STŘEDA 18. 11., 17 h | Vztahy mezi Krakovem, Těšínem, Ostravou a dalšími městy v regionu sahají až do středověku. Nedávný výzkum přinesl několik mimořádně zajímavých objevů a konference, která se v září konala v Muzeu Varšavské arcidiecéze, přitáhla pozornost polských historiků umění. Prezentace Waldemara Delugy představí známé i neznámé kulturní památky vytvořené v Krakově. Zvláštním objevem byla umělecká díla shromážděná v Galerii výtvarného umění v Ostravě, kterým bude věnována většina prezentace. Probíhá v polském jazyce. Vstup volný.
Hradební příkop
Archeologické výzkumy
1998 – archeologický výzkum na ulici Pivovarské vedený M. Zezulou byl prováděn v souvislostí s výstavbou Divadla loutek, pravděpodobně zde byla zachycena hradební zeď.
2006 – archeologický výzkum na Kostelním náměstí vedený Z. Moravcem byl realizován při budování přístavby domu č.p. 1839.
2008 – archeologický výzkum na Kostelní-Biskupské ulici vedený M. Kieconěm byl realizován v souvislosti s výstavbou bytového domu „Městské brány“.
2010 – archeologický výzkum na ulici Pivovarské vedený P. Malíkem a Z. Moravcem v souvislosti s přístavbou k Divadlu loutek.
Výběr z písemných zmínek
Městské příkopy tvořily podstatnou součást opevnění Ostravy a není vyloučeno, že předcházely i výstavbě kamenných hradeb v 2. polovině 14. století. V první polovině 15. století se jich zmocnil patrně Jan Čapek ze Sán, snad v souvislosti s přebudováváním opevňovacího systému Ostravy. V roce 1495 je pak měšťanům zase pouští do užívání zástavní pán Beneš Černohorský z Boskovic. Město se o příkopy staralo až do novověku. Např. v roce 1781 se uvádí, že při čištění městských příkopů došlo k hromadnému nálezu stříbrných mincí. Postupem času se však měnily v páchnoucí stoku. Nakonec došlo k jejich zasypání, které proběhlo roku 1899.
Poznatky z archeologických výzkumů
Příkop byl zachycen především při výzkumech v letech 2008 a 2010. V místech u Kostelní brány se příkop nalézal cca6 metrůod hradební zdi. Jeho průřez byl rámcově neckovitý s plochým dnem, maximální šířkou okolo12,5 metrůa zahloubením oproti úrovni založení hradby 1,9 m. Měšťané zřejmě využili jedno z ramen řeky Ostravice a lokálně jej upravili. V místech před vstupem do města se příkop zahlubuje do hloubky cca1,7 mod úrovně povrchu podloží, dál proti proudu řeky pak zahloubení činí pouze0,9 m.
Samotná doba vzniku vodoteče není zcela určitelná, můžeme jen odhadovat, že měšťané využili výhodných přírodních podmínek a postavili hradební zeď k již existujícímu ramenu Ostravice. Příkop před Kostelní bránou existoval rámcově do 16. století. V 2. polovině 16. st. jsou do příkopu situovány zásypové vrstvy, které tento fortifikační prvek nakonec zaplnily. Od počátku 17. století se zde již objevuje zástavba a voda je svedena do Ostravice, tak jak je to patrné na indikační skice z r. 1833, případně vedutě města z roku 1728.
Zůstává otázkou do jaké míry hradební příkop město obkružoval. Archeologický výzkum z roku 2008 ukázal, že nejstarší zobrazení města a jeho hradeb nezachycují zcela stav, který byl platný pro středověk.
Součástí městského opevnění měly být i valy, ale ty archeologický výzkum nezachytil, pravděpodobně byly zplanýrovány.
ZM
|
Výřez z Anneisova plánu (r. 1779) zobrazuje Moravskou Ostravu s opevněním včetně bran. Převzato z Brosch O., Povodí Odry, Český Těšín 2005, s. 80. Originál uložen v Archivu města Ostravy. |
|
Příkop na vedutě Ostravy z roku 1728 je patrný především v místech jeho vyústění do Ostravice před Kostelní bránou. Převzato z Brosch O., Povodí Odry, Český Těšín 2005, s. 15. Originál uložen v Archivu města Brna. |
|
Pozůstatek po vodním příkopu snad představuje nevelká strouha obtékající město na jihovýchodě a ústící do Ostravice, výřez z indikační skici 1833. Převzato z: Majer D. (ed.) Král který létal, Ostrava 2011, s.111. Originál uložen v Ústředním archivu zeměměřičství a katastru. |
|
Průběh hradební zdi s bránami a baštami vyznačen v současné zástavbě. Vyznačil ZM. |
|
Řez příkopem s výplněmi a zachyceným základem hradební zdi při výzkumu z roku 2008, převzato z Kiecoň M.-Moravec Z. 2011 – viz odkazy na literaturu. |
|
Komorový kachel s portrétním motivem ženy, nalezený v zásypu příkopu (2. pol. 16. st.), foto NPÚ Ostrava. |
|
Komorový kachel s centrálním rostlinným motivem, nalezený v zásypu příkopu (2. pol. 16. st.), foto NPÚ Ostrava. |
Odkazy na literaturu
Miloslav Kroček, Opevnění města Moravské Ostravy, in Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 18.Ostrava 1997, s. 308-322.
Marek Kiecoň - Zbyněk Moravec, Městská hradba v Ostravě ve světle archeologických výzkumů, in: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 25, Ostrava 2011, s. 429-450.
Akce: Otevřít verzi pro tisk