Zajímá vás svět rostlin a rádi tvoříte? Přijďte na kreativní workshop pro děti a rodiče, kde si z lisovaných rostlin vyrobíte originální herbářová přání nebo obrázky do rámečku. Zároveň se naučíte rostliny poznávat a správně lisovat. Workshop povede Jana Koller – experimentální bioložka rostlin a výtvarnice. Kapacita míst je NAPLNĚNA.
Prestižní ocenění za popularizaci archeologie putuje do Ostravy. Archeolog Ostravského muzea Zbyněk Moravec převzal cenu Zlatý mamut za výstavu Lauby – světla a stíny Ostravy. Cenu udělují tři přední archeologické instituce: Archeologický ústav Akademie věd ČR v Brně, Moravské zemské muzeum a Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Slavnostní předání se uskutečnilo 2. června v brněnském pavilonu Anthropos. 
publikace Král který létal
| Kolektiv autorů Král, který létal - Moravsko-slezské pomezí v kontextu středoevropského prostoru doby Jana Lucemburského Ostravské muzeum, 2011, 1008 s. ISBN 978-80-904316-1-4 |
|
Tisícistránkový katalog zaujme na první pohled svými rozměry i vahou (váží pět kilogramů). Obsahově není rozdělen jako samotná výstava, ale je pojatý jako kniha odborných studií k tématům, jež se snaží představit dobu Jana Lucemburského z mnoha různých úhlů.
Úvodní studie se věnují historii moravsko-slezského pomezí od poloviny 13. až do poloviny 14. věku. Opomenut není ani hospodářský „obraz" této oblasti, který je nastíněn natolik barvitě, že dokazuje dobový význam moravsko-slezského pomezí. Mnoho lidí bude překvapeno spojením Ostravy se středověkem, ale v době Jana Lucemburského existovaly dokonce Ostravy dvě, Moravská, která byla městem, a Slezská, jež byla zatím vesnicí. Kromě nich existovaly v polovině 14. století ještě další obce v okolí, které jsou dnes součástí třetího největšího města u nás.
V knize nechybí stati o architektuře moravsko-slezského pomezí první poloviny 14. století a dokazuje, že se jednalo o vývojově důležitou epochu. Čtenář je dále zasvěcen do měnového vývoje od konce 13. do poloviny 14. věku v českém království, ve slezských knížectvích, Polsku a také v Uhrách. Katalog začíná českými brakteáty konce 13. století a přes české a moravské ražby grošové měny přechází až k prvním zlatým mincím raženým na našem území, k zlatým florénům.
Volné plastice jsou věnovány dva příspěvky. První shrnuje výsledky dosavadního bádání o gotickém sochařství doby vlády Jana Lucemburského a především koriguje pohled na vztah krále Jana k výtvarnému umění, zejména pak k sochařství. Druhý příspěvek Ivo Hlobila prezentuje dílo Mistra Michelské madony, jehož tvorba byla na ostravské výstavě zastoupena hned sedmi exempláři, které doposud nikdy nebyly vystaveny pohromadě.
Nejrozsáhlejší příspěvek je věnován knižní malbě první poloviny 14. století. Pavol Černý napsal velice podnětnou studii, která spolu s katalogem představuje jeden z vrcholů celé publikace.
Akce: Otevřít verzi pro tisk