PÁTEK 2. 10., 15.30 h | O kavárnách i osobnostech, které v nich tvořily a diskutovaly, s kurátory výstavy, historiky Evou Ševčíkovou a Jiřím Sochorkem. Výstava Ostravská kavárna představuje historii kaváren od přelomu 19. a 20. století až po současnost. Přibližuje je jako místa setkávání, architektonické fenomény i centra kulturního a společenského života. Návštěvníci a návštěvnice se dozvědí více o podobě legendárních podniků, jejich proměnách i osobnostech, které byly s kavárenským prostředím spojené. Kapacita prohlídky je 25 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
SOBOTA 3. 10., 10 h a 13 h | Fotoarchivem historických snímků Ostravského muzea s historikem Jiřím Sochorkem. Sbírka čítá tisíce snímků, na kterých lze sledovat proměny města, jeho ulic, známých staveb i podob bydlení v různých dobách. Autentické fotografie přibližují, jak se Ostrava postupně utvářela a měnila – od jednotlivých budov až po atmosféru jejích čtvrtí. Prohlídky se konají v 10:00 a ve 13:00. Kapacita každé prohlídky 6 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 17 h | O proměnách lokální architektury a způsobu bydlení od 13. do 16. století s archeologem Zbyňkem Moravcem. Jak vypadaly domy, ve kterých žili obyvatelé středověké Ostravy? Co o jejich podobě, uspořádání a každodenním provozu prozradily archeologické výzkumy posledních desetiletí? Kapacita přednášky je 30 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 16 h | Výběr ikonických předmětů 50. – 90. let ze sbírek Ostravského muzea s kurátorkou uměleckohistorických sbírek Monikou Piegerovou. Co dělalo domov domovem v druhé polovině 20. století? Výklad přiblíží materiály, technologie a tvary, které formovaly estetiku československých domácností, i nadčasový design, vybavení a technické vymoženosti tvořící pomyslné hvězdy tehdejších interiérů. Kapacita programu je 15 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
Džbán
Džbán, jako nádoba primárně určena k zacházení s tekutinami, byla známa již v prehistorii. Na našem území je její standardizovaná řemeslná výroba spojená především se vznikem měst. Jejich postupné prosazování v běžném životě je možné pozorovat od 2. poloviny 13. století. Džbány byly vyráběny ve velkých rozměrech, s objemem do 10 l (zásobovací a transportní funkce), středních, s objemem 2 – 2,4 l (užití např. při stolování), anebo malých, s možností nalití až 1,4 l tekutin (džbánky mohly sloužit k popíjení jednotlivým stolovníkům). Džbán ve středních a malých velikostech byl využíván převážně jako stolní keramika, proto se u jeho povrchu dbalo i na estetický vzhled. V ostravských nálezech se v tomto směru setkáváme i s červeným malováním anebo úpravou povrchu do podoby kovového lesku (imitace kovového zboží?). V odpadním areálu z 15. století na Kostelním náměstí v Ostravě tvořil podíl džbánu 11% všech nádob (stolních i kuchyňských).
Literatura ke středověké keramice v Ostravě:
Zezula M. Vrcholně středověká keramika a její výpověď. In: (Przybylová Blažena red.) Ostrava. Počátky a vývoj středověkého města. Ostrava 2017, s. 66-69.
Zezula M. Mladší vrcholně středověká keramika. In: (Przybylová Blažena red.) Ostrava. Počátky a vývoj středověkého města. Ostrava 2017, s. 155-158.
Použitá literatura:
Klápště J. Die Anfänge der jüngeren mittelalterlichen Keramik in Böhmen als kulturhistorisches Problem, Archeologické rozhledy L/1, 1998, s. 138-158.
Sedláčková L. Středověká keramika. In. (Plaček M. – Dejmal M. red.) Veselí nad Moravou střrdověký hrad v říční nivě. Brno 2015, s. 188-211.
DžbánDžbán se dochoval od okraje po strunou odříznuté dno. Hrdlo je směrem dovnitř nádoby prohnuté a povlovně přechází v plece. Zde je provedena hloubená výzdoba oběžných žlábků - šroubovice (6 ostře profilovaných žlábků pod sebou). Z maximální vydutě pak vyrůstá široké páskové ucho, nasazené vzhledem k vertikální ose nádoby šikmo. Ucho má střechovitě vytažené okraje a je prožlabené dvěmi širokými vedle sebe posazenými žlábky. Těsto bylo míšeno křemito-písčitým ostřivem. Nádoba byla vytáčena na rychle rotujícím hrnčířské kruhu a pálena v oxidačním prostředí pece. Vnější povrch nese stopy po druhotném opálení objevují se zde i saze. Datování: 3. třetina 15. století Lokalizace: Ostrava, ulice 28. října, viz mapy cz Způsob získání: archeologický výzkum na ulici 28. října v roce 2010 Nálezové okolnosti: Předmět byl nalezen v rámci výplně odpadní jímky ve střední části městiště domu, který byl zlikvidován v roce 1841 (za účelem rozšíření dnešní ulice 28. října). Rozměry: dochovaná výška = 301 mm, průměr dna = 130 mm, síla stěny (plece) = 4 mm; ucho: 100x44 mm, síla = 10 mm; rekonstruovaný průměr okraje = 150 mm.. Objem nádoby: cca 8 l Hmotnost: 1702 g (včetně sádry) Literatura: Moravec Z. Odpadní jímka z ulice 28. října v Ostravě |
|
|
|
|
DžbánDochována je třetina nádoby od okraje po dno. Hrdlo nádoby je kónicky rozevřené, ústící do rozšířeného okraje. Nádoba byla vypalovaná v peci za přístupu vzduchu. Plece nádoby zdobí řada důlků vtlačovaných prstem a rytá oběžná linie - šroubovice. Džbán stojí svým objemem na hranici mezi zásobní či transportní funkcí a případným užitím při stolování. Datování: přelom 13. a 14. století Lokalizace: Ostrava, zadní trakt budovy Ostravského muzea (Masarykovo náměstí 1), viz mapy.cz Způsob získání: archeologický výzkum budovy Ostravského muzea Nálezové okolnosti: Nádoba byla nalezena ve výplni jámy v zadním traktu budovy Ostravského muzea. Džbány se na keramickém inventáři tohoto objektu podílely 24%. Rozměry: rekonstruovaný průměr okraje = 118 mm, průměr dna = 115, výška = 291 mm Objem nádoby: cca 5 l Hmotnost: 925 g (včetně sádry)
Literatura: Moravec Z. Ostrava a její blízké okolí v době kolem první poloviny 14. století. In: (D. Majer ed.) Král, který létal. Moravsko-slezské pomezí v kontextu středoevropského prostoru doby Jana Lucemburského. Ostrava 2011, s. 107-158. |
|
|
|
|
DžbánČást těla džbánu je dochována od hrdla po spodek. V místech, kde měla nádoba svůj největší obvod bylo umístěno široké páskové ucho. Džbán je na vrchní části vydutě zdoben malováním červenou barvou. Mezi dvěmi oběžnými horizontálními liniemi je těžko určitelný možná vegetabilní motiv. Keramika zřejmě nebyla vyrobena v ostravských dílnách, ale dovezená odjinud. Vzhledem k nálezovým okolnostem patřila zřejmě k stolnímu nádobí farní domácnosti. Datování: 1. až 2. třetina 15. století Lokalizace: Ostrava, Kostelní náměstí, přístavba k budově Telepace, viz mapy.cz Způsob získání: archeologický výzkum přístavby v roce 2006 Nálezové okolnosti: Nádoba byla nalezena ve výplni většího objektu s vysokou hustotou keramických zlomků a dalšího kuchyňského odpadu. Rozměry: dochovaná výška = 110 mm, šíře dochovaného fragmentu = 205 mm, síla stěny = 4 mm. Hmotnost: 164 + 44 g Literatura: Moravec Z. Archeologický výzkum na Kostelní ulici 2 v Moravské Ostravě. Zpravodaj Ostravského muzea XVI, 2009, s. 58-77 (odkaz) |
|
|
|
|
Akce: Otevřít verzi pro tisk