Venkovní výstava organizace Gulag.cz prostřednictvím ilustrací přibližuje případy současných politických vězňů, kteří byli v Rusku odsouzeni za nesouhlas s agresí proti Ukrajině a dalšími zločiny ruské vlády. Výstava bude zahájena ve čtvrtek 15. 1. 2026 v 17 hodin na Masarykově náměstí, kde bude k vidění do 15. 2. 2026.
ČTVRTEK 15. 1., 17 h | Debata věnovaná situaci v současném Rusku a podmínkám politických vězňů. O tématu budou hovořit Alexandra Skorvid (Gulag.cz) a Miroslav Karas (bývalý zahraniční zpravodaj ČT), diskusi povede Štěpán Černoušek (předseda organizace Gulag.cz). Pro zájemce bude po skončení debaty následovat psaní dopisů a pohlednic lidem nespravedlivě vězněným v Rusku, během kterého se zájemci dozví více o jejich osudech.
Marcel Honza / Zastavení v tichu
5. 10. - 29. 10. 2017
Výstava představuje průřez vybranými fotografiemi, které byly pořízeny dřevěnou kamerou na formát negativu 20 x 25 cm. Negativy jsou klasickou cestou vyvolány, nejsou zvětšovány a není nikterak zasahováno do obrazu vyjma drobných retuší. Pozitiv je získán na barytový papír metodou kontaktního kopírování, je tedy věrným zrcadlem negativu. Patrně nejoblíbenějším motivem je interiér lesa. Blíže na www.marcelhonza.cz
Zamyšlení autora…
Fotografovat les znamená se neustále vracet.
Vracet se do míst, která už jsi mnohokrát prošel a byť se letmým pohledem nic nezměnilo, ty víš, že je to jen klamná iluze. Naposled strom byl ještě živý, nyní prosychá a za pár let zmizí v prsti již rozpadlých souputníků. U jeho paty vyrostla udatna, která vystřídala fialové kvítky kyčelnic, místo trsu žlutých penízovek se černá stín dutiny datla, ulomený vrchol či větev propůjčují onomu místu úplně jiný význam, než měl tebou zde před čtvrt rokem vyhlédnutý motiv. I deštníky povadlých devětsilů seřazených na břichu hory kdesi v Beskydech ti připomenou, že naposled jsi zde překročil bystřinu sbírající vodu z jarního tání.
Fotografovat les znamená čekání.
Čekání na chvíle kdy vítr usne ve větvích, čekání na chvíle kdy noc střídá den, kdy den střídá noc, kdy jímavě teskná mlha či první sníh ono místo ještě více ozvláštní. Čekání na konec májového deštíku, na první a poslední listí, na kapradinu u kamene, na pavučinu v trávě.
Fotografovat les znamená hledání.
Hledání neobyčejnosti v obyčejnosti, hledání odpovědi na otázku nač a proč, pro koho či k čemu …možná hledání sebe samotného.
Fotografovat les ale znamená být především sám.
A les sám Ti napoví. Větve samotářského buku, severními větry usměrněné na závětrnou stranu jsou chapadla hlubinné medúzy, uschlé sucháry vynořující a zase zanořující do mraku usídleného na vrcholu hory ožili v herce divadla prchavého okamžiku a v lesní kaluži zahlédneš odlesky nechtěného.
Nastalo ticho,
A během několika minutové expozice se obraz onoho místa ukládá do krystalků stříbra na film a Tvoji snahou není podat dokument či více či méně věrnou kopii, ale jen skromně a tiše zaznamenat pouze Tvůj pocit…
Akce: Otevřít verzi pro tisk