Nacházíte se na: Obrázkové menu » Stálé expozice » Přírodovědná expozice »


Kalendář událostí

Duben 2019
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14

Velikonoční dílny - výroba zapichovátek

Srdečně Vás zveme na Velikonoční dílny pro děti i dospělé, které se uskuteční v neděli 14. 4. od 9 do 17 hodin v přízemí Ostravského muzea. Dílny vede Markéta Jarešová

15 16 17

Komentovaná prohlídka výstava "Rezonance světla a tmy" - 16:30

Provede Vás autorka výstavy Ing. arch. Dana Raková. Součástí komentované prohlídky bude i krátká exkurze ke kostelu sv. Václava. Návštěvníci budou mít možnost za pomocí speciálních brýlí vyzkoušet pohyb s omezením zraku a vnímat prostředí kostela hmatem, čichem a sluchem. Poté, přibližně v 17 hodin, se uskuteční workshop s haptickým (dotykovým) zařízením Touch, s jehož použitím lze docílit ohmatání virtuálních objektů. haptické zařízení představí firma MCAE Systems z Kuřimi.
Vstupné: odpovídá ceně vstupného na výstavu: 70 Kč / 50 Kč / 150 Kč (základní /snížené / rodinné)

18 19 20 21
22 23 24

Křižovatky slezské kinematografie

Filmový kritik a publicista Martin Jiroušek připravil pro přátele klasického filmu cyklus pěti setkání nad znovuobjevenými filmy ze 60. let z Ostravska (termín posledního dílů cyklu: 28. 5.). Předpokládaná délka pořadu: 120 min. Jednotné vstupné: 30,- Kč. Začátek v 17 hodin.

Den Země 2019 - Hlavní třída, Ostrava-Poruba

Stánek Ostravského muzea - Ostrava-Poruba, Hlavní třída, 9:00–16,30 hod.)

Ruční výroba symbolů jara s důrazem na procvičování jemné motoriky a práce s přírodními materiály. Pletení věnečků z proutí břízy a vrby.

Vědomostní soutěže z botaniky a geologie: přiřazování semen k plodům, ukázky větviček vrb, poznávání hornin

25

Den Země - Komentovaná vycházka přírodní památkou Turkov

KSraz zastávka Bedřicha Nikodéma v 8,45 (tram č. 4, bus 39 aj.) Kontakt a rezervace na komentované vycházky: Ing. Zdenka Rozbrojová, botanička Ostravského muzea, mob. 774 642 646.

26

Den Země - Komentovaná vycházka soutokem Ostravice s Lučinou směrem na Hranečník

Sraz zastávka Černá louka v 8,45 (tram 4, 10, 12). Kontakt a rezervace na komentované vycházky: Ing. Zdenka Rozbrojová, botanička Ostravského muzea, mob. 774 642 646.

27 28
29 30

Novinky

Velikonoce - otevírací doba

pátek 19. dubna 2019 - ZAVŘENO, sobota 20. dubna 2019 - 9:00 - 13:00, neděle 21. dubna 2019 - ZAVŘENO, pondělí 22. dubna 2019 - ZAVŘENO,

16.04.2019 zobrazit


Přírodovědná expozice

Přírodovědná expozice „ Příroda a krajina Ostravska“ je členěna podle biotopů charakteristických pro Ostravsko.
Místnosti představují biotopy zemědělské krajiny okolí sídel, lužních lesů v povodí řeky Odry, další části se věnují fenoménu rybničních soustav a vodních toků, které do Odry v Ostravě vtékají. Interaktivní biotop soutoku řek vytvořil umělec Petr Nikl. Na vodní a mokřadní biotopy navazují společenstva nivní louky a pastviny. Pak se nivní krajina kolem Odry zvedá na terasy a do pahorkatin, kde se zachovaly lesní porosty. Fenoménu průmyslového města, obklopenému haldami a průmyslovými areály, je věnována poslední místnost nazvaná městská krajina.

 

Botanická charakteristika biotopů v expozici:

Pole, venkovská sídla

pole
Venkovská vegetace je typická plochami polních kultur (obiloviny, okopaniny, pícniny). Na tyto porosty jsou vázány zajímavé plevele, které se vyskytují zejména na plochách drobných soukromých políček. V okolí obcí jsou zachovány remízky a keříčková vegetace. Vzácně se v krajině Ostravska zachovaly aleje stromů, z nichž některé tvoří významný krajinný prvek.

 

Lužní lesy na Odře

Lužní les

V údolní nivě řeky Odry se utvářely lužní lesy představované jilmovou doubravou a střemchovou jaseninou, místy v komplexu s bažinnými olšinami a vrbinami. Na přirozených přítocích Odry se mozaikovitě zachovaly vrbové a vrbotopolové luhy.

 

Řeky, rybníky, mrtvá ramena

 

mrtvá ramena
Řečiště Odry na soutoku s Lučinou a Opavou v Ostravě jsou zregulovány a odlesněny. V profilovaných korytech se přesto vyskytují typické štěrkové náplavy s porosty říčních rákosin. V lemech břehů je kromě zbytků měkkého luhu často přítomna křídlatka japonská. Říční rákosiny jsou dobře vyvinuté v jádru Poodří, kde přirozeně přecházejí v porosty keřovitých vrb. Zachovalá slepá ramena, tůně a rybniční soustavy jsou vhodnými stanovišti pro vodní flóru a faunu stojatých vod.

 

Nivní louky a pastviny

nivní louka
Louky v nivě Odry jsou náhradními společenstvy lužních lesů. V nejvlhčích polohách jako jsou meandry, úpady, terénní deprese, litorály rybníků se vyskytují porosty vysokých ostřic. Na střídavě mokrých stanoviších se vyskytují jedno až dvousečné louky. Vlhké psárkové louky jsou vázané na krátkodobě zaplavované polohy. Sušší stanoviště obsazují ovsíkové louky.

 

Lesy štěrkových teras a pahorkatin

lesní pahorkatiny
Pro Ostravskou pánev byly charakteristické porosty podmáčených dubových bučin, které se na malých plochách zachovaly např. v Přírodní rezervaci Komora a Triangl v Černém lese a v okrajích těžebního prostoru Ostravské pánve. Na vyvýšené terasy přesahují z pahorkatin lipové dubohabřiny. Fragmenty květnatých bučin se nacházejí např. na Landeku. Převážná část lesů v Ostravské pánvi je využívána pro pěstební účely s převahou jehličnanů.

 

Městská zástavba

město
V podmínkách města se vyskytují druhy rostlin optimálně přizpůsobených stanovištím narušovaných lidskou aktivitou, ať už je to sešlapávání nebo časté kosení, zvýšený spad imisí apod. Vítězí druhy schopné rychlé regenerace, schopné produkovat velká množství semen,dále rostliny tvořící oddenky. Neudržované plochy ve městě často obsazuje křídlatka japonská, bříza pýřitá, kříženci topolu, vrba jíva.

 

Haldy, poklesová území

halda
Značnou část povrchu Ostravské pánve tvoří antropogenní půdy, které zde byly vytvořeny vlivem intenzivního důlního a hutního průmyslu. Jsou to odvaly, haldy, odkaliště, areály průmyslových závodů. Vyskytuje se zde tzv. synantropní vegetace, která zpevňuje povrch, zmírňuje extrémní výkyvy teploty a vlhkost těchto půd. Po útlumu důlní těžby v 90.letech 20.století je v Ostravě je převážná část hald a skládek rekultivovaná včetně výsadby dřevin. Důsledkem poddolování území jsou četné zatopené poklesové kotliny.

 


Akce: Otevřít verzi pro tisk


Soubory: