Nacházíte se na: Muzeum » Po stopách staré Ostravy » Archeologické nálezy » Hrací kostka »


Kalendář událostí

Srpen 2020
Po Út St Čt So Ne
1 2
3 4 5 6 7 8 9

Do sedel - cyklostezkami za historií a přírodními krásami

Svinov - Třebovice - skryté krásy a tajemství Svinova a Třebovic.
Nedělní vyjížďky s výkladem a doprovodným programem navazují na výstavu Fenomén cyklistiky 2.
Možnost využít sdílená kola.

Více po rozkliknutí

10 11 12 13 14

Do sedel - cyklostezkami za historií a přírodními krásami

DOV - Ostrava Jih, Nové náměstí - retrománice, 70. léta
Vyjížďky s výkladem a doprovodným programem navazují na výstavu Fenomén cyklistiky 2.
Možnost využít sdílená kola.

Více po rozkliknutí

15 16
17 18 19 20 21 22 23

Do sedel - cyklostezkami za historií a přírodními krásami

Svinov - Nová Ves - známé i neznámé přírodní a historické poklady
Nedělní vyjížďky s výkladem a doprovodným programem navazují na výstavu Fenomén cyklistiky 2.
Možnost využít sdílená kola.

Více po rozkliknutí

24 25 26 27 28 29 30
31

Novinky

Hrací kostka

Předchůdce hracích kostek je možné hledat již ve starověkém Egyptě. Jejich tvar mohl vyjít z tzv. astragalů (záprstní a prstní kůstky ovce/kozy nebo tura domácího). Klasické šestistěnné kostky, tak jak je známe i dnes, se objevují někdy okolo přelomu letopočtu v prostředí Římské říše. Na našem území byla nejstarší prokazatelně hrací kostka nalezena na lokalitě Znojmo Hrad v situacích datovaných do 11.-13. století. Hrací kostky byly nejčastěji vyráběny z kostí zvířat, ale jsou známy i výrobky z hlíny, pískovce, železa nebo dokonce slonoviny.

Podle tvaru je možné hrací kostky dělit na klasické pravoúhlé s rovnými stěnami, hvězdicovité s konkávním prohnutím stěn a případně pak hybridní, kde jsou některé stěny rovné a jiné dovnitř prohnuté.

Hrací kostky byly využívány především k hazardním hrám ať samostatně anebo ve spojitosti s hrací deskou. Obliba hraní byla jistě nemalá. Písemné prameny např. odhalují, že v německém Frankfurtu mohla být jejich spotřeba (v 2. polovině 14. a 1. polovině 15. století) okolo 10 000 kusů kostek ročně. Renesanční humanista Polidoro Virgilio mluví o šesti stech různých způsobech hraní v kostky.

Literatura:
Čechura J.– Vyšohlíd M. Kostěné předměty určené ke hrám. Z nálezů na náměstí Republiky v Praze. Archeologie ve středních Čechách 12, 2008, s. 723-743.

 

Hrací kostka

i.č. 6315, evidenční číslo 35/06-318/11

Kostka představuje typ 7, neboli součet hodnot protilehlých stran dává číslici 7, ten má vycházet z jihoevropského systému. V rámci dochovaných stanov řemeslníků „kostkařů“ (ve Francii) je tento systém „otečkování“ kostky jediný přípustný.

Datování: 14. až 1. polovina 15. století

Lokalizace: Ostrava, Masarykovo náměstí, viz mapy.cz

Způsob získání: archeologický výzkum Masarykova náměstí v roce 2006

Nálezové okolnosti: Předmět byl nalezen v prostoru mezi první a druhou středověkou dlažbou Masarykova náměstí.

Rozměry: 9,6 x 10,5 x 10,6 mm.

Hmotnost: 2,08 g

Literatura: Středověké hrací kostky z Moravské Ostravy

 

Hrací kostka

i.č. 6166

Kostka představuje typ 7, neboli součet hodnot protilehlých stran dává číslici 7, ten má vycházet z jihoevropského systému. V rámci dochovaných stanov řemeslníků „kostkařů“ (ve Francii) je tento systém „otečkování“ kostky jediný přípustný.

Datování: 14. století

Lokalizace: Ostrava, Pivovarská ulice, viz mapy.cz

Způsob získání: archeologický výzkum Pivovarské ulici v roce 2010

Nálezové okolnosti: Předmět byl nalezen v tmavé jílovité vrstvě (s.j. 3217), s výraznou příměsi popela. Uloženina s materiálem ze 14. století byla patrně redeponována ve století 15.

Rozměry: 9,2 x 8,7 x 9 mm.

Hmotnost: 1,25 g

Literatura: Středověké hrací kostky z Moravské Ostravy

 

Výroba hracích kostek

Jako surovina často sloužily kosti velkých kopytníků (především tura nebo koně). Materiál se před použitím nejprve měkčil a to nejčastěji vařením ve vodě, louhu nebo různých rostlinných výtažcích (šťovík). U dlouhých kostí pak došlo k odseknutí epifýz a následnému podélnému rozpůlení a rozčtvrcení diafýzy, tedy středové části kosti. Tyto díly byly pak vypracovány do podoby pravoúhlých tyčinek o rámcově čtvercovém průřezu. Následně dochází k rozměření jednotlivých krychlových kostek a jejich odřezání. Kostku pak čekalo vyhloubení stěn (v případě hvězdicového typu), povrchová úprava a zřejmě úplně nakonec označení jednotlivých stran očky. Výrobce mohl také (u klasického typu kostky) vyznačit na povrchu stěn hodnotu očky ještě před odřezáním kostky z podélné tyčinky. Tento postup nebyl patrně nezvyklý, jak mohou ukazovat nálezy z areálu Sukiennic na hlavním vratislavském náměstí anebo z náměstí Republiky v Praze, kde byly objeveny tyčinky i s navrtanými body dosud neodřezaných kostek.

Literatura:
Čechura J.– Vyšohlíd M. Kostěné předměty určené ke hrám. Z nálezů na náměstí Republiky v Praze. Archeologie ve středních Čechách 12, 2008, s. 723-743.

 

Polotovar z výroby hracích kostek

Kostěná tyčinka s pravoúhlým, rámcově čtvercovým průřezem nese obkružující zářezy v pravidelných rozestupech. Jednotlivé rozměřené díly měly po opracování a odřezání sloužit jako hrací kostky.  

Datování: přelom 14. a 15. století

Lokalizace: Ostrava, Pivovarská ulice, viz mapy.cz

Způsob získání: archeologický výzkum Pivovarské ulici v roce 2010

Nálezové okolnosti: Předmět byl nalezen v popelovité jílovité uloženině (s.j. 3175) s četnými uhlíky a mazanicí. Pravděpodobně odpadní vrstva.

Rozměry: hranolová část = 7 x 7 mm, délka = 61 mm, zahrocená část, šířka = 13 mm.

Hmotnost: 5 g

Literatura: Středověké hrací kostky z Moravské Ostravy

 


Akce: Otevřít verzi pro tisk


Soubory: