PÁTEK 2. 10., 15.30 h | O kavárnách i osobnostech, které v nich tvořily a diskutovaly, s kurátory výstavy, historiky Evou Ševčíkovou a Jiřím Sochorkem. Výstava Ostravská kavárna představuje historii kaváren od přelomu 19. a 20. století až po současnost. Přibližuje je jako místa setkávání, architektonické fenomény i centra kulturního a společenského života. Návštěvníci a návštěvnice se dozvědí více o podobě legendárních podniků, jejich proměnách i osobnostech, které byly s kavárenským prostředím spojené. Kapacita prohlídky je 25 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
SOBOTA 3. 10., 10 h a 13 h | Fotoarchivem historických snímků Ostravského muzea s historikem Jiřím Sochorkem. Sbírka čítá tisíce snímků, na kterých lze sledovat proměny města, jeho ulic, známých staveb i podob bydlení v různých dobách. Autentické fotografie přibližují, jak se Ostrava postupně utvářela a měnila – od jednotlivých budov až po atmosféru jejích čtvrtí. Prohlídky se konají v 10:00 a ve 13:00. Kapacita každé prohlídky 6 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 17 h | O proměnách lokální architektury a způsobu bydlení od 13. do 16. století s archeologem Zbyňkem Moravcem. Jak vypadaly domy, ve kterých žili obyvatelé středověké Ostravy? Co o jejich podobě, uspořádání a každodenním provozu prozradily archeologické výzkumy posledních desetiletí? Kapacita přednášky je 30 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 16 h | Výběr ikonických předmětů 50. – 90. let ze sbírek Ostravského muzea s kurátorkou uměleckohistorických sbírek Monikou Piegerovou. Co dělalo domov domovem v druhé polovině 20. století? Výklad přiblíží materiály, technologie a tvary, které formovaly estetiku československých domácností, i nadčasový design, vybavení a technické vymoženosti tvořící pomyslné hvězdy tehdejších interiérů. Kapacita programu je 15 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
Zveme vás do Ostravského muzea na vernisáž výstavy Vlez mi na záda, která se uskuteční ve čtvrtek 1. října v 17 hodin. Výstavu zahájí Anna Pohořálková, kurátorka výstavy, Filip Petlička, ředitel muzea a Lucie Baránková Vilamová, náměstkyně primátora statutárního města Ostravy. Vystoupí Folklorní soubor Slezan z Českého Těšína. Vstup na vernisáž je volný.
Hrací kostka
Předchůdce hracích kostek je možné hledat již ve starověkém Egyptě. Jejich tvar mohl vyjít z tzv. astragalů (záprstní a prstní kůstky ovce/kozy nebo tura domácího). Klasické šestistěnné kostky, tak jak je známe i dnes, se objevují někdy okolo přelomu letopočtu v prostředí Římské říše. Na našem území byla nejstarší prokazatelně hrací kostka nalezena na lokalitě Znojmo Hrad v situacích datovaných do 11.-13. století. Hrací kostky byly nejčastěji vyráběny z kostí zvířat, ale jsou známy i výrobky z hlíny, pískovce, železa nebo dokonce slonoviny.
Podle tvaru je možné hrací kostky dělit na klasické pravoúhlé s rovnými stěnami, hvězdicovité s konkávním prohnutím stěn a případně pak hybridní, kde jsou některé stěny rovné a jiné dovnitř prohnuté.
Hrací kostky byly využívány především k hazardním hrám ať samostatně anebo ve spojitosti s hrací deskou. Obliba hraní byla jistě nemalá. Písemné prameny např. odhalují, že v německém Frankfurtu mohla být jejich spotřeba (v 2. polovině 14. a 1. polovině 15. století) okolo 10 000 kusů kostek ročně. Renesanční humanista Polidoro Virgilio mluví o šesti stech různých způsobech hraní v kostky.
Literatura:
Čechura J.– Vyšohlíd M. Kostěné předměty určené ke hrám. Z nálezů na náměstí Republiky v Praze. Archeologie ve středních Čechách 12, 2008, s. 723-743.
Hrací kostkai.č. 6315, evidenční číslo 35/06-318/11 Kostka představuje typ 7, neboli součet hodnot protilehlých stran dává číslici 7, ten má vycházet z jihoevropského systému. V rámci dochovaných stanov řemeslníků „kostkařů“ (ve Francii) je tento systém „otečkování“ kostky jediný přípustný. Datování: 14. až 1. polovina 15. století Lokalizace: Ostrava, Masarykovo náměstí, viz mapy.cz Způsob získání: archeologický výzkum Masarykova náměstí v roce 2006 Nálezové okolnosti: Předmět byl nalezen v prostoru mezi první a druhou středověkou dlažbou Masarykova náměstí. Rozměry: 9,6 x 10,5 x 10,6 mm. Hmotnost: 2,08 g Literatura: Středověké hrací kostky z Moravské Ostravy |
|
|
|
|
Hrací kostkai.č. 6166 Kostka představuje typ 7, neboli součet hodnot protilehlých stran dává číslici 7, ten má vycházet z jihoevropského systému. V rámci dochovaných stanov řemeslníků „kostkařů“ (ve Francii) je tento systém „otečkování“ kostky jediný přípustný. Datování: 14. století Lokalizace: Ostrava, Pivovarská ulice, viz mapy.cz Způsob získání: archeologický výzkum Pivovarské ulici v roce 2010 Nálezové okolnosti: Předmět byl nalezen v tmavé jílovité vrstvě (s.j. 3217), s výraznou příměsi popela. Uloženina s materiálem ze 14. století byla patrně redeponována ve století 15. Rozměry: 9,2 x 8,7 x 9 mm. Hmotnost: 1,25 g Literatura: Středověké hrací kostky z Moravské Ostravy |
|
|
|
|
Výroba hracích kostek
Jako surovina často sloužily kosti velkých kopytníků (především tura nebo koně). Materiál se před použitím nejprve měkčil a to nejčastěji vařením ve vodě, louhu nebo různých rostlinných výtažcích (šťovík). U dlouhých kostí pak došlo k odseknutí epifýz a následnému podélnému rozpůlení a rozčtvrcení diafýzy, tedy středové části kosti. Tyto díly byly pak vypracovány do podoby pravoúhlých tyčinek o rámcově čtvercovém průřezu. Následně dochází k rozměření jednotlivých krychlových kostek a jejich odřezání. Kostku pak čekalo vyhloubení stěn (v případě hvězdicového typu), povrchová úprava a zřejmě úplně nakonec označení jednotlivých stran očky. Výrobce mohl také (u klasického typu kostky) vyznačit na povrchu stěn hodnotu očky ještě před odřezáním kostky z podélné tyčinky. Tento postup nebyl patrně nezvyklý, jak mohou ukazovat nálezy z areálu Sukiennic na hlavním vratislavském náměstí anebo z náměstí Republiky v Praze, kde byly objeveny tyčinky i s navrtanými body dosud neodřezaných kostek.
Literatura:
Čechura J.– Vyšohlíd M. Kostěné předměty určené ke hrám. Z nálezů na náměstí Republiky v Praze. Archeologie ve středních Čechách 12, 2008, s. 723-743.
Polotovar z výroby hracích kostekKostěná tyčinka s pravoúhlým, rámcově čtvercovým průřezem nese obkružující zářezy v pravidelných rozestupech. Jednotlivé rozměřené díly měly po opracování a odřezání sloužit jako hrací kostky. Datování: přelom 14. a 15. století Lokalizace: Ostrava, Pivovarská ulice, viz mapy.cz Způsob získání: archeologický výzkum Pivovarské ulici v roce 2010 Nálezové okolnosti: Předmět byl nalezen v popelovité jílovité uloženině (s.j. 3175) s četnými uhlíky a mazanicí. Pravděpodobně odpadní vrstva. Rozměry: hranolová část = 7 x 7 mm, délka = 61 mm, zahrocená část, šířka = 13 mm. Hmotnost: 5 g Literatura: Středověké hrací kostky z Moravské Ostravy |
|
|
|
|
Akce: Otevřít verzi pro tisk