PÁTEK 2. 10., 15.30 h | O kavárnách i osobnostech, které v nich tvořily a diskutovaly, s kurátory výstavy, historiky Evou Ševčíkovou a Jiřím Sochorkem. Výstava Ostravská kavárna představuje historii kaváren od přelomu 19. a 20. století až po současnost. Přibližuje je jako místa setkávání, architektonické fenomény i centra kulturního a společenského života. Návštěvníci a návštěvnice se dozvědí více o podobě legendárních podniků, jejich proměnách i osobnostech, které byly s kavárenským prostředím spojené. Kapacita prohlídky je 25 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
SOBOTA 3. 10., 10 h a 13 h | Fotoarchivem historických snímků Ostravského muzea s historikem Jiřím Sochorkem. Sbírka čítá tisíce snímků, na kterých lze sledovat proměny města, jeho ulic, známých staveb i podob bydlení v různých dobách. Autentické fotografie přibližují, jak se Ostrava postupně utvářela a měnila – od jednotlivých budov až po atmosféru jejích čtvrtí. Prohlídky se konají v 10:00 a ve 13:00. Kapacita každé prohlídky 6 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 17 h | O proměnách lokální architektury a způsobu bydlení od 13. do 16. století s archeologem Zbyňkem Moravcem. Jak vypadaly domy, ve kterých žili obyvatelé středověké Ostravy? Co o jejich podobě, uspořádání a každodenním provozu prozradily archeologické výzkumy posledních desetiletí? Kapacita přednášky je 30 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 16 h | Výběr ikonických předmětů 50. – 90. let ze sbírek Ostravského muzea s kurátorkou uměleckohistorických sbírek Monikou Piegerovou. Co dělalo domov domovem v druhé polovině 20. století? Výklad přiblíží materiály, technologie a tvary, které formovaly estetiku československých domácností, i nadčasový design, vybavení a technické vymoženosti tvořící pomyslné hvězdy tehdejších interiérů. Kapacita programu je 15 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
Křemen a jeho rodina
22.5. - 31.7.
Výstava ukazuje rozmanitost přírodních forem oxidu křemičitého i složitějších sloučenin křemíku a jejich místo v přírodě i v naší civilizaci. Výstavu doplňují interaktivní exponáty a velkoformátové makrofotografie detailů stavby achátů a jaspisů. Výstava spojuje krásu s užitkem, výjimečnost se samozřejmostmi a je oslavou neohraničené fantazie přírody i technického umu člověka.
Proč právě Křemen a jeho rodina?
Pazourkový pěstní klín, elektrická žehlička, střešní okno, mobilní telefon, tepelná izolace či láhev piva. Co mají tyto předměty společného? Na jejich počátku byl ve všech případech nerost křemen nebo některý jeho příbuzný. Křemen hraje nezastupitelnou roli v přírodě i v lidských civilizačních vymoženostech. Ať už je to kopřiva, laminátová loď či řízená střela: bez křemene by nebyly tím, čím jsou.
Křemen a jeho rodinu najdeme téměř všude okolo nás. Někdy ve své čisté podobě (třeba v digitálkách nebo v jiskřiči, kterým zapalujeme plyn), někdy přetavený do podoby, o jejímž původu v křemeni vědí všichni (například skla), ale často v podobách tak vzdálených, že o nich ví jen odborníci. Křemen a jeho příbuzní silikáty (křemičitany) a jejich směsi tvoří páteř stavebnictví. O cementu si pamatujeme, že se vyrábí z vápence: není to však celá pravda, protože pojivo v betonu je silikát! Křemík získaný z křemene je základem elektroniky, bez něho by nebyl počítač, mobil ani současný pohon trolejbusů. Silikáty jsou základem keramiky, z níž každý zná porcelán a cihly, ale keramikou jsou třeba i destičky, chránící raketoplán před plazmatem o teplotě několika tisíc stupňů. Skleněná vlákna nás hřejí i chladí, spojují města i státy, ale jsou po nich přenášeny údaje i uvnitř novějších automobilů. Řekne-li se silikony, lidé si nejspíše představí nějakou „vylepšenou“ herečku. Bez silikonů bychom však dobře neutěsnili různá potrubí, neslepili akvárium, ani by bez nich nemohl v těle nemocného pracovat kardiostimulátor. Křemen a jeho příbuzní nás pomáhají bavit, chrání nás, bydlíme v nich, pereme v nich, vaříme v nich, ba co víc, jíme a pijeme je, často aniž bychom o tom věděli.
Starověk a středověk přisuzoval křemeni zázračné vlastnosti, rozsah jeho dnešního použití však předstihuje nejsmělejší představy našich předků.
A v přírodě? Žádný jiný nerost na světě nemá v repertoáru tolik převleků rozdílných tvarem i barvou jako křemen. Rozmanitost zejména achátů a jaspisů je snad nekonečná. Jejich krása však bývá skrytá v nevzhledné hroudě a ožívá teprve přispěním lidského umu - kámen je třeba šikovně rozříznout, vybrousit a pečlivě vyleštit. Estetický účinek se ještě zvýší při pohledu binokulárním mikroskopem - v kameni často objevíme celé dosud neznámé světy, jejichž makrofotografie výstavu doplňují.
Akce: Otevřít verzi pro tisk