Ostravské muzeum

Puchmajerova ulice

Archeologický výzkum

2007 – výzkum vedený H.F.Teryngerovou byl prováděný v souvislosti s rekonstrukcí vodovodu a kanalizace.

Vývoj prostoru

Ačkoliv se místo nacházelo na periferii středověkého města (později v rámci Vítkovického předměstí), objevují se zde stopy osídlení již v době nejspíše krátce po založení obce. Při výzkumu byly objeveny pozůstatky po zahloubené stavbě kůlové konstrukce, která dnešní ulici přetínala SV-JZ směrem. Materiál v zásypu ukazuje na její zánik patrně do konce 13. st. Po likvidaci objektu již snad prostor fungoval jako ulice. Ta spojovala náměstí se vstupem do města od Vítkovic (Hrabovská brána) a zároveň zřejmě procházela i okolo biskupského hradu. Zpevnění se povrchu komunikace dostalo až s časovým odstupem - v poslední třetině 15. případně v 1. pol. 16. st. Do prostoru byly nasypány valouny s pískem a vše rozhrnuto a udusáno.

Dnešní ulici zužovaly domy (chalupy), které při nejstarším číslování ze 70. let 18. století získaly č. 65 a 66. Zdi těchto staveb i jejich zásypy byly při archeologickém výzkumu rovněž zachyceny.

ZM

Černě označená plocha vyznačuje místo výzkumu v rámci zástavby (NPÚ Ostrava, OM), vyznačil ZM.	Profilové plány a půdorys prostoru, kde se nacházel zahloubený objekt z cca konce 13. st. (dokumentace NPÚ Ostrava, OM), seskládal ZM.
Hrnec ze zásypu objektu, 13. st., kresba ZM.	Okraje džbánů ze zásypu objektu, 13. st., kresba NPÚ Ostrava.

Odkazy na literaturu

Zbyněk Moravec, Archeologický výzkum na Puchmajerově ulici v Ostravě, Badania archeologiczne na Górnym Śląsku i ziemiach pogranicznych w 2007- 2008 roku, 2010, s. 208-213.

Zbyněk Moravec, Ostrava a její blízké okolí v době kolem první poloviny 14. století. In: (D. Majer ed.) Král, který létal. Moravsko-slezské pomezí v kontextu středoevropského prostoru doby Jana Lucemburského. Ostrava 2011, s. 107-158.