Nacházíte se na: Archív výstav a akcí » 2019 » Sopky v geologické historiii Moravy a Slezska »


Kalendář událostí

Říjen 2021
Po Út St Čt So Ne
1 2 3
4 5

Festival ostravských knihoven

Knihovna Ostravského muzea se zapojila do 5. ročníku FOK.

6 7 8 9 10

Děkuji za park - komentovaná vycházka

Přijměte pozvání na komentovanou vycházku parky zaniklými i současnými v Moravské Ostravě. Vycházka začíná ve 14.00 hodin před Ostravským muzeem a pokračuje k místu, kde se rozkládal nejstarší ostravský městský park. Poté směřuje k dalšímu zaniklému parku – Schillerův park – na náměstí Dr. E. Beneše a končí v sadu Dr. Milady Horákové. Vycházky doplňují projekt Ostravského muzea Děkuji za park. Parky vás provedou botanička Ing. Zdenka Rozbrojová a historička Mgr. Kateřina Barcuchová.
Těšíme se na shledání.

11 12 13 14 15 16 17

DO SEDEL 2021: OSTRAVSKÉ HRADČANY

ubilejní kolonie, architektura staveb, Malý Londýn v Ostravě, zámek, historie Vítkovic a Dolní oblasti Vítkovice, technické kuriozity, významné osobnosti, příběhy, nádraží Ostrava-střed.
START: 14 hodin, Jubilejní kolonie (Ostrava-Hrabůvka)

18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28

DO SEDEL 2021: OD RADNICE K RADNICI

Historie centra Ostravy, architektura, stavby, sochy, veřejný prostor, památníky, významné osobnosti, legendy a příběhy Ostravy.
START: 14 hodin, před vchodem do Ostravského muzea (Masarykovo náměstí)


Otevřeno

Ve Státní svátek ve čtvrtek 28.10. máme otevřeno od 13 do 17 hodin.

29 30 31

Novinky

Sbírky online

Online prezentaci sbírek ostravského muzea naleznete na https://sbirkyonline.ostrmuz.cz/

08.03.2021 zobrazit


Státní svátek - otevřeno

Ve čtvrtek 28. 10. 2021 máme otevřeno od 13 do 17 hodin. Vstupné do celého muzea je 30 Kč. Těšíme se na Vás!

21.10.2021 zobrazit


Sopky v geologické historiii Moravy a Slezska

8. 1. - 3. 3. 2019

Pozvání na výstavu znamená pro návštěvníka jedinečnou možnost seznámit se s výbušnou historií Moravy a Slezska. Je těžké uvěřit, že i na naši na pohled klidnou krajinu se kdysi vylévala žhavá láva, krátery četných sopek vyvrhovaly sopečné pumy, mračna ohnivého popela a z úbočí se valily smrtící bahnotoky. Přesto tomu tak bylo, a to v době dokonce geologicky „nedávné“, během třetihor a čtvrtohor. Četné důkazy v podobě vulkanických hornin z našeho území i ze světa svědčí o tom, že naše Země je stále živým a dynamickým tělesem. 


První část výstavy se zabývá sopkami jako velmi nápadným a často dramatickým projevem vnitřní energie Země. Jsou zde popsány příčiny vzniku sopek, jejich jednotlivé typy i druhy vulkanických erupcí. Podrobně jsou rozebrána všechna nebezpečí, kterými hrozí sopky - zabijáci ve vulkanicky aktivních oblastech. Historické informace o největších světových katastrofách, které mají na svědomí právě sopky, jsou doplněny také údaji o současných aktivních vulkánech. Instruktivní panely jsou doplněny četnými ukázkami magmatických hornin ze světa i České republiky. Projevy vnitřních geologických sil se totiž v minulosti týkaly i našeho území. Na mnohých geologických lokalitách Moravy a Slezska je dodnes zaznamenána jejich vulkanická historie, uchovaná v sopečných horninách. 
Druhá část výstavy mapuje výskyty sopečných hornin v různých geologických obdobích. Za nejstarší vulkanity celé České republiky jsou podle nejnovějších radiometrických měření považovány horniny brněnské metabazitové zóny. Podmořský vulkanismus zde byl datován údajem 725 ± 15 mil. let do proterozoika (starohor). 


V prvohorních obdobích - devonu a karbonu se rozprostíralo v oblasti Drahanské vrchoviny a Nízkého Jeseníku moře. Na dně hlubokomořské pánve docházelo často k vulkanismu, jehož doklady dnes nacházíme např. v konicko-mladečském nebo šternbersko-hornobenešovském pruhu. V jižní části konicko-mladečského pruhu, v okolí Ponikve, Jesence a Dzbele se vyskytují produkty podmořských sopek (spility). Menší výskyty těchto hornin je dodnes možno nalézt i u Ptení a Stínavy. 


Spodnokřídového (druhohorního) stáří jsou horniny těšínitové asociace, které tvoří pásmo ve slezské jednotce Západních Karpat, táhnoucí se od Hranic, přes Český Těšín až k polskému městu Bialsko-Biała. Druhý výskyt vulkanitů ve flyšových Karpatech na našem území představují mladotřetihorní vulkanity východně od Uherského Brodu. 


Další významná etapa vulkanické činnosti je reprezentována „mladými“ (třetihorními a čtvrtohorními) sopkami v centrální části Nízkého Jeseníku, především v okolí Bruntálu. Známé stratovulkány, k nimž patří Velký a Malý Roudný, Venušina sopka a Uhlířský vrch, tvoří významné dominanty v krajině a jsou i turisticky atraktivními cíli. 


Výstava vznikla ve spolupráci Vlastivědného muzea v Olomouci, Katedry geologie PřF UP Olomouc, Muzeum a galerie v Prostějově a Ústavu geologických věd PřF MU Brno. Jejími autory jsou Mgr. Tomáš Lehotský, Ph.D., RNDr. Vladimíra Jašková a prof. RNDr. Antonín Přichystal, DrSc.

 
Výstava byla doplněna exponáty ze sbírek Ostravského muzea, týkajícími se vulkanické a magmatické činnosti v Ostravě a jejím nejbližším okolí v geologické minulosti.

 


Akce: Otevřít verzi pro tisk


Soubory: