Zajímá vás svět rostlin a rádi tvoříte? Přijďte na kreativní workshop pro děti a rodiče, kde si z lisovaných rostlin vyrobíte originální herbářová přání nebo obrázky do rámečku. Zároveň se naučíte rostliny poznávat a správně lisovat. Workshop povede Jana Koller – experimentální bioložka rostlin a výtvarnice. Kapacita míst je NAPLNĚNA.
Prestižní ocenění za popularizaci archeologie putuje do Ostravy. Archeolog Ostravského muzea Zbyněk Moravec převzal cenu Zlatý mamut za výstavu Lauby – světla a stíny Ostravy. Cenu udělují tři přední archeologické instituce: Archeologický ústav Akademie věd ČR v Brně, Moravské zemské muzeum a Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Slavnostní předání se uskutečnilo 2. června v brněnském pavilonu Anthropos. 
Hrací kostka
Předchůdce hracích kostek je možné hledat již ve starověkém Egyptě. Jejich tvar mohl vyjít z tzv. astragalů (záprstní a prstní kůstky ovce/kozy nebo tura domácího). Klasické šestistěnné kostky, tak jak je známe i dnes, se objevují někdy okolo přelomu letopočtu v prostředí Římské říše. Na našem území byla nejstarší prokazatelně hrací kostka nalezena na lokalitě Znojmo Hrad v situacích datovaných do 11.-13. století. Hrací kostky byly nejčastěji vyráběny z kostí zvířat, ale jsou známy i výrobky z hlíny, pískovce, železa nebo dokonce slonoviny.
Podle tvaru je možné hrací kostky dělit na klasické pravoúhlé s rovnými stěnami, hvězdicovité s konkávním prohnutím stěn a případně pak hybridní, kde jsou některé stěny rovné a jiné dovnitř prohnuté.
Hrací kostky byly využívány především k hazardním hrám ať samostatně anebo ve spojitosti s hrací deskou. Obliba hraní byla jistě nemalá. Písemné prameny např. odhalují, že v německém Frankfurtu mohla být jejich spotřeba (v 2. polovině 14. a 1. polovině 15. století) okolo 10 000 kusů kostek ročně. Renesanční humanista Polidoro Virgilio mluví o šesti stech různých způsobech hraní v kostky.
Literatura:
Čechura J.– Vyšohlíd M. Kostěné předměty určené ke hrám. Z nálezů na náměstí Republiky v Praze. Archeologie ve středních Čechách 12, 2008, s. 723-743.
Hrací kostkai.č. 6315, evidenční číslo 35/06-318/11 Kostka představuje typ 7, neboli součet hodnot protilehlých stran dává číslici 7, ten má vycházet z jihoevropského systému. V rámci dochovaných stanov řemeslníků „kostkařů“ (ve Francii) je tento systém „otečkování“ kostky jediný přípustný. Datování: 14. až 1. polovina 15. století Lokalizace: Ostrava, Masarykovo náměstí, viz mapy.cz Způsob získání: archeologický výzkum Masarykova náměstí v roce 2006 Nálezové okolnosti: Předmět byl nalezen v prostoru mezi první a druhou středověkou dlažbou Masarykova náměstí. Rozměry: 9,6 x 10,5 x 10,6 mm. Hmotnost: 2,08 g Literatura: Středověké hrací kostky z Moravské Ostravy |
|
|
|
|
Hrací kostkai.č. 6166 Kostka představuje typ 7, neboli součet hodnot protilehlých stran dává číslici 7, ten má vycházet z jihoevropského systému. V rámci dochovaných stanov řemeslníků „kostkařů“ (ve Francii) je tento systém „otečkování“ kostky jediný přípustný. Datování: 14. století Lokalizace: Ostrava, Pivovarská ulice, viz mapy.cz Způsob získání: archeologický výzkum Pivovarské ulici v roce 2010 Nálezové okolnosti: Předmět byl nalezen v tmavé jílovité vrstvě (s.j. 3217), s výraznou příměsi popela. Uloženina s materiálem ze 14. století byla patrně redeponována ve století 15. Rozměry: 9,2 x 8,7 x 9 mm. Hmotnost: 1,25 g Literatura: Středověké hrací kostky z Moravské Ostravy |
|
|
|
|
Výroba hracích kostek
Jako surovina často sloužily kosti velkých kopytníků (především tura nebo koně). Materiál se před použitím nejprve měkčil a to nejčastěji vařením ve vodě, louhu nebo různých rostlinných výtažcích (šťovík). U dlouhých kostí pak došlo k odseknutí epifýz a následnému podélnému rozpůlení a rozčtvrcení diafýzy, tedy středové části kosti. Tyto díly byly pak vypracovány do podoby pravoúhlých tyčinek o rámcově čtvercovém průřezu. Následně dochází k rozměření jednotlivých krychlových kostek a jejich odřezání. Kostku pak čekalo vyhloubení stěn (v případě hvězdicového typu), povrchová úprava a zřejmě úplně nakonec označení jednotlivých stran očky. Výrobce mohl také (u klasického typu kostky) vyznačit na povrchu stěn hodnotu očky ještě před odřezáním kostky z podélné tyčinky. Tento postup nebyl patrně nezvyklý, jak mohou ukazovat nálezy z areálu Sukiennic na hlavním vratislavském náměstí anebo z náměstí Republiky v Praze, kde byly objeveny tyčinky i s navrtanými body dosud neodřezaných kostek.
Literatura:
Čechura J.– Vyšohlíd M. Kostěné předměty určené ke hrám. Z nálezů na náměstí Republiky v Praze. Archeologie ve středních Čechách 12, 2008, s. 723-743.
Polotovar z výroby hracích kostekKostěná tyčinka s pravoúhlým, rámcově čtvercovým průřezem nese obkružující zářezy v pravidelných rozestupech. Jednotlivé rozměřené díly měly po opracování a odřezání sloužit jako hrací kostky. Datování: přelom 14. a 15. století Lokalizace: Ostrava, Pivovarská ulice, viz mapy.cz Způsob získání: archeologický výzkum Pivovarské ulici v roce 2010 Nálezové okolnosti: Předmět byl nalezen v popelovité jílovité uloženině (s.j. 3175) s četnými uhlíky a mazanicí. Pravděpodobně odpadní vrstva. Rozměry: hranolová část = 7 x 7 mm, délka = 61 mm, zahrocená část, šířka = 13 mm. Hmotnost: 5 g Literatura: Středověké hrací kostky z Moravské Ostravy |
|
|
|
|
Akce: Otevřít verzi pro tisk