PÁTEK 2. 10., 15.30 h | O kavárnách i osobnostech, které v nich tvořily a diskutovaly, s kurátory výstavy, historiky Evou Ševčíkovou a Jiřím Sochorkem. Výstava Ostravská kavárna představuje historii kaváren od přelomu 19. a 20. století až po současnost. Přibližuje je jako místa setkávání, architektonické fenomény i centra kulturního a společenského života. Návštěvníci a návštěvnice se dozvědí více o podobě legendárních podniků, jejich proměnách i osobnostech, které byly s kavárenským prostředím spojené. Kapacita prohlídky je 25 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
SOBOTA 3. 10., 10 h a 13 h | Fotoarchivem historických snímků Ostravského muzea s historikem Jiřím Sochorkem. Sbírka čítá tisíce snímků, na kterých lze sledovat proměny města, jeho ulic, známých staveb i podob bydlení v různých dobách. Autentické fotografie přibližují, jak se Ostrava postupně utvářela a měnila – od jednotlivých budov až po atmosféru jejích čtvrtí. Prohlídky se konají v 10:00 a ve 13:00. Kapacita každé prohlídky 6 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 17 h | O proměnách lokální architektury a způsobu bydlení od 13. do 16. století s archeologem Zbyňkem Moravcem. Jak vypadaly domy, ve kterých žili obyvatelé středověké Ostravy? Co o jejich podobě, uspořádání a každodenním provozu prozradily archeologické výzkumy posledních desetiletí? Kapacita přednášky je 30 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 16 h | Výběr ikonických předmětů 50. – 90. let ze sbírek Ostravského muzea s kurátorkou uměleckohistorických sbírek Monikou Piegerovou. Co dělalo domov domovem v druhé polovině 20. století? Výklad přiblíží materiály, technologie a tvary, které formovaly estetiku československých domácností, i nadčasový design, vybavení a technické vymoženosti tvořící pomyslné hvězdy tehdejších interiérů. Kapacita programu je 15 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
Sv. Florián ze sbírek hornoslezských muzeí
Mezi světce známé a uctívané na území Slezska patří i sv. Florián - mučedník. Rozšíření jeho kultu v Rakousku, Čechách a v Polsku spadá do 16. století. Je spojeno s požárem krakovského Kleparza roku 1528, kterému odolal pouze kostel zasvěcený sv. Floriánovi. Místní obyvatelstvo tuto událost považovalo za zázrak, proto byl sv. Florián prohlášen také ochráncem proti ohni a zvláštním patronem hasičů, kovářů, hutníků, kominíků, či Horního Rakouska, Krakova a celého Polska.
Jeho vyobrazení jsou vkomponována do krajiny slezské země a můžeme se s nimi setkat nejen v kostelech, ale také ve vesnických kapličkách u cest a v domácích kapličkách umístěných ve výklencích domů. Sochy tohoto světce se nacházejí v mnoha slezských městech, mimo jiné na náměstí v Ratiboři. Vyobrazení sv. Floriána se rovněž objevuje na praporech a v dokumentech spojených s činností hasičů ve Slezsku.
Sv. Florián v různých výtvarných podobách se nachází i ve sbírkách hornoslezských muzejí po obou stranách hranice. Realizací tohoto projektu chceme ukázat sv. Floriána jako jeden z četných prvků společných pro polskou a českou kulturu a rovněž seznámit návštěvníky s jeho osobou a životem.
Projekt je adresován nejenom nezasvěceným návštěvníkům, ale také muzejním pracovníkům. V průběhu realizace projektu si pracovníci slezských muzeí vyměnili své odborné zkušenosti a znalosti z ikonografie a historiografie sv. Floriána. Cílem je seznámení s formami uctívání sv. Floriána, prezentace sbírek hornoslezských muzeí a zvýšení zájmu o kulturní dědictví regionu.
Výstavu Sv. Florián ze sbírek hornoslezských muzeí mohou návštěvníci shlédnout do 28. července do 30. září.
missing folder /website/images/2011/florian[2]
Akce: Otevřít verzi pro tisk