STŘEDA 18. 11., 17 h | Vztahy mezi Krakovem, Těšínem, Ostravou a dalšími městy v regionu sahají až do středověku. Nedávný výzkum přinesl několik mimořádně zajímavých objevů a konference, která se v září konala v Muzeu Varšavské arcidiecéze, přitáhla pozornost polských historiků umění. Prezentace Waldemara Delugy představí známé i neznámé kulturní památky vytvořené v Krakově. Zvláštním objevem byla umělecká díla shromážděná v Galerii výtvarného umění v Ostravě, kterým bude věnována většina prezentace. Probíhá v polském jazyce. Vstup volný.
Ostrava 1918-1938
27. 9. - 31. 12. 2018
Ostrava – Ve středu 26. záři bude v Ostravském muzeu zahájena výstava „Ostrava 1918 – 1938“, která se koná u příležitosti 100. výročí vyhlášení samostatného Československa. Exponáty z muzejních i soukromých sbírek, technické a architektonické modely, historické dokumenty, fotografie, umělecké sbírky, osobní předměty významných osobností a mnoho dalšího představí veřejnosti pestrou
a složitou historii života Ostravanů v době první republiky. Doprovodné texty přiblíží společenské, kulturní a historické milníky, které se na rozmachu prvorepublikové Ostravy nesmazatelně zapsaly. Speciální část výstavy je věnována projekci autentických filmových dokumentů zpracovaných do pásma Ostravského filmového zpravodaje. Výstavu finančně podpořilo statutární město Ostrava. Výstava potrvá do 31. 12. 2018.
„100. výročí vyhlášení samostatné Československé republiky bylo pro nás velkou příležitostí pro uspořádání průřezové výstavy věnované proměnám historickým, společenským, kulturním, politickým a hospodářským, k nimž v tehdejší Moravské Ostravě za první republiky došlo. Vzhledem k šíři témat, množství dochovaných předmětů, dokumentů, fotografií, avšak omezenému výstavnímu prostoru jsme vybrali opravdu pouze ty nejzásadnější, nejzajímavější a v některých případech i velmi kuriózní,“ uvádí ředitelka Ostravského muzea Jiřina Kábrtová a pokračuje: „Moravská Ostrava se během pár let stala velkoměstem. První starosta Jan Prokeš mj. inicioval stavbu největší radnice s nejvyšší radniční věží v novém Československu, bylo postaveno mnoho peněžních a obchodních domů, architektonický model na výstavě obchodního domu Bachner představuje jedinou realizovanou stavbu v Československu světového architekta Ericha Mendelsohna, na fotografiích jsou zachyceny interiéry krematoria Vlastislava Hoffmanna a Františka Mencla z roku 1925 v kubistickém stylu ad.“
„V letech 1918–1938 prošla Moravská Ostrava velkými změnami. Na vyhlášení republiky odkazuje telegram, který do Ostravy dorazil 28. 10. 1918 v podvečer, jeho originál je nyní uložen v Archivu města Ostravy, a fotografie z oslav z 10. 11. 1918 z dnešního Náměstí Republiky,“ říká historička Ostravského muzea a spoluautorka výstavy Mgr. Kateřina Barcuchová a dodává: „Výstava prezentuje vývoj a směřování prvorepublikové Moravské Ostravy v několika celcích, které na sebe volně navazují: část věnovaná od vyhlášení republiky po Mnichov přibližuje např. osobnosti prvních starostů Moravské Ostravy Jana Prokeše a Josefa Chalupníka, pokrokáře František Sokola Tůmu, literáta Vojtěcha Martínka, Průmyslovou a živnostenskou výstavu, představuje technické a architektonické modely, funkční stylizovaný model místní dráhy Svinov–Klimkovice a mnoho dalšího.“
Části výstavy „Ostrava 1918–1938“:
I. Od vyhlášení republiky po Mnichov
Osobnosti starostů Jana Prokeše (1918–1935) a Josefa Chalupníka (1935–1939), kteří se významně zasadili o rozkvět rodícího se velkoměsta první republiky.
Legionáři, ukázky památných předmětů, které si z návratu domů s sebou dovezli (japonské sandále, indiánské mokasíny).
Průmyslová a živnostenská výstava, která se v Moravské Ostravě konala v roce 1923 (mj. se dochovaly tehdy vystavené a dosud funkční modely uhelné třídírny a kotelny). U příležitosti konání výstavy se zde uskutečnil mezinárodní šachový turnaj, jehož se zúčastnil šachový velmistr Emanuel Lasker. Atmosféru šachového turnaje zachytil ostravský grafik David Friedmann.
Bohatou literární a vydavatelskou činnost dokládají ukázky knih a pohádek Vojtěcha Martínka (byl mj. profesorem na nynějším Matičním gymnázium, dramaturgem Národního divadla moravskoslezského), vč. akvarelových ilustrací Rudolfa Švajdlera z 20. let 20. století ze sbírek Ostravského muzea. V Mariánských Horách působilo vydavatelství sci-fi literatury.
První republika byla rovněž ve znamení rozhlasových vln. Od roku 1929 v Moravské Ostravě vysílal z budovy bývalé hasičské zbrojnice na Smetanově náměstí Československý rozhlas Ostrava. Originální mikrofony, které se v ostravském studiu používaly ve 20. a 30. letech zapůjčil do výstavy Český rozhlas Ostrava. Radiopřijímače „krystalky“ z 20. let jsou ze sbírek Ostravského muzea.
Ukázky historické měny, fotografie bank a peněžních ústavů vedle snímků zachycujících chudé haldaře ilustrují vícevrstevnatý obraz města v letech 1918–1938. Ekonomická konjunktura nahrávala též finančním podvodníkům a spekulantům, známá postava „škodné“ z Ostravsko-karvinského revíru je defraudant Karel Zajíček, jehož slabost pro jemné pohlaví dokladuje sbírka intimit zapůjčená z Muzea policie ČR.
Zásadní přínos pro zvýšení úrovně života obyvatel měla stavba a rozšíření místní dráhy Svinov–Klimkovice. Za účelem výstavy byl vytvořen dle dobových fotografií funkční stylizovaný model dráhy s tramvajemi a zastávkami (autoři: Filip Tarbaj, Jiří Kábrt). Dráha s tramvajemi bude nepochybně velkou atrakcí pro děti. Od soukromého majitele je zapůjčen model tramvaje č. 25.
Do společenských a kulturních dějin historie Ostravy se navždy zapsal pokrokový myslitel, recitátor, herec, redaktor, spisovatel, dramatik František Sokol Tůma (1855–1925). Zasloužil se mj. o vznik Národního divadla Moravskoslezského. Ve výstavě je vystaveno jeho srdce v nádobě z rubínového skla, urna s jeho popelem a posmrtná maska (1926).
Ostravské muzeum bylo otevřeno v budově staré radnice 4. 10. 1931 a k základním kamenům jeho sbírek neodmyslitelně patří soukromá sbírka libhošťského faráře Josefa Slavíčka. Sbírku keramiky, porcelánu, předmětů denní potřeby, lidového textilu, uměleckých artefaktů, zkamenělin, hodin aj. muzeum odkoupilo v roce 1927 za 90000,- Kčs (roční rozpočet muzea tehdy činil 70000,- Kčs). Dochoval se originální inventář sbírek z let 1929–1935.
II. TGM
Osobnost prvního prezidenta Československé republiky Tomáše Garrigua Masaryka představí artefakty z muzejní sbírky, fotografie z dobového tisku a originální pero, kterým se TGM při své návštěvě Moravské Ostravy v roce 1924 podepsal do návštěvní knihy.
III. Umění a bydlení
V komorní galerii výtvarných děl regionálních autorů inspirovaných městským a sociálním prostředím Moravské Ostravy vybraných z uměleckých sbírek Ostravského muzea jsou prezentovány obrazy Valentina Držkovice, Jana Václava Sládka, Břetislava Bartoše, Antonína Pelce, Viléma Wünscheho a dalších.
Expozice věnovaná bydlení nabízí pohled jak do domácnosti chudých, tak majetnějších společenských vrstev. Na dobových snímcích je zachyceno nouzové bydlení obyvatel za doby hospodářské krize. Střední a vyšší společenskou vrstvu dokumentují rodinné fotografie, ukázka bohatého stolování, pánské a dámské toaletní potřeby, zařízení ložnice, hodiny ad.
IV. Ostravský filmový zpravodaj
Zpracovali jsme historické okamžiky Ostravy v letech 1918-1938 a k nim byly vyhledány autentické záběry . Vhodně byly doplněny dobovými fotografiemi. Vznikly tak dva díly unikátního Ostravského filmového žurnálu, ucelený pohled na první republiku v Ostravě. Promítat se bude před samotným shlédnutí výstavy a návštěvníci tak budou připraveni na trojrozměrné sbírkové předměty k těmto událostem. (délka cca 2 x 20 minut)
Záštitu nad výstavou převzal primátor statutárního města Ostrava Tomáš Macura.
Akci finančně podpořilo statutární město Ostrava.
Autoři výstavy:
RNDr. Jiřina Kábrtová
Mgr. Kateřina Barcuchová
Bc. Roman Bertha
Mgr. Lenka Černíková, PhD.
PhDr. David Majer
Exponáty zapůjčili:
Statutární město Ostrava – Archiv města Ostravy
Český rozhlas Ostrava
Muzeum policie ČR
soukromí sběratelé
Akce: Otevřít verzi pro tisk