Nacházíte se na: Muzeum » Po stopách staré Ostravy » Archeologické nálezy » Hrací kostka »


Kalendář událostí

Prosinec 2019
Po Út St Čt So Ne
1
2

Muchomůrky / RNDr. Vladimír Antonín

Podzimní cyklus přednášek s mykologickou tématikou, začátek v 17 hodin.

3 4 5

!!! Přednášky pro seniory v cyklu Moje Ostrava, moje historie

Ostravské muzeum, 5. 12. 2019, 15.00 hod., přednáška PhDr. Davida Majera na téma Odkud přišli tři králové.

6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17

Šachta pohřbených ideí (Rudolf Myzet, Antonín Ludvík Havel, 1921) - Křižovatky slezské kinematografie 2

Uhlobaroni versus dělníci aneb Vánoční drama ostravských průkopníků. Filmový mýtus, dílo považované za dlouhodobě ztracené se záhadně objevilo v zahradním pavilonu koncem 90. let minulého století. Dělnické bouře na Ostravsku, Bezručovy verše, rakousko-uherská cenzura, jedinečný kolorit havířských kolonií na Zárubku, to vše vytváří unikátní příběh plný avantgardní poetiky.

Začínáme v 17 hodin v přednáškovém sále Ostravského muzea. Vstupné 50 Kč.
Doporučujeme rezervaci na tel. 597 578 450 nebo na pokladně muzea (pondělí-pátek 9,00-16,30).

18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31

Novinky

Hrací kostka

Předchůdce hracích kostek je možné hledat již ve starověkém Egyptě. Jejich tvar mohl vyjít z tzv. astragalů (záprstní a prstní kůstky ovce/kozy nebo tura domácího). Klasické šestistěnné kostky, tak jak je známe i dnes, se objevují někdy okolo přelomu letopočtu v prostředí Římské říše. Na našem území byla nejstarší prokazatelně hrací kostka nalezena na lokalitě Znojmo Hrad v situacích datovaných do 11.-13. století. Hrací kostky byly nejčastěji vyráběny z kostí zvířat, ale jsou známy i výrobky z hlíny, pískovce, železa nebo dokonce slonoviny.

Podle tvaru je možné hrací kostky dělit na klasické pravoúhlé s rovnými stěnami, hvězdicovité s konkávním prohnutím stěn a případně pak hybridní, kde jsou některé stěny rovné a jiné dovnitř prohnuté.

Hrací kostky byly využívány především k hazardním hrám ať samostatně anebo ve spojitosti s hrací deskou. Obliba hraní byla jistě nemalá. Písemné prameny např. odhalují, že v německém Frankfurtu mohla být jejich spotřeba (v 2. polovině 14. a 1. polovině 15. století) okolo 10 000 kusů kostek ročně. Renesanční humanista Polidoro Virgilio mluví o šesti stech různých způsobech hraní v kostky.

Literatura:
Čechura J.– Vyšohlíd M. Kostěné předměty určené ke hrám. Z nálezů na náměstí Republiky v Praze. Archeologie ve středních Čechách 12, 2008, s. 723-743.

 

Hrací kostka

i.č. 6315, evidenční číslo 35/06-318/11

Kostka představuje typ 7, neboli součet hodnot protilehlých stran dává číslici 7, ten má vycházet z jihoevropského systému. V rámci dochovaných stanov řemeslníků „kostkařů“ (ve Francii) je tento systém „otečkování“ kostky jediný přípustný.

Datování: 14. až 1. polovina 15. století

Lokalizace: Ostrava, Masarykovo náměstí, viz mapy.cz

Způsob získání: archeologický výzkum Masarykova náměstí v roce 2006

Nálezové okolnosti: Předmět byl nalezen v prostoru mezi první a druhou středověkou dlažbou Masarykova náměstí.

Rozměry: 9,6 x 10,5 x 10,6 mm.

Hmotnost: 2,08 g

Literatura: Středověké hrací kostky z Moravské Ostravy

 

Hrací kostka

i.č. 6166

Kostka představuje typ 7, neboli součet hodnot protilehlých stran dává číslici 7, ten má vycházet z jihoevropského systému. V rámci dochovaných stanov řemeslníků „kostkařů“ (ve Francii) je tento systém „otečkování“ kostky jediný přípustný.

Datování: 14. století

Lokalizace: Ostrava, Pivovarská ulice, viz mapy.cz

Způsob získání: archeologický výzkum Pivovarské ulici v roce 2010

Nálezové okolnosti: Předmět byl nalezen v tmavé jílovité vrstvě (s.j. 3217), s výraznou příměsi popela. Uloženina s materiálem ze 14. století byla patrně redeponována ve století 15.

Rozměry: 9,2 x 8,7 x 9 mm.

Hmotnost: 1,25 g

Literatura: Středověké hrací kostky z Moravské Ostravy

 

Výroba hracích kostek

Jako surovina často sloužily kosti velkých kopytníků (především tura nebo koně). Materiál se před použitím nejprve měkčil a to nejčastěji vařením ve vodě, louhu nebo různých rostlinných výtažcích (šťovík). U dlouhých kostí pak došlo k odseknutí epifýz a následnému podélnému rozpůlení a rozčtvrcení diafýzy, tedy středové části kosti. Tyto díly byly pak vypracovány do podoby pravoúhlých tyčinek o rámcově čtvercovém průřezu. Následně dochází k rozměření jednotlivých krychlových kostek a jejich odřezání. Kostku pak čekalo vyhloubení stěn (v případě hvězdicového typu), povrchová úprava a zřejmě úplně nakonec označení jednotlivých stran očky. Výrobce mohl také (u klasického typu kostky) vyznačit na povrchu stěn hodnotu očky ještě před odřezáním kostky z podélné tyčinky. Tento postup nebyl patrně nezvyklý, jak mohou ukazovat nálezy z areálu Sukiennic na hlavním vratislavském náměstí anebo z náměstí Republiky v Praze, kde byly objeveny tyčinky i s navrtanými body dosud neodřezaných kostek.

Literatura:
Čechura J.– Vyšohlíd M. Kostěné předměty určené ke hrám. Z nálezů na náměstí Republiky v Praze. Archeologie ve středních Čechách 12, 2008, s. 723-743.

 

Polotovar z výroby hracích kostek

Kostěná tyčinka s pravoúhlým, rámcově čtvercovým průřezem nese obkružující zářezy v pravidelných rozestupech. Jednotlivé rozměřené díly měly po opracování a odřezání sloužit jako hrací kostky.  

Datování: přelom 14. a 15. století

Lokalizace: Ostrava, Pivovarská ulice, viz mapy.cz

Způsob získání: archeologický výzkum Pivovarské ulici v roce 2010

Nálezové okolnosti: Předmět byl nalezen v popelovité jílovité uloženině (s.j. 3175) s četnými uhlíky a mazanicí. Pravděpodobně odpadní vrstva.

Rozměry: hranolová část = 7 x 7 mm, délka = 61 mm, zahrocená část, šířka = 13 mm.

Hmotnost: 5 g

Literatura: Středověké hrací kostky z Moravské Ostravy

 


Akce: Otevřít verzi pro tisk


Soubory: