Výstava nabídne pohled na desítky druhů masožravých rostlin z celého světa – od známých mucholapek přes elegantní láčkovky až po vzácné sběratelské rarity. Seznámíte se s fungováním důmyslných pastí těchto rostlin a vybrané druhy si můžete rovnou zakoupit. Výstava potrvá do 20. 9. 2026 a lze ji navštívit pouze se vstupenkou do muzea.
ČTVRTEK 17. 9., 17 h | Srdečně zveme na vernisáž výstavy Japonsko v Ostravě. Výstava u příležitosti 10. výročí Česko-japonského kulturního centra představuje dlouhodobý a živý dialog mezi Českou republikou a Japonskem rozvíjený prostřednictvím festivalů, vzdělávání, umění i každodenního života v Ostravě. Nejde pouze o prezentaci exotické kultury, ale o příběh lidí, kteří vytvářejí most mezi vzdálenými světy. Japonsko v Ostravě lze nejen objevovat, ale také prožít a stát se jeho součástí.
Zveme vás do Ostravského muzea na vernisáž výstavy Vlez mi na záda, která se uskuteční ve čtvrtek 1. října v 17 hodin. Výstavu zahájí Anna Pohořálková, kurátorka výstavy, Filip Petlička, ředitel muzea a Lucie Baránková Vilamová, náměstkyně primátora statutárního města Ostravy. Vystoupí Folklorní soubor Slezan z Českého Těšína. Vstup na vernisáž je volný.
Prof. Jindřich Vodička – první správce přírodovědných sbírek Ostravského muzea
(*8. 7. 1886 †12. 1. 1961)
Zdenka Rozbrojová, Eva Mertová
Jindřich Vodička se narodil 8. července 1886 v Blansku na Moravě. Gymnázium navštěvoval v Brně. Zájem o přírodu jej po maturitě zavedl ke studiu přírodních věd na Karlově univerzitě. Působil na gymnáziích v Praze, v Místku a Příboře, dále na reálkách v Lipníku nad Bečvou a v Uherském Brodě. Od roku 1919 vyučoval přírodopis na české státní reálce v Moravské Ostravě (Krkavec 1956).
Prof. Jindřich Vodička se po příchodu do Ostravy zapojil do činnosti Přírodovědecké společnosti v Moravské Ostravě, ve které setrval jako dlouholetý člen a jednatel. Od roku 1936 vykonával také funkci konzervátora Státního památkového ústavu pro ochranu přírody a krajiny v okresu Ostrava. Spolu s Ing. Madlmayerem, prof. Kalusem a prof. Štěpničkou byl členem kuratoria botanické zahrady, které usilovalo o zřízení botanické a zoologické zahrady v Ostravě v městském parku v nově zakládané části městských sadů (Zprávy spolkové 1921).
Prof. Vodička se s dalšími významnými osobnostmi ostravské přírodovědné obce prof. Kranichem a Ing. Dr. Mont. Šustou zasloužili o shromažďování přírodovědných sbírek v Ostravě a o pozdější vznik přírodovědného oddělení Ostravského muzea. Na žádost správy muzea a doporučení Přírodovědecké společnosti se stal prvním kustodem přírodovědných sbírek: „Správcem ustanoven neúnavný prof. Jindřich Vodička, který v krátké době umístil v tomto oddělení všechny savce, ptáky a plazy ostravského kraje a nerosty nejen z Ostravska, ale i cizích nalezišť, pokud se zpracovávají ve Vítkovických železárnách. Expozice byla otevřena dne 10. dubna 1933.“ (Zpráva o činnosti musejního spolku v Mor. Ostravě za rok 1932-1933).
O širokém záběru přírodovědných znalostí prof. Vodičky lze usuzovat mimo jiné ze znalostí z výzkumu v oboru botaniky, archeologie a geologie: „V jihozápadním výběžku Landeku [...] samostatně zde kopal v r. 1936 také J. Vodička.“ (Jiřík 1993), a také z úvodních přednášek k přírodovědným filmům promítaných Přírodovědeckou společností.
Prof. Vodička spolupracoval rovněž se Slezským studijním ústavem v Opavě, kde jej Dr. Kempný pověřoval úkoly v oblasti botanické, zoologické i mineralogické a paleobotanické. V letech 1953 až 1958 vedl skupinu botaniků (RNDr. Řeháček, Klein a Millerová) při průzkumu Rychlebských hor, Beskyd, Nízkého Jeseníku a Kotouče. Podílel se na výzkumech v místech projektu vodního díla přehrady Šance-Řečice. Informuje o nich např. prof. Krkavce ze Slezského ústavu ČSAV. Jednalo se o zničení lokality rašeliniště u Starých Hamer i rašelinného lesa v Hutích pod Smrkem s výskytem ojedinělých druhů rostlin a dále o potřebnost zřízení chráněného naleziště v lužním háji v Ostravici s výskytem kapradiny pérovníku pštrosího (Matteuccia struthiopteris) (Korespondence prof. Vodičky s Dr. Kempným). Část jeho botanických sběrů se zachovala v muzejním herbáři.
