyněk Moravec, Ostrava a její blízké okolí v době kolem první poloviny 14. století. In: (D. Majer ed.) Král, který létal. Moravsko-slezské pomezí v kontextu středoevropského prostoru doby Jana Lucemburského. Ostrava 2011, s. 107-158.
Akce: Otevřít verzi pro tisk