Zajímá vás svět rostlin a rádi tvoříte? Přijďte na kreativní workshop pro děti a rodiče, kde si z lisovaných rostlin vyrobíte originální herbářová přání nebo obrázky do rámečku. Zároveň se naučíte rostliny poznávat a správně lisovat. Workshop povede Jana Koller – experimentální bioložka rostlin a výtvarnice. Kapacita míst je NAPLNĚNA.
Prestižní ocenění za popularizaci archeologie putuje do Ostravy. Archeolog Ostravského muzea Zbyněk Moravec převzal cenu Zlatý mamut za výstavu Lauby – světla a stíny Ostravy. Cenu udělují tři přední archeologické instituce: Archeologický ústav Akademie věd ČR v Brně, Moravské zemské muzeum a Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Slavnostní předání se uskutečnilo 2. června v brněnském pavilonu Anthropos. 
Tři obzory Jana Obšila
4. - 30. listopadu 2015
Výstava, kterou návštěvníkům muzeum předkládá, je věnována výtvarné tvorbě akad. mal. Jana Obšila (1908-1983). Narodil se v Hustopečích a původně chtěl být právníkem. Jeho rozhodnutí věnovat se malbě na Akademii výtvarných umělců v Praze se ukázalo být šťastnou volbou. Po úspěšném zakončení studia u Maxe Švabinského a Karla Svolinského si doplnil Jan Obšil pedagogické vzdělání a první zaměstnání nalezl ve vzdálené Moravské Ostravě, kde byl přijat, aby vyučoval na zdejším gymnáziu kreslení (1936). Krátce nato vstoupily do života Jana Obšila vážné zdravotní problémy. Potřeba tvůrčího vyjádření mu pomáhala překonávat Bechtěrevovu nemoc.
V roce 1940 byl zařazen jeho návrh chrámových chrámových oken pro Chrám Sv. Víta mezi vítězné. Ve čtyřicátých letech začal pracovat pro divadlo. V roce 1943 namaloval oponu pro Lidové divadlo v Katolickém domě a v roce 1947 vyhrál soutěž o nejlepší výtvarný návrh pro inscenaci Smetanovy opery Hubička. Scénografii se nakonec Jan Obšil věnoval po celý zbytek života a tato práce byla dále svázána především se scénou Státního divadla v Ostravě a Slezským divadlem Zdeňka Nejedlého v Opavě, pro která vytvořil na třista návrhů. Ve svém ateliéru se věnoval malbě olejem a kresbě, jeho scénografické návrhy jsou typické, provedeny na tmavém pozadí pastelem. Mezi všemi portréty a zátišími z dílny Jana Obšila vyniká zapomenutý obraz Ostravská madona (1941), který po letech oživil dílo zmiňovaného autora.
Vedle četných scénických konceptů je nepochybně udivující rozsah církevního umění, zahrnující nástěnnou a deskovou malbu, vitráže a sgrafita, jež představují několik desítek realizací, často vznikajících za ztížených, mnohdy konspirativních podmínek.
Z Obšilovy oltářní malby a několika zpracování křížové cesty, včetně výjevů ze života svatých i drobnější výzdoby, vynikají zejména realizace ve městech Hošťálkovice, Kravaře, Bohumín, Skřípov, Baška, Hnojník, Třebovice, Pustkovec, Kunčičky ad.
Reprezentativním dílem zůstávají návrhy insignií akademických hodnostářů VŠB-TU v Ostravě z osmdesátých let minulého století.
V roce 1954 získal Jan Obšil za návrh k opeře Richarda Wagnera Bludný Holanďan Cenu města Ostravy. Účastnil se několika desítek výstav. Široké spektrum výtvarných disciplín Jana Obšila patřilo především ostravskému publiku. Výstava Tři obzory Jana Obšila je tak po dlouhém období připomenutím jeho akademické práce, scénografické tvorby a ztvárnění církevního umění.
Lenka Černíková
|
|
Akce: Otevřít verzi pro tisk