Významnou měrou se podílel i na vzniku geologických sbírek muzea. Z inventáře sbírek, pořízeného po II. světové válce vyplývá, že od něj pocházela více než polovina sběrů ve sbírce nerostů ostravského kraje a ve sbírce dynamické geologie (obsahovala různé genetické typy hornin a minerálů a příklady vlivu geologických činitelů).
Výsledky svých terénních výzkumů přispíval do časopisu Přírodovědný sborník Ostravského kraje, ve kterém působil i jako člen redakční rady v letech 1950–1952. V Ostravském muzeu pracoval až do roku 1960.
Prof. Jindřich Vodička byl jedním z nejlepších znalců beskydské květeny své doby.
Použité zdroje:
Jiřík K. [ed.](1993): Dějiny Ostravy. – Ostrava, 811 pp.
Korespondence prof. Vodičky s Dr. Kempným. – Ms. [Depon. in: knihovna Ostravského muzea.]
Krkavec F. (1956): Prof. Jindřich Vodička sedmdesátníkem. – Přírod. sborník Ostravského kraje, Opava, 17: 287-288.
Zprávy spolkové (1921): I. Z dějin Přírodovědecké společnosti. – Sborník přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě, Moravská Ostrava, 1: 107.
Zpráva o činnosti musejního spolku v Mor. Ostravě za rok 1932-1933 (1935). – Věstník archivu a musea ostravského kraje, 2: 53.
Publikační činnost:
Vodička J. (1931): Zpráva o činnosti Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě za leta 1930 a 1931. – Sborník Přírod. společnosti v Moravské Ostravě, Moravská Ostrava, 6: 187-190.
Vodička J. (1932): Za profesorem Janem Kranichem. – Sborník Přírod. společnosti v Moravské Ostravě, Moravská Ostrava, 7: 187-190.
Vodička J. (1934-1935): Přírodovědecká společnost v Mor. Ostravě. – Rok lidovýchovné práce v širším Ostravsku, Mor. Ostrava, 31.
Vodička J. (1951a): Pralesní rezervace v Beskydách. – Přírod. sborník Ostravského kraje, Opava,12: 133-135.
Vodička J. (1951b): Zalesňování a zakládání rybníků v okresích ostravském a místeckém. – Přírod. sborník Ostravského kraje, Opava, 12: 419.
Vodička J. (1951c): Fosilní dubové kmeny na Ostravsku. – Přírod. sborník Ostravského kraje, Opava, 12: 560-561.
Vodička J. (1951d): Přírodovědecká společnost v Ostravě. – Zpráva o činnosti v roce 1950. Přírod. sborník Ostravského kraje, Opava, 12: 276-277.
Vodička J. (1952a): Zpráva o činnosti Přírodovědecké společnosti v Ostravě v roce 1951. – Přírod. sborník Ostravského kraje, Opava, 13: 280-281.
Vodička J. (1952b): Ing. Dr. Václav Šusta – šedesátníkem. – Přírod. sborník Ostravského kraje, Opava, 13: 575-576.
Vodička J. (1953a): Zemřel hymenopterolog ředitel Vilém Zavadil. – Přírod. sborník Ostravského kraje, Opava, 13: 219-220.
Vodička J. (1953b): Zpráva o činnosti Přírodovědecké společnosti v Ostravě v roce 1952.
– Přírod. sborník Ostravského kraje, Opava, 13: 245-246.
Vodička J. (1953c): Zemřel geolog ing. dr. mont. Václav Šusta. – Přírod. sborník Ostravského kraje, Opava, 13: 519.
Vodička J. (1954a): Příspěvek k poznání květeny Moravskoslezských Beskyd. – Přírod. sborník Ostravského kraje, Opava, 15: 144-158.
Vodička J. (1954b): Nález největšího balvanu na Ostravsku. – Přírod. sborník Ostravského kraje, Opava, 15: 409.
Vodička J. (1956): Zpráva o činnosti Přírodovědecké společnosti při městském muzeu v Ostravě v roce 1955. – Přírod. sborník Ostravského. kraje, Opava, 17: 292-293.
Vodička J. (1957a): Příbojový zjev na Jakovci ve Slezské Ostravě. – Přírod. sborník Ostravského kraje, Opava, 18: 300-301.
Vodička J. (1957b): Příspěvek k floristickému výzkumu Moravskoslezských Beskyd. – Přírod. sborník Ostravského kraje, Opava, 18: 434-436.
Vodička J. (1957c): Bludné balvany v Ostravě – Radvanicích. – Přírod. sborník Ostravského kraje, Opava, 18: 439.
Vodička J. (1958): 50 let Přírodovědecké společnosti v Ostravě – Přírod. Sborník Ostravského kraje, Opava, 19: 142-146.
Vodička J. (1959): Nové nálezy Pteretis struthiopteris (L.) Nieuwl. v Moravskoslezských Beskydách. – Přírod. sborník Ostravského kraje, Opava, 20: 104-105.
Akce: Otevřít verzi pro tisk