Nacházíte se na: Archív výstav a akcí » 2017 » Za velkou zdí »


Kalendář událostí

Červen 2019
Po Út St Čt So Ne
1 2
3 4 5 6 7 8

Ostravská muzejní noc

11. ročník festivalu Ostravská muzejní noc se uskuteční v sobotu 8. června od 17h v Ostravě.

9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30

Novinky

Mykologická poradna

Jestli letos porostou houby Vám nezaručíme, ale zaručeně Vám je pomůžeme určit, když je najdete. Mykologická poradna je pro Vás připravena každě pondělí od 6. května a to od 15 do 16:30.

06.05.2019 zobrazit


Za velkou zdí

16. 12. 2017 – 28. 2. 2018

Výstavní projekt s názvem „Za velkou zdí“ představí mnoho desítek uměleckých památek starověké Číny. Předměty pocházejí z dlouhého období od 3. tisíciletí př. n. l. do 10. století n. l. Svou kvalitou a historickou hodnotou nemají v českých státních sbírkách žádnou paralelu.

Návštěvníci expozice mohou zhlédnout mistrovsky provedené a bohatě zdobené rituální bronzové plastiky a nádoby, autentické řezby v nefritu i památky raně středověké, které tvořily nedílnou součást mystérií a vznešených rituálů ve vrcholném období čínských dějin za vlády dynastie Tchang (618–907 n. l.).

Duchovní svět v odlesku kovu

Život a duchovní svět starověké čínské společnosti byl velmi bohatý a byl prostoupen řadou rituálů. Při ceremoniálech ve svatyních předků a dalších božských bytostí byly užívány předepsané obřadní nádoby, odlévané z kovu.

Nejstarší kovové nádoby prozrazují své keramické předchůdce, ale již velmi brzy se vyvíjejí specifické typy obřadních nádob, jejichž tvary se staly na řadu staletí závaznými. Zásadní změny a inovace se po dlouhou dobu odrážely pouze v dekoru, základní symbolika a funkce zůstávala stejná.

Nádoby byly odlévány z olovnatého bronzu (dobře se odléval, ale špatně se opracovával za studena), mosazi a mědi. Později se bohaté plastické dekory doplňovaly barevnými tausiemi z bílého bronzu, cínu, stříbra a zlata. Již v období Válčících států se výrazněji rozšiřuje doplnění dekoru použitím drahých kamenů, mořských korálů či skla.

Pan, okolí Luo-jangu, provincie Che-nan, pozdně šangské období (11. století př. n. l.), bronz, soukromá sbírka. Mísa na nožce, sloužila k rituálnímu omývání rukou. Na dně nádoby je znázorněn stylizovaný drak, podél vnitřního okraje se střídají rytiny ryb a ptáků. Na vnější straně pod okrajem je spirálová výzdoba doplněna draky. Výzdoba představuje symbolické spojení nebeského a pozemského světa.
Tou (Dou) – varianta, provincie Šan-si, dynastie Východní Čou, období Jar a podzimů (8.–6. století př. n. l.), bronz, soukromá sbírka. Bronzová mísa na nožce s kroužkovými uchy, poklice s kruhovými uchy a ptačí figurkou. Nádoba nese na podstatné části plochy výzdobu ve formě změti „larev“.
Kuang, okolí Luo-jangu, provincie Che-nan, dynastie Východní Čou (7.–3. století př. n. l.), bronz, soukromá sbírka. Menší bronzová zoomorfní nádoba na mísení vína s ojedinělou plastickou výzdobou (mloci, ryby, draci – symboly plodnosti a věčného života).

Ve znamení měsíce

Ještě významnější roli než kovové předměty měl v kontaktu mezi nebeským a pozemským světem v čínské kultuře ušlechtilý kámen – nefrit. Byla mu připisována magická moc a měl klíčový význam v duchovním světě. Nejvzácnější z četných jeho druhů je průsvitně bílý nefrit, označovaný jako „měsíční substance“, jehož hodnota byla nevyčíslitelná.

Už od mladší doby kamenné, ale zejména ve starověku, se staly nefrity symbolem politické a náboženské moci. Jejich obliba byla taková, že i mnohem později, po celou dobu existence císařské Číny, vznikala řada uměleckých děl vysoké výtvarné a estetické hodnoty.

Zlato císařů

Pro aristokracii v době císařské dynastie Tchang (618–907 n. l.) bylo užívání předmětů vysoké umělecké a estetické hodnoty běžnou záležitostí. Díky svému bohatství a širokým kontaktům si mohla vládnoucí vrstva dovolit nejkvalitnější výrobky, jaké tehdejší svět znal.

Často se předměty z císařovy domácnosti lišily od předmětů užívaných aristokracií pouze vyšší cenou základních surovin (drahé kovy, perly). Ale právě tady stála nepřekročitelná mez daná sociálním rozvrstvením společnosti. I ve starověké a středověké Číně platilo: „co je císařovo, císaři“. Každý směl používat pouze to, co náleželo jeho stavu od oděvu po poslední drobnost (např. zlaté nádoby užíval pouze císař a jeho rodina). Pokud se kdokoli zachoval v rozporu s touto zvyklostí, následovaly tvrdé tresty.

 

 

Čína je centrem vyspělé svébytné kultury, která po tisíce let formovala hospodářský a politický vývoj východní a jihovýchodní Asie. Je jedinou starověkou civilizací, která bez přerušení existuje až do dnešní doby. Řada vynálezů, technických objevů a dovedností postavila velkou říši na Východě v průběhu starověku a středověku nejednou do role vůdčí lidské civilizace vůbec.

 

PhDr. David Majer, 2017


Akce: Otevřít verzi pro tisk


Soubory: